


Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) posoudí, zda je právní řešení Agrofertu, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil veškeré akcie holdingu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, v souladu s národní a evropskou legislativou. SZIF o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Zemědělský fond zároveň ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun.
"Cílem fondu je chránit veřejné prostředky a zajistit, aby evropské i národní finance byly poskytovány výhradně tam, kde jsou splněny všechny zákonné podmínky.
Právě proto fond volí obezřetný a právně podložený postup," uvedl SZIF v tiskové zprávě. Termín pro vypracování stanoviska není podle něj pevně stanovený. O vypracování právní analýzy požádal fond externí advokátní kancelář.
Administraci podpor ukončil SZIF Agrofertu už v minulosti, a to po ukončení auditu Evropské komise. Tehdy se jednalo o podpory ve výši 370 milionů korun, uvedl fond.
Vymáhání dotací od firem z holdingu Agrofert bude v úterý řešit také dozorčí rada SZIF. Rada chce podle svého předsedy Tomáše Dubského (STAN) slyšet, jak bude generální ředitel fondu Petr Dlouhý dále postupovat ve vymáhání.
SZIF v úterý v tiskové zprávě uvedl, že další historické dotace z národních a evropských zdrojů podrobuje detailním právním analýzám. "Běh prekluzivní lhůty u těchto dotací končí v prosinci 2027 až 2031, což poskytuje prostor pro důkladnou přípravu," napsal fond.
Zemědělský fond vymáhání dotací zatím nezahájil, přestože bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) loni v říjnu uvedl, že fond začal podnikat první kroky k zpětnému získání dotací vyplacených firmám z Agrofertu.
Fond podle Výborného pouze uskutečnil kontrolu u dvou společností z Agrofertu, tím ale proces skončil a samotné správní řízení o vrácení dotací fond nezahájil. Výborný i Dubský by chtěli slyšet, proč dosud nebyly učiněny další kroky.
Jde o dotace v celkové výši přes sedm miliard korun vyplacené v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů tehdejšího majitele firmy, předsedy hnutí ANO a nynějšího premiéra Andreje Babiše.



Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) změní název na ministerstvo hospodářství. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to v úterý oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Resort podle něj nyní chystá změnit značku úřadu. Kdy se změny projeví, neuvedl.



Česko bude aktivně hledat podporu v Evropě pro snížení evropské regulace. Ta nyní brzdí celoevropský průmysl, který bojuje o přežití. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Základním cílem by měla být revize systému emisních povolenek, na evropské úrovni chce řešit také unijní rozpočet, ochranu evropského trhu nebo investice.



Americké námořnictvo začalo v pondělí odpoledne blokovat přístup do íránských přístavů. Navzdory blokádě však čínský tanker Rich Starry, který podléhá sankcím Spojených států, v úterý proplul Hormuzským průlivem. Týž den do průlivu zamířil i další tanker Murlikishan, na který se také vztahují americké sankce.



Péter Magyar, který po vítězství v maďarských parlamentních volbách míří do premiérského křesla, uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Jádrem sporu je vyvlastňování pozemků slovenskými úřady, které odkazují na poválečné uspořádání. Ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za "toxická" a uvedl, že bude debatu pečlivě sledovat.



V Centru současného umění DOX bude možné od 23. dubna navštívit výstavu Jiřího Petrboka s názvem Deník pacienta. Zaměří se na téma autoportrétu a představí umělcovu tvorbu od 90. let po současnost jako souvislý záznam proměnlivého, neustále zpochybňovaného „já“.