Vnitřní jádro Země není jednolitá koule ze železa a niklu, jak se dlouho myslelo. Nový experiment ukázal, že jádro naší planety je nejspíš vrstevnaté podobně jako cibule. Právě to může vysvětlit jednu ze záhad geologie, a to proč se seizmické vlny šíří jádrem různou rychlostí.
Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného, jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Nudný profesor, který o sopkách jen přednáší v posluchárnách? Kdepak. Lukáš Krmíček místo košile a saka obléká žáruvzdorný oblek a vyráží přímo do terénu. Na místa, kde se chvěje země, vytéká žhavá láva a vzduch čpí sírou. Jen nedávno se vrátil z Etny, kde sbíral vzorky, které by mohly pomoci k rozhodnutí o uskutečnění odvážného projektu – hlubokého vrtu do sicilského vulkánu.
Na Aljašce došlo 9. července roku 1958 ve večerních hodinách k silnému zemětřesení s momentovým magnitudem 7,8. Na východním konci fjordu, poblíž čela Lituyského ledovce, se během otřesů dalo do pohybu více než 30 milionů kubických metrů horniny a dopadlo z výšky několik set metrů do jeho vod. Tím došlo ke vzniku nejvyšší zaznamenané vlny v historii lidstva s výškou 524 metrů.
Čang-jie Tan-sia nebo také Duhové, Krvavé či Rudé hory. Tak se označují hory v čínské provincii Kan-su, které jsou známé pro svou až neuvěřitelnou kombinaci sytých barev. Jeden z nejúchvatnějších geologických divů světa vypadá, jako by ho někdo upravil ve Photoshopu. Na svědomí ho má ale sama příroda.
Lidstvo od pradávna fascinují místa, o nichž nemůžeme dodnes s jistotou říct, kam až vlastně sahají. Nejvyšší hory světa změříme, ale na dno nejhlubších jeskyní a propastí se nám zatím dostat nepodařilo. Podívejte se na nejtajemnější hlubiny o jejichž útrobách toho víme jen velmi málo.
O jeho existenci víme jen necelých devadesát let, zůstává pro nás ale velkou záhadou. Vnitřní zemské jádro tvoří rozžhavená koule, která se otáčí podobně jako celá Země. Nový výzkum ale ukazuje, že srdce planety svou rychlost a dokonce i směr rotace mění. Lidstvo se nyní nachází uprostřed jedné z podobných změn. Může to ovlivnit i délku dní.
Chilské úřady vyšetřují záhadný závrt, který se na začátku srpna objevil v těžební oblasti na severu země. Záběry z dronu ukazují obrovskou díru, která je zatím hluboká dvě stě metrů, podle místních se ale stále rozšiřuje.
"Když nejsem dva dny venku, tak mám absťák," říká geolog Štěpán Rak, jenž provázel tisíce zájemců o dávné fosilie v okolí Prahy, letos v únoru pozval své první posluchače i mezi pražské domy. Na Smíchově jim mimo jiné ukázal údajně jedinou budovu v hlavním městě, která má téměř nedotčené obložení z hlavonožcového vápence. Čili z materiálu, v němž jsou dávní predátoři dodnes skvěle patrní.
S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.
Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.
Obdržel řadu literárních ocenění, Kniha Konga získala hlavní cenu poroty E. E. Kische za rok 2007. Své knihy nazýval "pobytopisy". Nevycházely totiž z letmých zážitků z turistických cest, jako to bývá u klasických cestopisů, nýbrž z jeho dlouholetých pobytů v zemi.
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Podmínky života na Marsu se nejlépe simulují v nehostinných pouštích. Izraelští vědci proto v únoru 2018 trénovali v poušti Negev, Američané zase o pět let dříve v Utahu.
Předchozí zpomalení zemské rotace v posledních 100 letech se časově shodovala s vyšším počtem zemětřesení, než je jejich průměrný výskyt.
V Severní Korei došlo ke slabému zemětřesení o síle 3,4 stupně. Ohnisko bylo na zemském povrchu a sousední Čína to nejprve označila za důsledek exploze. Následně své stanovisko změnila. Pchjongjang ve čtvrtek sdělil, že chystá dosud nejsilnější test vodíkové bomby.
Už poněkolikáté se odkládá otevření všech čtyř pruhů na dálnici D8 z Prahy do Drážďan. Kvůli pohybům ve svahu pod dálničním mostem experti v polovině prosince na poslední chvíli nedoporučili využívat celou silnici. Úplného zprovoznění dálnice se měli řidiči dočkat v lednu, pak přišly odklady na březen a léto, nyní už je jasné, že to nebude ani o prázdninách.
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Azurové okno, které se ve středu zřítilo do moře, bývala dominanta Malty, Češi ho znali také jako "maltskou Pravčickou bránu". I ona postupně podléhá zvětrávání a ztenčuje se. Nedávno ji však geologové podrobně proskenovali a zjistili, že se těší poměrně dobrému zdraví. "Předvídáme Pravčické bráně ještě stovky let, možná tisíce," říká Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko. "Nicméně Azurovému oknu předpovídali ještě desítky let a jeho zkáza přišla nečekaně," dodává.
Geolog Vladimír Cajz v České televizi kritizoval chystané otevření dálnice D8. Uvedl, že by razítko na otevření nedal, protože je to podle něj nebezpečné. Proti tomu se ale vymezilo ministerstvo dopravy a nyní i část geologů, geomorfologů a specialistů na výzkum sesuvů. "Vyznění vystoupení Cajze je zavádějící směsí polopravd, dezinterpretací a omylů. Většina jeho výroků nemá oporu v relevantních faktech, měřeních a datech," uvedl v dopise Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Na sedmi místě Česka v sobotu protestovaly stovky lidí proti možné výstavbě trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v nich hodlá provést geologické průzkumy. V prohlášení, které podepsali zástupci šesti obcí a města Horažďovice, se uvádí, že Pracovní skupina pro dialog se stala nástrojem v rukou ministerstva průmyslu a obchodu, kdy SÚRAO záměrně ve svých tiskovinách neobjektivně informuje obyvatele o spolupráci se samosprávou obcí.
Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.
Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.
Čeští vědci pátrali čtyři roky po pravěkých pozůstatcích na Antarktidě. Zjistili, že kontinent byl bohatý na faunu a flóru.
