


Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud.

Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.
Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.
"Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena," řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.
Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.
Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.



Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.



Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.



V jihoturecké provincii Antalya havaroval v neděli dálkový autobus, který sjel ze silnice. Devět lidí zahynulo a dalších 26 bylo zraněno, uvedla místní média. Češi mezi nimi nebyli, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Turecká média pak informovala, že při jiné nehodě dvou vozidel v sousední provincii Burdur zahynulo sedm lidí a dalších pět se zranilo.



Fotbalisté Slavie v dlouhém oslabení neudrželi náskok a v úvodu jarní části ligové sezony pouze remizovali v Pardubicích 1:1. Pražané vedli zkraje utkání 20. kola zásluhou Lukáše Provoda, od 15. minuty ale dohrávali bez vyloučeného Oscara Dorleyho. Dělbu bodů zařídil v 84. minutě střídající Filip Vecheta.



Basketbalista Vít Krejčí odchází v NBA z Atlanty do Portlandu. Za Hawks nastupoval pětadvacetiletý český rozehrávač od roku 2022. Podle ESPN za něj Atlanta získá pivota Duopa Reatha a dvě volby v druhém kole draftu.