geologie

Malta přišla o přírodní klenot. Podívejte se na záběry před zřícením Azurového okna a po něm

Pravčická brána je zachovalá čtyřicátnice. Vydrží mnohem déle než Azurové okno, říká mluvčí parku

Azurové okno, které se ve středu zřítilo do moře, bývala dominanta Malty, Češi ho znali také jako "maltskou Pravčickou bránu". I ona postupně podléhá zvětrávání a ztenčuje se. Nedávno ji však geologové podrobně proskenovali a zjistili, že se těší poměrně dobrému zdraví. "Předvídáme Pravčické bráně ještě stovky let, možná tisíce," říká Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko. "Nicméně Azurovému oknu předpovídali ještě desítky let a jeho zkáza přišla nečekaně," dodává.

Geolog zkritizoval otevření D8. Omyly, dezinterpretace a polopravdy, oponují akademici

Geolog Vladimír Cajz v České televizi kritizoval chystané otevření dálnice D8. Uvedl, že by razítko na otevření nedal, protože je to podle něj nebezpečné. Proti tomu se ale vymezilo ministerstvo dopravy a nyní i část geologů, geomorfologů a specialistů na výzkum sesuvů. "Vyznění vystoupení Cajze je zavádějící směsí polopravd, dezinterpretací a omylů. Většina jeho výroků nemá oporu v relevantních faktech, měřeních a datech," uvedl v dopise Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.

Stovky lidí protestovaly po republice proti úložištím radioaktivního odpadu

Na sedmi místě Česka v sobotu protestovaly stovky lidí proti možné výstavbě trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v nich hodlá provést geologické průzkumy. V prohlášení, které podepsali zástupci šesti obcí a města Horažďovice, se uvádí, že Pracovní skupina pro dialog se stala nástrojem v rukou ministerstva průmyslu a obchodu, kdy SÚRAO záměrně ve svých tiskovinách neobjektivně informuje obyvatele o spolupráci se samosprávou obcí.

Vstoupili jsme do nové geologické epochy. Stvořil ji sám člověk, říká studie

Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.

Pravěká Antarktida - výzkum českých vědců

Čeští vědci zbořili mýty o Antarktidě. Bývaly tu lesy, rostliny, dinosauři a dvoumetroví tučňáci

Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.

FOTO Čeští vědci hledali pravěkou Antarktidu. Jejich objevy jsou pozoruhodné

Čeští vědci pátrali čtyři roky po pravěkých pozůstatcích na Antarktidě. Zjistili, že kontinent byl bohatý na faunu a flóru.

Čína chce dobýt odvrácenou stranu Měsíce. Jako první vyšle nepilotovanou sondu

Studium odvrácené strany Měsíce by mohlo připravit základy pro umístění radioteleskopu. Oblast je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země, a proto je vhodná pro výstavbu astronomických radioteleskopů. "Takový radioteleskop by pomohl vyplnit prázdné místo v našich znalostech vesmíru."