Michaela Valášková, Olga Jarolímková a Lucie Melničáková jsou tři patriotky z Ústí nad Labem, které se spojily do neformálního sdružení Promyky a zkouší město oživovat. Občané jejich snahy vítají, většina politiků a úředníků si už prý na ně zvykla. Snaží se také podporovat hrdost na Ústí. Vadí jim, když zdejší obyvatelé město kritizují jako hnusné, špinavé a nudné, aniž by pro něj něco udělali.
Stavby ze dřeva jsou v českém prostředí vidět stále častěji. Pandemie způsobila, že lidé častěji řeší, jak jejich chování dopadá na prostředí, ve kterém žijí, a mají více času věnovat se úpravě bydlení či stavění rekreačních chat. "Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou teď ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu a rychlé stavby," říká architekt Pavel Horák.
V roce 1994 si začínající podnikatel Petr Pajma řekl, že by chtěl vybudovat firmu, která by nabízela postiženým zaměstnancům plnohodnotnou práci. Nyní je 2P Servis v Sušici zavedená chráněná výrobna profesních oděvů, zdravotnických ochranných pomůcek a lůžkovin. Sázka především na zdravotnictví se vyplácí, na oslovení některým z ministerstev však čekají zatím marně. A tak chystají další nabídku.
Spolupráce majitele jinonického statku s památkáři odkryla část historie Velké Prahy. Obří areál, který do znárodnění patřil Schwarzenbergům, koupila v 90. letech společnost V Invest s vizí přestavět jej na hotel. Světová finanční krize ale plány zhatila a společnost musela pro areál najít jiné využití. Velkostatek teď začala měnit na zámecké byty s původními krovy a středověkou tvrzí pod nohama.
Zatímco do Česka se na čas vrátily mrazy, v Kalifornii svítí slunce a je příjemných 24 stupňů Celsia. Po mírném rozvolnění otevírají například sportovní stadiony a koncem dubna i Disneyland. Ve městě Carlsbad (Karlovy Vary) návštěvníky přivítala zahrada jménem Flower Field, která po necelém roce znovu nabízí pohled na 70 milionů rozkvetlých květin. Vyfotit se s nimi v pozadí nalákalo davy lidí.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
Při hledání společného bydlení Erbenovi natrefili na starou stodolu v Českém ráji. Do oka jim padlo hlavně místo, na kterém opuštěná stavba stála - v pozadí se tyčí mohutná skála a v předu se leskne hladina rybníka. Do rekonstrukce stodoly plné harampádí se dvojice pustila svépomocí. "Mám rád voňavou práci se dřevem a hlínou," říká mladý majitel, kterému s návrhem pomohl architekt Marek Burda.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Úštěcko se nachází mezi Kokořínskem a Českým středohořím a jeho výsadou je krásná zvlněná krajina, která stoupá k vrchu Sedlo. Do konce druhé světové války se 95 procent všech původních obyvatel hlásilo k německé národnosti, odtud se tedy pro území vžilo označení tak zvaných vnitřních Sudet. Po odsunu tu zaniklo spoustu kostelů, božích muk a křížků. Od roku 2006 ale krajina získává původní kouzlo.
V zemi začínal stalinismus, když Egon Bondy napsal básnickou sbírku Ožralá Praha. Kniha, která mapovala myšlení poválečné doby, byla pro autory nového pivního průvodce více než symbolická. "Stalinismus ničil konkrétní hospody a jejich štamgasty. Soukromé podniky šly na porážku jeden za druhým. A s nimi i úseky historické paměti a pravdy, která se formovala v první půli 19. století," tvrdí.
Dvaadvacetiletý Josef Zaduban se narodil s oboustrannou hluchotou. Přesto studuje na Fakultě technologické na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Studium ho naprosto pohltilo, jeho výsledky patří k těm nejlepším. "Odmalička mě zajímají technické věci a stroje. Lákala mě představa práce a pokusů v laboratořích a také to, že si rozšířím znalosti matematiky a fyziky," říká. Nyní získal i prestižní cenu.
První etapa náročné rekonstrukce Šlechtovy restaurace v Praze 7 je u konce. Ateliér Hulec a Špička Architekti společně s restaurátory opravili arkády v přízemí, barokní sál nebo vnitřní grottu, tedy umělou okrasnou jeskyni s kašnou a vodopádem. Teď přijde na řadu okolí budovy, jako je kolonáda, altán a toalety. Kvůli množství náročných prací Praha 7 plánuje restauraci otevřít až v létě 2022.
Kynoložka Klára Hlubocká vyhledává otrávené návnady, které zabíjí divoká zvířata, včetně vzácných dravců. Se svým psem Vikim má teď víc výjezdů než dříve. Minulý měsíc našla největší počet otrávených zvířat na jedné lokalitě, co pamatuje. U obce Sedlice na Příbramsku jich napočítala šestnáct, včetně jednoho orla mořského. Minulý týden vyrazila na Příbramsko ke třem liškám. Ty ale byly zastřelené.
Policie v neděli odpoledne uzavřela pražské Václavské náměstí, kam svolala na dnešek demonstraci iniciativa My společně. Do prostoru ohraničeného červenobílými zátarasy policisté pustili pouze stovku účastníků, což je nyní povolený počet lidí při shromážděních při epidemii koronaviru.
Tomáš Milon prožil dětství v paneláku na sídlišti, už odmala si proto přál mít svou chatu v přírodě. "Vždy jsem snil o místě, kam člověk může odjet a mít kus planety pro sebe," říká mladý Slovák, který má v Praze se svým kamarádem tetovací studio. Časem si uvědomil, že k pobytu mimo město člověk nepotřebuje dům, a tak si za 55 tisíc koupil maringotku a přestavěl ji na pohodlné bydlení.
Sklárna Eliase Palmeho v Kamenickém Šenově u České Lípy má šanci na záchranu. Roky chátrala, teď je na prodej a čeká na nového majitele. Průmyslová stavba je vzpomínkou na dobu, kdy se obci přezdívalo Malá Paříž. O bohatství sklářského města svědčily krásné vily, upravené ulice, kavárny a restaurace. Po roce 1945 si Eliášku převzal stát, o 30 let později v ní skončil provoz a od té doby chátrá.
V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.
Rodinný dům od Zdeňka Fránka, držitele ceny Architekt roku 2020, stojí v panenské krajině Krkonoš. Je ukotven ve svažitém pozemku na železobetonové podestě, a zatímco zvenku je včetně střechy obložen modřínovými latěmi, uvnitř je čistý. "Je bílý včetně podlah, aby sloužil jako papír pro tvorbu umění v podobě pozitivního myšlení," vysvětluje autor stavby.
Martin Kožnar rád hledá řešení v malých prostorech. Dlouho proto přemýšlel nad tím, jak ve Vamberku zkrášlit neutěšenou cestu za hlavním náměstím. Bývalé záchodky, rozlámané schody k řece, ruina domu i zadní fasády staveb vytvářely z místa bezútěšné prostředí. Před pěti lety se nad místem sešel s bývalým místostarostou a společně se shodli, že začnou s něčím malým, aby byla změna brzy vidět.
Petr Mráz byl dítě z paneláku, vyučoval i na škole a při zahraničních cestách spával v pětihvězdičkových hotelech. "V pětatřiceti jsem se za sebou ohlédl a zjistil jsem, že tam nic není. Jen prázdnota," říká sympatický rodák z Jičína, který změnil směr a u kopce Zebín začal chovat pár několik kusů salerského skotu. Dnes má farmář stádo jalovic, ovcí a zjara by chtěl založit vinohrad.
