


Nová vláda chce urychlit výstavbu jaderných bloků v Česku. Přestože dostavba Dukovan zatím nemá potřebná povolení, kabinet šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se chce co nejdřív pustit do rozhodnutí, kdo dostaví i Temelín. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) zakázku nakonec nemusí získat jihokorejská státní KHNP, která staví Dukovany a má opci i na Temelín.

Korejci v rámci opce nezávazně nabídli, že stejný typ dvou dalších reaktorů jako v Dukovanech vybudují za stejnou cenu i v Temelíně. Tedy v současných cenách za 407 miliard korun.
Havlíček deníku Aktuálně řekl, že jeho ministerstvo už připravuje podklady pro rozhodnutí týkající se dostavby Temelína. „Poté se vyjádří vláda, následně může pověřit investora a teprve poté se může zavolat opce KHNP,“ popisuje celý proces Havlíček.
Ministr průmyslu nicméně doplnil, že bránit se vláda nebude ani jiné případné nabídce. „V úvahu připadá francouzský nebo americký dodavatel. KHNP má náskok, ale definitivní rozhodnutí bude podle finálních podmínek spojených s cenou, bezpečností, kvalitou a službami,“ pokračuje Havlíček.

„Nebudeme se k tomu vyjadřovat,“ reagoval ředitel české pobočky francouzské EDF Roman Zdebor na dotaz deníku Aktuálně, zda společnost bude mít zájem o dostavbu dvou bloků v Temelíně.
Právě zmíněná EDF se vedle KHNP účastnila tendru na dva bloky v Dukovanech. Dvojice v soutěži zůstala poté, co byla vyřazena americká společnost Westinghouse. KHNP nakonec Francouze předloni v létě porazila, když její nabídku vláda Petra Fialy (ODS) označila za jednoznačně nejlepší.
Přestože opce, kterou má KHNP, je na pět let a teoreticky by tak stačilo, aby rozhodnutí padlo nejpozději v roce 2030, Havlíčkův předchůdce Lukáš Vlček (STAN) už dříve deníku Aktuálně řekl, že Česko tolik času nemá.
„Je to otázka maximálně dvou let, kdy vláda bude muset zvážit, zda té opce využije, anebo ne. My jsme již zahájili práce na návrhu postupu k tomuto kroku,“ řekl Vlček loni na konci listopadu.
A čím dřív vláda rozhodne, tím lepších podmínek může podle Vlčka dosáhnout.
„Od jmenování Karla Havlíčka ministrem jsme s ním dosud o opci na Temelín nejednali,“ sdělil předposlední prosincový den zástupce jihokorejské KHNP v Česku Vojtěch Meravý deníku Aktuálně.
„Věříme ale, že v novém roce bude příležitost se s panem ministrem setkat a společně prodiskutovat program budování nových jaderných zdrojů v České republice. Rádi bychom ho také seznámili s tím, jak podle plánu postupuje i příprava výstavby nových bloků v Dukovanech,“ dodal Meravý.
Havlíček teď tvrdí, že se s KHNP v nejbližší době sejde. Pravidelná jednání mají v nejbližší době začít i s korejským ministrem průmyslu.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.