


Na začátku byl Adolf Hitler. Při zahájení 24. mezinárodní automobilové výstavy ve Frankfurtu nad Mohanem oznámil v březnu 1934 úmysl vyrobit levný vůz pro široké vrstvy – lidový vůz neboli Volkswagen. V roce 1938 byla zahájena výroba. Koncern se stal jednou z nejúspěšnějších automobilek na světě a symbolem poválečného hospodářského zázraku. Teď však zápasí se zelenou politikou a cenami energií.

Pýcha německého průmyslu má stále menší zisky, chystá se propustit 35 tisíc zaměstnanců a bojuje s odbory o zavření dvou až tří továren. Stále se zpřísňující emisní normy, nejistota, co vlastně bude se spalovacími motory, i čínská konkurence v elektromobilitě – to vše vede ke spirále úpadku.
Nadějí může být přechod části výrobních kapacit na vojenskou výrobu. Spolu s Izraelci.
Společnost Volkswagen totiž vede jednání s izraelskou firmou Rafael Advanced Defense Systems o dohodě, podle které by se v továrně v Osnabrücku místo aut vyráběly prostředky protiraketové obrany. Informaci přinesly britské Financial Times. Transformace by měla zachránit 2300 pracovních míst.



Volkswagen přitom není v obranném průmyslu žádným nováčkem. V rámci společného podniku své dceřiné společnosti MAN a Rheinmetallu vyrábí vojenské nákladní automobily. Za druhé světové války ale Volkswagen vyráběl nejen vozidla, ale i rakety V1 – první masově používané střely s plochou dráhou letu na světě. Nyní má automobilka paradoxně vyrábět prostředky, které budou nástupce V1 sestřelovat.

Izraelci, disponující světově unikátním protiraketovým systémem Iron Dome (Železná kopule), by pro něj totiž v Osnabrücku chtěli vyrábět nákladní vozy, odpalovací jednotky a generátory elektrické energie. Samotné rakety by nicméně závod nevyráběl.
Zdroj Financial Times uvedl, že tento koncept by vyžadoval jen minimální nové investice a výroba by mohla být zahájena do 12 až 18 měsíců. Rakety by vyráběl samostatný podnik také na území Německa.
Izraelská společnost Rafael zároveň doufá, že systém Iron Dome prodá vládám po celé Evropě, která disponuje jen velmi omezenou obranou proti raketám. Pouze sedm států má systémy Patriot, ale v nedostatečném množství. Další se vybavují modernějšími prostředky IRIS-T, SAMP/T a NASAMS, jež jsou ale jen částečně účinné proti balistickým raketám středního doletu, jakými disponuje i Írán (a samozřejmě Rusko).
Nejvyspělejší systém Aegis mají jen Američané (na svých základnách v Rumunsku) a Španělé. Ten je zároveň nejdražší – jedna raketa do něj stojí dvacet milionů dolarů.
Německo také loni obdrželo první ze tří baterií izraelského systému protivzdušné obrany Arrow 3, který je schopen zajistit i mezikontinentální balistické střely. Celková hodnota zakázky je šest a půl miliardy dolarů (zhruba 140 miliard korun) neboli skoro celý roční obranný rozpočet České republiky.
Česko má k dispozici jen protivzdušnou obranu krátkého dosahu ve formě švédských systémů RBS-70 a izraelského SPYDER. U obrany proti balistickým raketám se spoléhá na společnou obranu NATO.



Sledujte online přenos ze sedmého utkání série čtvrtfinále play off hokejové extraligy mezi Škodou Plzeň a Spartou Praha.



Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových zásob. Důvodem je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. Schválila to v pondělí vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Zásobování českého trhu pohonnými hmotami podle Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nadále funguje normálně a paliv je dostatek.



Ukrajina je připravena přistoupit na příměří během velikonočních svátků, a také k energetickému příměří, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Zelenskyj podle portálu Ukrajinska pravda zdůraznil, že Ukrajina podporuje jakoukoli podobu příměří a obecně ukončení války, pokud nepovede ke ztrátě nezávislosti. Ruská oficiální reakce zatím není známa.



Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).



Pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, napsal v pondělí na sociální síti americký prezident Donald Trump. Washington podle šéfa Bílého domu vede jednání s "novým a rozumnějším režimem" v Teheránu, během nichž došlo k významnému pokroku.