


Státu zbývá digitalizovat více než polovina služeb celkového počtu určeného k digitalizaci. Na digitalizaci čeká 2021 služeb, z toho se již pracuje na převodu 1765 služeb do digitální podoby. Vyplývá to z údajů Digitální informační agentury (DIA). Náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka minulý týden uvedl, že stát chce mít všechny služby digitalizované do roka.

Podle mluvčího DIA Jana Hainze je v katalogu služeb státu evidovaných 9379 agend, z nichž digitalizovatelných je 6167. Z těch bylo z povinnosti digitalizovat dále vyjmuto 2177 služeb kvůli nízké četnosti jejich využití a tím i nepřiměřené zátěži pro stát. Zbývá tak 3990 služeb, z nichž je již 1969 v digitální podobě.
"Zbývá 2021 služeb, z nichž 1765 je již rozpracovaných s termínem dokončení únor 2027. Je potřeba tedy dořešit 256 služeb, což jsou většinou nově vzniklé služby či nevyjasněné otázky s resorty, o kterých aktuálně běží meziresortní řízení, které vypořádává DIA," uvedl Hainz.
Povinnost digitalizovat všechny služby státu odložila loňská novela zákona o právu na digitální služby z února 2025 o dva roky. Důvodem byla podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nízká úroveň řízení projektů a chybějící IT odborníci ve službách státu nebo neúplnost dat. Dalšími příčinami jsou složité informační toky a celkové řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze. Celkově přitom stát na digitalizaci v letech 2020 až 2024 vynaložil přes 50 miliard korun.
Podle Klučky minulá vláda počítala s termínem digitalizace některých služeb ještě v roce 2029. Kvůli urychlení digitalizace vzniklo grémium Rady vlády pro informační společnost, které se bude zabývat stanovením priorit digitálních projektů. Tento týden by mělo vybrat 22 strategických programů a projektů.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“