Bývalý ministr školství Benoît Hamon překvapivě ovládl první kolo primárek francouzských socialistů. Zvítězil tak politik z levicového tábora strany, který slibuje zavedení univerzálního příjmu, legalizaci marihuany a prosazení 32hodinového pracovního týdne. Francouzští socialisté do primárek vešli jako rozdělená strana sužovaná vnitřními rozpory. A první kolo toto rozdělení jen utvrdilo.
Francouzské socialisty čekají v neděli primárky, ve kterých vyberou kandidáta do Elysejského paláce. Vyrovnanou šanci kandidovat po odcházejícím socialistickém prezidentovi Francoisi Hollandovi mají expremiér Manuel Valls, bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg a někdejší ministr školství Benoit Hamon. Ať už ale vyhraje kdokoli z nich, hrozí mu v prezidentských volbách porážka, protože podpora pro kandidáty socialistů je aktuálně velmi nízká. Část voličů jim navíc odlákala nová hvězda francouzské politické scény, bývalý socialista, dnes nezávislý politik Emmanuel Macron.
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
I o vánočních svátcích pokračuje v Německu intenzivně vyšetřování pondělního teroristického útoku v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí, včetně české občanky. Pátrání se zaměřilo především na to, zda Tunisan Anis Amri měl komplice.
Lídři Evropské unie se dohodli na prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. S odvoláním na diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters. Sankce budou trvat nejméně dalších šest měsíců, tedy do poloviny roku 2017. Prodloužení sankcí, které unie spojuje s plným prosazením mírových dohod z Minsku a které nyní platí do konce ledna 2017, se očekávalo. Evropská osmadvacítka hospodářskými sankcemi vůči Rusku reaguje také na anexi ukrajinského poloostrovu Krym na jaře 2014.
Rebelové v syrském Aleppu kontrolují už jen jedno malé území, oznámil Ramí Abdar Rahmán, šéf exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). "Povstalci se zcela zhroutili, bitva o Aleppo se blíží ke konci," uvedl Rahmán. Rebelové se prý stáhli zejména z klíčové čtvrti Bustán al-Kasr, která leží jihozápadně od Starého Města a patří k nejvíce opevněným. Syrská státní televize večer oznámila obsazení čtvrti armádou. "Rebelové nemají mnoho času. Mohou se buď vzdát, nebo zemřít," řekl generálporučík syrské armády Zaíd Sálih.
O funkci francouzského prezidenta se přihlásil dosavadní socialistický premiér Manuel Valls, čímž uzavřel seznam kandidátů, kteří mají šanci uspět. Daleko vpředu ale podle průzkumů jsou pravicový Francois Fillon a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Ta chce odejít z Evropské unie. Valls nemá jisté ani vítězství v primárkách své socialistické strany. Nejspíš na něj čeká boj o to, jestli se jeho strana posune zpět doleva, nebo se bude snažit obsadit politický střed.
Francouzský soud poslal na tři roky do vězení bývalého ministra pro rozpočet Jérôma Cahuzaka za daňový podvod a praní špinavých peněz. Tribunál tak plně vyhověl návrhu prokuratury na tříletý nepodmíněný trest. Podle francouzských médií potrestala justice také Cahuzakovu někdejší manželku Patricii dvěma roky nepodmíněně.
Francouzský premiér Manuel Valls odstoupí, protože se hodlá ucházet o post prezidenta. "Nastal čas jít dál ve svém závazku. Smysl pro zájmy státu mě dovedl k úvaze, že nemohu již být předsedou vlády. Svůj úřad opustím zítra (v úterý)," dodal francouzský premiér. Valls zdůvodnil svou prezidentskou kandidaturu potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.
Premiér Manuel Valls nejspíš oznámí, že bude za socialistickou stranu kandidovat na francouzského prezidenta. Cestu mu uvolnilo rozhodnutí současného prezidenta Francoise Hollanda, který nakonec nebude funkci obhajovat. Valls bude nejdřív muset projít stranickými primárkami a vítězství zdaleka nemá jisté. Socialisté se v tuto chvíli navíc rozhodně netěší velké popularitě. Pokud by Valls stranickou nominaci získal, spíš než cesta do úřadu prezidenta ho čeká boj o budoucnost strany.
François Hollande nebude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Ve čtvrtek to oznámil v televizním přenosu z Elysejského paláce. Francouzský prezident má mezi voliči rekordně nízkou podporu. Své rozhodnutí nekandidovat zdůvodnil mimo jiné tím, že nechce rozdělovat svou socialistickou stranu a snižovat tak její volební šance.
Prezidentské volby ve Francii na jaře 2017 by měl s přehledem vyhrát kandidát tradiční pravice François Fillon. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnila francouzská agentura Elabe. V květnovém druhém kole může podle ankety silně konzervativní Fillon porazit kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou poměrem 66 ku 34 procentům odevzdaných hlasů. Fillon by nyní v prvním kole získal 30 procent, Le Penová 25 procent, zatímco prezident François Hollande sedm a premiér Manuel Valls devět procent hlasů. Fillon zaujal voliče voláním po radikálních ekonomických změnách, tvrdému postupu proti imigraci a islamismu a po návratu k tradičním hodnotám.
Francouzský prezident François Hollande při své návštěvě v Praze řekl, že Evropská unie se nesmí dělit do geografických zón, ale držet pospolu. Shodl se na tom s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Shodli se také na postoji ke společné evropské obraně a spolupráci při ochraně vnějších hranic Unie. Sobotka také upozornil na rozdíly v životní úrovni ve Francii a v Česku a vyzval k jejich snižování.
Odchod Fidela Castra obnažil zblbnutí části dnešní západní politiky. Bývalí mladí levičáci zavírají oči před Castrovou brutalitou, pohrdáním vlastními lidmi.
Historicky první primárky francouzské pravice s přehledem ovládl bývalý premiér Francois Fillon, kterého až do minulého týdne tamní média označovala za “černého koně” hlasování. Je velmi pravděpodobné, že o Elysejský palác se utká s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Pro ni bude ale mnohem silnějším kandidátem než třeba poražený Juppé či exprezident Nicolas Sarkozy. Le Penová tak kvůli nečekanému triumfu Fillona musí změnit strategii. Předvolební kampaň se nyní stočí k hospodářským tématům.
Prezident Miloš Zeman nevyvodí žádné důsledky z nepravdivé informace hradního protokolu o neúčasti amerického velvyslance Andrewa Schapira na oslavách státního svátku 28. října na Hradě. S ředitelem protokolu Jindřichem Forejtem si o chybě promluvil. Novinářům to v úterý řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman se Schapirovi za chybnou informaci už dříve omluvil. "Pan prezident z toho nebude vyvozovat nějaké personální nebo jakékoliv jiné důsledky. Osobní rozmluva vše vyřešila," uvedl Ovčáček. Zeman Schapira obvinil, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" neúčastnil oslavy státního svátku na Hradě. Americké velvyslanectví Zemanovo tvrzení odmítlo a jeho přítomnost prokázaly i fotografie.
Primárky, ve kterých veřejnost volila kandidáta konzervativní pravice na francouzského prezidenta, vyhrál expremiér Francois Fillon. Podle výsledků obdržel 44,2 procenta hlasů. Druhé místo znamenající postup do druhého kola obsadil starosta Bordeaux a další někdejší premiér Alain Juppé s 28,3 procenta hlasů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku, skončil až třetí s 20,8 procenta hlasů. Fillon s Juppém se utkají v druhém kole voleb příští neděli.
V Berlíně skončila poslední evropská schůzka Baracka Obamy ve funkci šéfa Bílého domu. Dosluhující prezident USA se na jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, italským premiérem Matteem Renzim, britskou premiérkou Theresou Mayovou a se španělským premiérem Marianem Rayojem shodl na další spolupráci v rámci NATO i na pokračování protiruských sankcí.
Bývalý ministr hospodářství a vycházející hvězda francouzské politické scény Emmanuel Macron oficiálně oznámil, že bude kandidovat na úřad francouzského prezidenta. Macron dříve působil jako poradce prezidenta Francoise Hollanda a později jako ministr hospodářství. Na jaře založil vlastní politické hnutí Vpřed. To má nyní 90 tisíc členů.
Bývalý premiér Francois Fillon začíná díky úspěchu v televizních debatách dotahovat dosavadní favority primárek strany Republikány. Stále sice vede expremiér Alain Juppé, který by podle průzkumu ve druhém kole porazil v primárkách bývalého prezidenta Nicholase Sarkozyho. V duelu s Fillonem by ale podle současných odhadů prohrál.
