Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Sonda Euclid, která má za úkol zmapovat vesmír a sesbírat data potřebná k možnému pochopení temné hmoty a temné energie, pořídila první řadu vědecky využitelných snímků. Oznámila to Evropská kosmická agentura, která záběry galaxií, mlhoviny a hvězd zveřejnila na svém webu.
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Evropská vesmírná agentura pořídila nové fotky, které do neuvěřitelných detailů zachycují vzdálené galaxie. Ještě nikdy předtím nebyl dalekohled schopen vytvořit tak ostré astronomické snímky na tak velké části oblohy a tak daleko do dalekého kosmu.
Zajímají nás menší snímky. Je pro nás důležité si to co nejvíc zvětšit, abychom tam viděli co nejvíce galaxií, vysvětluje ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Vidíme i dovnitř galaxií, tolik nových dat je výzva zpracovat. Jako astronomové máme velkou neznámou, jak to po velkém třesku probíhalo, Webbův teleskop nám představí neznámou oblast vzniku vesmíru, dodává.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
Americká NASA o Vánocích vyslala do vesmíru zatím největší a nejvýkonnější observatoř. Teleskop Jamese Webba má poodhalit tajemství vzniku galaxií i možného života na mimozemských tělesech. Nejprve ale musí doputovat na místo, které je vzdálené od Země 1,5 milionu kilometrů. Správné rozbalení má čerstvě za sebou. Urazil už 60 procent své cesty a vědci právě prožívají velmi horké chvilky.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.
Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
O vesmíru existuje mnoho otázek, na které vědci teprve hledají odpovědi. Jednu jeho vlastnost většina z nich brala jako samozřejmost: vesmír se rozpíná, a to rovnoměrně, tedy stejně rychle do všech směrů. Nová zjištění NASA však můžou tuto základní myšlenku vyvrátit.
Těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, říká Michal Bursa z Akademie věd. Historicky první snímek svého druhu zachytil černou díru v galaxii M87. Ta je od nás vzdálená 54 milionů světelných let a samotná černá díra je o něco větší než naše sluneční soustava, popisuje Bursa. Budeme se teď moci mnohem detailněji věnovat tomu, jak se hmota chová poblíž horizontu událostí a jak vznikají třeba výtrysky v galaxiích, dodává.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Mléčná dráha je podle britských vědců z Univerzity v Durhamu na kolizní dráze se sousední galaxií zvanou Velký Magellanův oblak. Podle nejhoršího scénáře by tato srážka mohla vymrštit sluneční soustavu z naší galaxie do vesmíru.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.
Teleskop VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO), zachytil unikátní čelní pohled na spirální galaxii Messier 77. M77 je jedna z nejbližších aktivních galaxií. Aktivní galaxie jsou jedny z nejaktivnějších a nejohromnějších objektů ve vesmíru. Jsou poháněny supermasivními černými dírami, které se živí okolním materiálem a následně vyzařují energii.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Americký sci-fi film Arrival (Příchozí), který v listopadu zamíří do českých kin, vypráví o elitní lingvistce Louise Banksové (Amy Adamsová) a její snaze vyvinout komunikaci, pomocí níž by se s návštěvníky z vesmíru lidstvo domluvilo. Koordinátor britského Institutu pro výzkum mimozemské civilizace, jenž má něco podobného v reálném světě na starosti, říká, že by zřejmě zkoušel domluvu pomocí binárního kódu, tedy jedniček a nul. Mírní však nadšence: i pouhý pozdrav by trval stovky let.
