Mléčná dráha je podle britských vědců z Univerzity v Durhamu na kolizní dráze se sousední galaxií zvanou Velký Magellanův oblak. Podle nejhoršího scénáře by tato srážka mohla vymrštit sluneční soustavu z naší galaxie do vesmíru.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.
Teleskop VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO), zachytil unikátní čelní pohled na spirální galaxii Messier 77. M77 je jedna z nejbližších aktivních galaxií. Aktivní galaxie jsou jedny z nejaktivnějších a nejohromnějších objektů ve vesmíru. Jsou poháněny supermasivními černými dírami, které se živí okolním materiálem a následně vyzařují energii.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Americký sci-fi film Arrival (Příchozí), který v listopadu zamíří do českých kin, vypráví o elitní lingvistce Louise Banksové (Amy Adamsová) a její snaze vyvinout komunikaci, pomocí níž by se s návštěvníky z vesmíru lidstvo domluvilo. Koordinátor britského Institutu pro výzkum mimozemské civilizace, jenž má něco podobného v reálném světě na starosti, říká, že by zřejmě zkoušel domluvu pomocí binárního kódu, tedy jedniček a nul. Mírní však nadšence: i pouhý pozdrav by trval stovky let.
"Můžeme nacházet věci, které nevidíme, tak jako když nacházíme kapky deště na okně. Víte, že ty věci existují, protože vidíte jejich zobrazení na pozadí jiných objektů," uvedl Yashar Hezaveh, který se podílel na objevu trpasličí galaxie, vzdálené od Země čtyři miliardy světelných let.
Vědci identifikovali z dat největšího radioteleskopu na světě několik totožných signálů přicházejících ze stejného místa ve vesmíru. Záhadné impulsy vysílané s pravidelností tak zamotaly hlavu světovým odborníkům, kteří teď pátrají po jejich původu. Radiové záblesky také otevírají prostor pro diskusi o mimozemské aktivitě. Zatím se jedná čistě jen o spekulace, přesto je nedávný objev označován za zásadní průlom. Podle ředitele astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimíra Karase může mít totiž neobvyklá pravidelnost signálu zajímavé, ale velmi jednoduché vysvětlení.
Hubbleův teleskop pořídil snímek galaxie s označením GN-Z11, která je od Země vzdálená přibližně 13,4 miliardy světelných let. Tak hluboko do vesmíru teleskop ještě nikdy nedohlédl. Spektroskopická měření Hubbleova teleskopu ukazují, že galaxie GN-z11 vznikla přibližně 400 milionů let po velkém třesku. Animace, kterou poskytla NASA, začíná pohledem na souhvězdí Velkého vozu a Velké medvědice, aby se poté přiblížila ke galaxii GN-Z11. Tato doposud nejvzdálenější známá galaxie nabízí vědcům možnost nahlédnout na podobu mladého vesmíru a může poskytnout klíč k pochopení jeho vzniku.
Profesorka Rosanne di Stefano a kolektiv z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics seznámili letos v lednu veřejnost se studií, podle níž jsou kulové hvězdokupy ideálním místem pro inteligentní život. "Zdá se, že některé argumenty mluvící proti planetám a životu v kulových hvězdokupách budeme muset přehodnotit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronom Richard Wünsch z Astronomického ústavu.
"Bude to výjimečný snímek," říká Pavel Klimeš, šéfredaktor Czech Star Wars Universe, o sedmém dílu Star Wars, jehož česká premiéra proběhne ve čtvrtek 17. prosince. Úbytku kvality se podle něj fanoušci nemusí obávat, čeká je příklon ke starým filmovým trikům a původní trilogii.
Britský hacker po letech promluvil o zásadních informacích, které získal, když se v roce 2002 naboural do počítačových systémů NASA, Pentagonu a americké armády. V interview pro UFO kanál obvinil Američany ze zatajování existence mimozemšťanů a z manipulování fotografií určených pro veřejnost. Ze složek námořnictva Spojených států o zásobování pak údajně vyčetl, že existuje vesmírná bitevní loď. Brit od svého zatčení čelí hrozbě vydání do USA, kde ho čeká soud a možný trest ve výši 70 let.
Profesor z Washingtonské univerzity ve své odborné práci spočítal, že zničením druhé Hvězdy smrti se Aliance rebelů zasloužila o devastaci galaktického trhu a vytvořila finanční krizi obrovského měřítka. Aby se to nestalo, museli by rebelové připravit finanční náplast o velikosti minimálně 15 až 20 procent hrubého galaktického domácího produktu.
Angličan během své stáže na prestižní univerzitě objevil exoplanetu, kterou vědci dva roky studovali, než potvrdili chlapcův objev. Ve svých 15 letech se tak stal nejmladším objevitelem planety.
Hubbleův teleskop za svých pětadvacet let služby nasnímal mnoho jedinečných fotografií okolního i vzdáleného kosmu. Podívejte se na nejlepší z nich, jak je vybrali vědci z NASA spolu s tisíci čtenáři.
Skutečnost, že nově objevená soustava prošla prakticky celou historií vesmíru, podle astronoma Tiaga Campanteho otevírá možnost, že život v naší galaxii existoval už dříve.
Šlo by o jeden z největších objevů při zkoumání vesmíru. Ale je třeba ho potvrdit
Média štrasburského středoškoláka pasují do role Einsteina 21. století
Světlo z nejvzdálenější objevené galaxie k nám letí 13 miliard světelných let
