Reklama
Reklama

Hitler by se asi divil. Jeho vysněná „lidová“ továrna bude dělat pro Izrael

Na začátku byl Adolf Hitler. Při zahájení 24. mezinárodní automobilové výstavy ve Frankfurtu nad Mohanem oznámil v březnu 1934 úmysl vyrobit levný vůz pro široké vrstvy – lidový vůz neboli Volkswagen. V roce 1938 byla zahájena výroba. Koncern se stal jednou z nejúspěšnějších automobilek na světě a symbolem poválečného hospodářského zázraku. Teď však zápasí se zelenou politikou a cenami energií.

.III.Reich,3rd Reich,car,convertible,deugeschport2010,Third Reich,history,swastika,III._Reich,headgear...
Adolf Hitler (na zadním sedadle) si prohlíží první vůz typu Käfer, který byl postaven v roce 1936 společností „Gesellschaft zur Vorbereitung des deutschen Volkswagens“ ve Stuttgartu podle návrhů automobilového konstruktéra Ferdinand Porsche (uprostřed, bez pokrývky hlavy). (Nedatovaná fotografie). Dne 30. července 2003 sjel v Mexiku z výrobní linky poslední Brouk na světě. Tím skončila téměř sedmdesátiletá kapitola automobilové historie poblíž města Puebla, asi 125 kilometrů jihovýchodně od Mexico City. Celkem bylo vyrobeno 21,5 milionu vozů Käfer (Brouk), z toho 1,7 milionu v Mexiku. Od roku 1996 bylo Mexiko jediným místem, kde se tento model ještě vyráběl. V Evropě byla výroba ukončena v roce 1978, kdy poslední vůz sjel z výrobní linky v Emden.Foto: ČTK
Reklama

Pýcha německého průmyslu má stále menší zisky, chystá se propustit 35 tisíc zaměstnanců a bojuje s odbory o zavření dvou až tří továren. Stále se zpřísňující emisní normy, nejistota, co vlastně bude se spalovacími motory, i čínská konkurence v elektromobilitě – to vše vede ke spirále úpadku.

Nadějí může být přechod části výrobních kapacit na vojenskou výrobu. Spolu s Izraelci.

Společnost Volkswagen totiž vede jednání s izraelskou firmou Rafael Advanced Defense Systems o dohodě, podle které by se v továrně v Osnabrücku místo aut vyráběly prostředky protiraketové obrany. Informaci přinesly britské Financial Times. Transformace by měla zachránit 2300 pracovních míst.

Volkswagen přitom není v obranném průmyslu žádným nováčkem. V rámci společného podniku své dceřiné společnosti MAN a Rheinmetallu vyrábí vojenské nákladní automobily. Za druhé světové války ale Volkswagen vyráběl nejen vozidla, ale i rakety V1 – první masově používané střely s plochou dráhou letu na světě. Nyní má automobilka paradoxně vyrábět prostředky, které budou nástupce V1 sestřelovat.

Reklama
Reklama
 Systém izraelské protivzdušné obrany Iron Dome odpaluje raketu
Izraelský protiraketový systém Iron DomeFoto: Reuters

Izraelci, disponující světově unikátním protiraketovým systémem Iron Dome (Železná kopule), by pro něj totiž v Osnabrücku chtěli vyrábět nákladní vozy, odpalovací jednotky a generátory elektrické energie. Samotné rakety by nicméně závod nevyráběl.

Evropě protivzdušná obrana chybí

Zdroj Financial Times uvedl, že tento koncept by vyžadoval jen minimální nové investice a výroba by mohla být zahájena do 12 až 18 měsíců. Rakety by vyráběl samostatný podnik také na území Německa.

Izraelská společnost Rafael zároveň doufá, že systém Iron Dome prodá vládám po celé Evropě, která disponuje jen velmi omezenou obranou proti raketám. Pouze sedm států má systémy Patriot, ale v nedostatečném množství. Další se vybavují modernějšími prostředky IRIS-T, SAMP/T a NASAMS, jež jsou ale jen částečně účinné proti balistickým raketám středního doletu, jakými disponuje i Írán (a samozřejmě Rusko).

Nejvyspělejší systém Aegis mají jen Američané (na svých základnách v Rumunsku) a Španělé. Ten je zároveň nejdražší – jedna raketa do něj stojí dvacet milionů dolarů.

Reklama
Reklama

Německo také loni obdrželo první ze tří baterií izraelského systému protivzdušné obrany Arrow 3, který je schopen zajistit i mezikontinentální balistické střely. Celková hodnota zakázky je šest a půl miliardy dolarů (zhruba 140 miliard korun) neboli skoro celý roční obranný rozpočet České republiky.

Česko má k dispozici jen protivzdušnou obranu krátkého dosahu ve formě švédských systémů RBS-70 a izraelského SPYDER. U obrany proti balistickým raketám se spoléhá na společnou obranu NATO.

Magic wall - Írán 23. 3. 2026 | Video: Matyáš Zrno
Reklama
Reklama
Reklama