Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy Trump prvně oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, připomněl irský web Business Plus.
Jde o první krok Trumpovy administrativy vedoucí k dalšímu rozšíření cel od chvíle, kdy v únoru americký Nejvyšší soud označil mechanismus, kterým prezident zavedl plošná globální cla za nezákonný, poznamenala agentura AP.
S odkazem na národní bezpečnost a veřejné zdraví Trump oznámil stoprocentní clo na patentované farmaceutické produkty a složky, které vstoupí v platnost v příštích 120 dnech pro větší společnosti a 180 dnech pro menší firmy.
Nařízení o clech na farmaceutika nicméně obsahuje řadu výjimek, týkajících se generických léků a firem, které se již zavázaly vybudovat výrobní závody v USA do konce Trumpova mandátu. Nižší sazby získají také země, které s administrativou uzavřely obchodní dohody, což výrazně snižuje počet léčiv, na něž se nakonec budou vztahovat trojciferná cla.
Cla na farmaceutické výrobky jsou výsledkem šetření ministerstva obchodu zahájeného loni, které zkoumalo dopady výroby léků v zahraničí na národní bezpečnost USA. Trump již loni v červenci pohrozil zavedením cel až ve výši 200 procent na léky, což přimělo státy i farmaceutické firmy uzavírat dohody s jeho administrativou.
Farmaceutické produkty z EU, Japonska, Koreje, Švýcarska a Lichtenštejnska budou podléhat 15procentnímu clu, zatímco produkty z Británie budou mít clo nižší. Společnosti, které s vládou USA uzavřely cenové dohody v rámci principu takzvaného Nejvýhodnějšího národa (Most Favoured Nation, MFN), se clům vyhnou až do začátku roku 2029. Podle serveru Politico uzavřely takové dohody s Bílým domem například velké farmaceutické společnosti jako Pfizer, Merck, Bristol Myers Squibb a AstraZeneca.
Americký prezident loni 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu.
Na dovoz z EU Trump oznámil takzvanou reciproční sazbu 20 procent. Její zavedení pak opakovaně odložil, ale zároveň pohrozil i jejím zvýšením na 50 procent. Následně loni 21. srpna uzavřely USA a EU rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi prezidentem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hovořila o základním 15procentním clu, které se bude vztahovat asi na 70 procent zboží z EU dováženého do USA.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem
Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem.
Duha má napříště smůlu, vzkázal Turek. Je teď nově v čele fondu životního prostředí
Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé) je od čtvrtka místopředsedou Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Napsal to dnes večer ČTK s tím, že ze svých pozic má na dotace poměrně zásadní vliv a aktivisté Hnutí Duha a jim podobní tak mají napříště s požadavky smůlu.
USA ztratily dva bojové letouny. Jeden letec je nezvěstný, Írán za něj slibuje odměnu
Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější letoun F-35. Později vyšlo najevo, že Američané postrádají ještě jedno letadlo.
ŽIVĚ Jednání o zastavení bojů v Íránu jsou na mrtvém bodě. Teherán odmítá americký návrh
Jednání o zastavení bojů v Íránu nebyla zatím úspěšná. Deník The Wall Street Journal dnes uvedl, že snahy o dosažení příměří mezi Íránem a USA, které vyvíjel Pákistán a další země, se dostaly na mrtvý bod.
Analýza: Volby do Rady ČT drtí Babiš a jeho spojenci. Opozice ostrouhá
První kolo volby šesti nových členů Rady ČT dopadlo přesně tak, jak jsme tady minulý týden předpověděli. Navzdory tomu, že se do užšího výběru osmnácti kandidátů dostalo několik kandidátů, kteří mají blízko k současné opozici, z výsledků je už teď patrné, že finální volbu zválcuje koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů.