Američtí demokraté vedou těžký boj. Progresivisté z jejich řad jsou přesvědčeni, že přišel čas na přechod k evropskému modelu sociálního státu. Střed strany se naopak obává, že USA na to nejsou připraveny, a možná nikdy nebudou. Hle, dva pohledy na současnost a především budoucnost Spojených států.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Jak symbolické. Americký odchod z Afghánistánu se kryje s 20. výročím teroristického útoku al-Káidy na USA. Samo o sobě by to nevadilo. Ale v kombinaci s tím, že šéf Bílého domu podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Ve věku 88 let zemřel Donald Rumsfeld, který mezi lety 2001 a 2006 vedl americké ministerstvo obrany. V prohlášení zveřejněném na Twitteru to oznámila rodina. Ministr z administrativy exprezidenta George Bushe mladšího prý poslední okamžiky prožil v kruhu blízkých doma v Novém Mexiku. Jak připomíná agentura Reuters, Rumsfeld byl hlavním strůjcem války v Iráku, dokud jej Bush nevyměnil.
Americký a ruský prezident se ve středu setkají poprvé od nástupu Joea Bidena do Bílého domu. Na jednacím stole bude řada sporných témat, v jednom se ale oba státníci už předem shodli. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou mimořádně špatné. Joe Biden ani Vladimir Putin nevěří, že jejich jednání z očí do očí by to mohlo výrazně zlepšit.
Washington žije hmyzem. Zvláštní druh cikád "Brood X", který se objevuje jen jednou za sedmnáct let, je v USA hitem letošního léta. Zastínil hádky demokratů s republikány i setkání prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
V okolí amerického prezidenta Joea Bidena vzrůstá napětí. Lobbuje se, intrikuje, někdo se bude radovat, jiný bude zklamaný. To všechno kvůli místům velvyslanců na amerických ambasádách ve světě. Volných jich jsou desítky, zájemců jsou ovšem stovky. A Bidenovo rozhodnutí je na spadnutí.
Zadat si se současnou českou vládou vyžaduje od USA a dalších spojenců odvahu. Kauza Vrbětice je jasná, česká zahraniční politika ale ne. Máme jen svoji vnitropolitickou řež, Hamáčkovy stranické půtky, Babišovy střety zájmů. A Miloše Zemana, který sedí Putinovi na lopatě.
Prvních 100 dnů v úřadě může americký prezident Joe Biden označit za úspěch. Urychleným očkováním potlačil epidemii koronaviru v USA, americkému byznysu i občanům poslal mohutnou finanční pomoc. Při dosahování dalších klíčových cílů už Bidena ale čekají velké problémy a bitvy s republikány.
Spojené státy nechtějí a už ani nemohou být všude. Dělají politickou triáž největších hrozeb a problémů. Které řešit musí, které mohou a na které už nemají. Afghánistán se za dvacet let války přesunul do poslední kategorie.
Americký prezident Joe Biden obrací represivní imigrační politiku svého předchůdce Donalda Trumpa. Jedenácti milionům přistěhovalců, kteří žijí v USA ilegálně, chce otevřít cestu k občanství. Jenže první kroky, které už učinil, mohou jeho vstřícnou imigrační politiku zastavit.
Demokrat vyhrál volby, republikáni mohou těžko čekat, že se bude chovat, jako by to byla remíza. Pod Donaldem Trumpem sami potvrdili, že takhle to dnes ve Státech rozhodně nefunguje.
Rusko a USA se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Ze strany Joea Bidena jde o první důležité rozhodnutí v zahraniční politice. Oproti všem svým předchůdcům od pádu SSSR, kteří s nástupem do Bílého domu vyhlašovali, že chtějí mít s Moskvou dobré vztahy, má ale i nadále ke Kremlu ostřejší postoj. Tvrdí, že politiku vůči Rusku chce přitvrdit.
S naléhavou, osobní výzvou k národní jednotě se ve středu ve Washingtonu ujal vedení země 46. prezident USA, demokrat Joe Biden. V inauguračním projevu ale sám vystihl, že přebírá Ameriku uprostřed několika těžkých krizí. Epidemie koronaviru, která si v USA vyžádala už 400 tisíc obětí, vymazala i 10 milionů pracovních míst. A hluboce zraněná a rozpolcená je také americká společnost.
V posledních dnech zaplnily sociální sítě fotografie mužů a žen v uniformách, kteří hlídali okolí washingtonského Kapitolu nebo spali schoulení na jeho chodbách. Příští týden bude jejich úkolem zabezpečit inauguraci nového prezidenta Spojených států Joea Bidena. Jde o členy americké Národní gardy. Co jsou zač?
USA za sebou mají inauguraci nového prezidenta Joea Bidena. Ceremonie se od těch minulých významně lišila, na vině je pandemie koronaviru a hlavně bezpečnostní opatření po napadení Kapitolu příznivci končící hlavy státu Donalda Trumpa. K sehnání bylo pouze 1000 lístků do hlediště oproti obvyklým 200 000. Nedorazil ani sám Trump. Podívejte se, jak vypadaly inaugurace v minulosti.
Američtí prezidenti patří mezi nejmocnější lidi na planetě. Co ale dělají, jakmile z úřadu odejdou? Dnes většinou pobírají prezidentskou penzi, píšou paměti a řeční na prestižních konferencích. Donald Trump by si podle zdrojů z jeho okolí mohl založit vlastní televizi. Jiní bývalí prezidenti se vydali střílet lvy nebo se vrhli na malování.
Pohled na USA je jako rozdělená obrazovka. Na jedné části odmítá Donald Trump tři týdny po prezidentských volbách přijmout prohru a snaží se výsledek zvrátit. Na druhé části se nově zvolený demokratický prezident Joe Biden připravuje na převzetí Bílého domu a chystá se jmenovat klíčové lidi kabinetu.
