V Paříži nechala postavit mnoho kilometrů cyklostezek, auta na nábřeží vyměnila za chodce a od začátku září zavedla limit pro rychlost aut po celém městě na 30 kilometrů za hodinu. Anne Hidalgová je v čele francouzské metropole už sedm let. Zároveň je poslední výraznou tváří, která kandiduje na francouzskou prezidentku.
Mezi předvolebními sliby někdejšího francouzského prezidenta Francoise Hollanda byl i ten o uzavření jaderné elektrárny Fessenheim do roku 2016. K tomu ale za jeho úřadování nakonec nedošlo. Vypnutí elektrárny, které má Francii pomoci v přechodu k obnovitelným zdrojům, se zpozdilo o více než tři roky. Tento pátek večer začalo odpojování prvního reaktoru, druhý přeruší provoz v červnu.
Když se s mladým Emmanuelem Macronem seznámila, byla vdaná a s manželem vychovávala tři děti. Teď je Brigitte Macronová už rok první dámou Francie.
Zvířecí dárky nejsou v diplomacii ničím neobvyklým. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin dostal u příležitosti svých 65. narozenin štěně jménem Věrný, Hollande kdysi jako výraz díku obdržel v Mali velblouda. Německá kancléřka Merkelová se zase musela vyfotit s kuřetem, které do Berlína ani nedoputovalo. A britská panovnice Alžběta II. za svou kariéru obdržela tolik zvířat, že by to vyšlo na celou zoologickou zahradu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil své priority v zahraniční politice na svém prvním setkání s velvyslanci v Paříži. Jako hlavní bod zmínil boj proti islamistickému terorismu. Francie čelí od předloňského roku nebývalé vlně atentátů, které si vyžádaly celkem 239 mrtvých. "Vykořenění terorismu vyžaduje také odstranit zdroje jeho financování," zdůraznil Macron.
Emmanuel Macron během prvních tří měsíců v čele Francie utratil 26 tisíc eur za vizážisty. Kvůli vysoké částce se na něj na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Elysejský palác se však hájí, že v sumě je zahrnut i osobní maskér, který prezidenta doprovází během rozhovorů a na zahraničních cestách. Francouzská média také upozorňují, že částka je nižší než ta, kterou vynakládal Macronův předchůdce. François Hollande zaměstnával kadeřníka, který dostával měsíční plat téměř 10 tisíc eur.
Brigitte Macronová se ujme oficiální reprezentativní role v Elysejském paláci, půjde ale o neplacenou funkci. Informoval o tom úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron chtěl původně "vydobýt" pro první dámu zvláštní status i právo na vlastní rozpočet. Návrh zákona se ale nesetkal s podporou veřejnosti a naopak vedl k protestům. Prezidentská kancelář tak od plánu následně ustoupila.
Emmanuel Macron a jeho hnutí Republika vpřed! potřebují v parlamentu většinu, aby prosadili reformy pracovního trhu a zákoníku práce. Odbory však varují, že nepřipustí osekání práv a jistot zaměstnanců. V prvním kole voleb podle prvních odhadů Republika vpřed! vyhrála s asi 33 procenty hlasů, Národní fronta Marine Le Penové je s přibližně 13,5 procenta až třetí, uvedly odhady francouzských médií po uzavření volebních místností.
Slovenský prezident Andrej Kiska povýšil minulý týden parašutistu Josefa Gabčíka do hodnosti generálmajora. Přestože Gabčík spolu s Janem Kubišem dokázali zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a mnohokrát prokázali odvahu, historici podobné povyšování in memoriam kritizují. "Je to nevěrohodné," říká jeden z nich, přední znalec období heydrichiády Vojtěch Šustek.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se poprvé setkali tváří v tvář. Na zámku ve Versailles. Žádný průlom ve sporných otázkách si ale ani jedna z delegací neslibovala.
Francouzsko-německý tandem v čele Evropy nově tvoří Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Ten si jako cíl pro svoji první zahraniční cestu v roli prezidenta vybral právě Německo, kam v pondělí večer zavítal. Evropa musí lépe chránit své firmy a pracovníky, řekl po schůzce.
Už na konci tohoto týdne se Emmanuel Macron oficiálně ujme prezidentského úřadu ve Francii. Krátce po nástupu do Elysejského paláce chce představit několik významných reforem. Doba hájení ale bude velmi krátká. Velký test Macronovy podpory přijde už v červnu, kdy se konají dvoukolové parlamentní volby. Za jeho hnutí, nyní přejmenované na La République en marche, v nich bude kandidovat i bývalý premiér Manuel Valls.
Novým prezidentem Francie je po nedělním hlasování 39letý nezávislý centrista Emmanuel Macron. V letech 2014-16 už byl francouzským ministrem hospodářství. Teď ho ale čeká daleko náročnější úkol. Jako historicky nejmladší šéf Elysejského paláce musí vytvořit novou vládu. A po červnových parlamentních volbách získat v parlamentu většinu. Bez ní totiž nedokáže naplnit svůj předvolební program.
Před třemi lety znal ambiciózního Emmanuela Macrona ve Francii jen málokdo. Teď jeho příznivci jásají nad jeho jasným vítězstvím v prezidentském klání. Devětatřicetiletý politik, který by v Česku ani kvůli svému nízkému věku nemohl kandidovat, se stal na příštích pět prezidentem Francie. Nejmladším v její historii.
Na internetu se šíří zprávy, že prezidentský kandidát Emmanuel Macron má nepřiznaný účet na Bahamách. Politik to označil za lež, kterou se ho snaží těsně před druhým kolem voleb zdiskreditovat tábor příznivců jeho soupeřky Marine Le Penové. Věc předal prokuratuře. Francouzi si nového prezidenta zvolí v neděli, podle průzkumů je favoritem právě Macron.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyrovnala úspěch svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002. Postoupila do druhého kola francouzských prezidentských voleb. A má větší šance než on je i skutečně vyhrát. Zintenzivnila proto kampaň a proti svému soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, například poštvává dělníky na severu Francie. K úspěchům Le Penové pomohlo i to, že se odvrátila od svého otce.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za "ztracenou" a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů. Vedle své voličské “dělnické” základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. A těm přizpůsobuje svůj hospodářský program. Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by to bylo přitom nemyslitelné.
Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.
Americký prezident vzbudil nečekané sympatie v antitrumpovském a antiputinovském táboru, když nařídil odvetu za Asadův chemický útok na civilisty.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Francouzský prezident François Hollande se ohradil proti obvinění, které proti němu vznesl prezidentský kandidát François Fillon. Fillon čelí vyšetřování kvůli zaměstnávání svých příbuzných v parlamentu a označil Hollandea za vůdce "tajemného kabinetu", který o něm vypouští nelichotivé informace.
