Virtuální výlet do světa vánočních svátků minulých generací připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. Do webové výstavy nazvané Vánoční pozdrav z Pardubic zahrnulo vánoční předměty, pohlednice a fotografie, které uchovává ve svých sbírkách.
Kdo nosí dárky a kolik jich letos přinese? Čím starší děti jsou, tím více podrobností chtějí o Vánocích vědět. Tak například: jak to Ježíšek stihne, jestli má superschopnosti i jak vypadá. Aktuálně.cz oslovilo třináct dětí ve zlomovém věku osmi až devíti let, aby nakreslily, jak si Ježíška představují a proč.
Plachých si před dvaceti lety koupili pozemek v Poříčí na Vysočině. Údolí se jim líbilo hlavně proto, že kdysi oplývalo rybníky. Alespoň to tvrdil nejstarší člen rodiny, který s klackem chodil údolím a přičichával k bahnu. Časem na pozemku vznikly hned tři nádrže, pastviny a restaurace s masem a rybami z malého chovu. Největší úspěch ale farma slaví s kapří paštikou, zájem je o ni i v Evropě.
Dnes už kultovní kniha Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu začala v roce 1940 vycházet na pokračování v časopise Mladý hlasatel. Letos tedy slaví 80 let, příběhy Rychlých šípů, Vontů, Jana Tleskače a tajemných Stínadel zná většina Čechů. Skautská nadace pro ně připravila napínavou hru v uličkách staré Prahy. Při hledání ježků v kleci a dalších předmětů možná zjistíte, že legenda stále žije.
Z pohledu na aktuální fotografie agentury Reuters to příliš nevypadá, že se svět nachází uprostřed koronavirové pandemie. Lidé se totiž scházejí ve velkém, ať již na demonstracích nebo na předvánočních nákupech. Velká demonstrace proběhla v sobotu například ve Washingtonu, USA přitom atakuje hranici 300 tisíc mrtvých na covid-19.
Jak říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, krize dopadá nejvíce na ty nejslabší. V Česku to jsou neúplné domácnosti se školáky nebo lidé, kteří upadli do dluhů. Ve světě pak jde o obyvatele nejchudších nebo válkou zasažených zemí, rodiny, které krize zastihla zcela bez rezerv. Těm všem je možné pomoci, Češi dávají na charitu rekordní částky.
Jakmile zamrznou hladiny vodních toků a nádrží, vydávají se dálkoví bruslaři na led. Často ujedou mnoho kilometrů. Na bruslích se někdy dostanou i do míst, která zůstávají jinak nepřístupná. Netradičnímu zimnímu sportu přichází v Česku na chuť stále více nadšenců.
Česko se probudilo do prvního zasněženého rána letošní zimy. Sníh přes noc napadal na většině území, na některých místech sněží i nadále. Pokrývka sice z měst v následujících hodinách a dnech zmizí, překvapení čtvrtečního rána ale stihli zachytit čtenáři Aktuálně.cz.
Osm přátel z Humpolce se rozhodlo vzít věci do svých rukou a upravit venkovní prostor donedávna využívaného výrobního areálu v centru města. Nejdřív se tu scházeli převážně kamarádi dobrovolníků, ale postupně se komunita rozrůstala.
První prosincový den vypadal v Jizerských horách skoro jako v pohádce. Aktuálně jsou Jizerky a část Krkonoš jediné hory v Česku, kde je bílo. Na několika stanicích bylo i přes 20 centimetrů sněhu. "Stezky na běžkování sice strojem upravené nejsou, ale na klasiku jsou podmínky perfektní," říkají dva čtenáři Aktuálně, kteří zdokumentovali svůj dnešní výlet na běžkách.
Patnáct let snila německá lezkyně a fotografka Ulla Lohmannová o tom, že zdolá takzvaný Totemový sloup u tasmánského mysu Cape Hauy. S obrovským vypětím sil se jí to povedlo. "Podívala jsem se dolů na rozbouřený oceán, pak nahoru na nekonečné nebe a najednou jsem byla volná jako pták," vzpomíná na pocity na vrcholu. Její snímky z různých výprav si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Sirio Persichetti sice nemůže mluvit, ale i tak se stal hvězdou sociálních sítí. Sedmiletý chlapec chce ukázat, že zdravotní omezení pro něj není překážkou.
Akademie věd ČR vyzývá středoškoláky, kteří chtějí zažít něco nového, aby se přihlásili na odborné stáže. Vědkyně a vědci si pro středoškoláky připravili zajímavá témata z nejrůznějších oborů. Už na střední škole tak studenti mají jedinečnou příležitost poznat, jak se dělají věda a výzkum. Seznamte se s některými nadějemi české vědy, které prošly stáží v roce 2019.
Ceny Adapterra Awards za nejlepší nápady, jak čelit projevům klimatické změny, si od Nadace Partnerství odnáší šestice projektů. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 78 projektů, 21 z nich odborná porota poslala do finále. Všech šest vítězů teď získá příležitost zúčastnit se exkurze za inspirativními příklady adaptačních opatření v Rakousku a Bavorsku, jakmile to situace dovolí.
Svého času jednu z největších fabrik na výrobu koberců nechal v polovině 19. století postavit Ignaz Ginzkey ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci. Byť je dnes v žalostném stavu, její zauhlovací a vodárenská věž se dochovala celá a je jediná svého druhu v republice. Spolek AvantgArt se jí pět let snaží vdechnout nový život, jeho plány ale hatí pandemie.
Nahlédněte do Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zdejší oddělení urgentní péče zkouší zachraňovat životy pacientů v nejtěžším stavu. Pomáhají jim také medici z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zaha Hadid se narodila v Bagdádu do rodiny významného podnikatele, což jí umožnilo studovat matematiku na Americké univerzitě v Bejrútu a následně i architekturu na prestižní škole v Londýně. Od 80. let měla vlastní studio a počátkem nového milénia za svou práci obdržela jako první žena v historii Pritzkerovu cenu. Koncem října by oslavila 70. narozeniny.
Po požáru unikátního dřevěného chrámu svatého archanděla Michaela na pražském Smíchově zbyla z malebné stavby jen kostra. Ve své historii přitom hned dvakrát zvládl rozebrání do posledního trámu, přesun a opětovnou stavbu. Nyní má možnost povstat potřetí. Pražané se ve veřejné sbírce skládají na jeho obnovu. Na transparentním účtu bylo v polovině listopadu kolem 600 tisíc korun.
Za 45 let fungování si Státní bezpečnost vytvořila silný vliv na centralizovanou společnost. Využívala praktiky jako vydírání, odposlechy, sledování či fyzické a psychické násilí. V roce 1987 měla dvanáct a půl tisíce členů, přičemž útvary a spolupracovníci se často skrývali v sousedství po celé Praze. Kde všude slídili a sídlili, podrobně mapuje druhé vydání knihy Estébáckou Prahou.
