Řidiči nakupují palivo do zásoby, než podraží ještě víc. Babiš jedná s distributory

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent. Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí odpoledne sešel se zástupci největších distributorů pohonných hmot v Česku.

Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední dva týdny podražil o 3,66 koruny na průměrných 41,36 Kč za litr a nafta o 6,29 koruny v průměru na 48,08 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne z víkendových údajů společnosti CCS.

ČAPPO, které zastupuje všechny velké provozovatele, bude mít přesné statistiky spotřeby paliv za březen až přibližně v polovině dubna, podle předběžných odhadů by ale růst spotřeby oproti běžným měsícům měl činit kolem 25 procent u nafty a zhruba deset až 15 procent u benzinu. Vyšší poptávku potvrzují i některé řetězce. Například EuroOil zaznamenal v březnu nárůst výtoče pohonných hmot až o 60 procent. Mírně vyšší poptávku potvrdila také společnost MOL. V posledních týdnech se ovšem podle ní už poptávka postupně vrací do průměru.

„Někteří zákazníci se předzásobovali pohonnými hmotami v souvislosti s očekáváním dalšího růstu cen,“ řekl již dříve manažer MOL Česká republika Mikuláš Duda.

Zásobování čerpacích stanic je i tak podle asociace plynulé a nedostatek paliv nehrozí. Na některých místech ovšem čerpadláři připustili ojedinělé výpadky. Jde podle nich o jednotky pump, nejčastěji pak u hranic. Podle Louly šlo o maximálně hodinové prodlevy u prémiových produktů. Důvodem případných výpadků však podle čerpadlářů není nedostatek surovin, ale tlak na logistiku. „Řešíme to zapojením dalších externích kapacit v dopravě,“ uvedl mluvčí Čepra Marek Roll.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí dopoledne sešel na úřadu vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot v Česku. Cenami, které od konce února vystoupaly kvůli konfliktu na Blízkém východě, se má poté zabývat i vláda. Premiér o víkendu uvedl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropovat marže obchodníků.

Babiš avizoval, že ve Strakově akademii přijme zástupce pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami, na mysli měl podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. „Právě jsme zahájili jednání s největšími distributory pohonných hmot u nás v ČR,“ uvedl v pondělí Babiš. Za vládu se schůzky podle fotografie účastní i ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu Karel Havlíček (oba ANO).

Zástupci distributorů pohonných hmot se sejdou s premiérem Andrejem Babišem znovu za dva až tři dny, řekl v pondělí novinářům po schůzce na úřadu vlády předseda představenstva skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Do té doby propočítají návrhy, se kterými v pondělí přišla vláda, uvedl.

Odmítl, že by podnikatelé situaci zneužívali. „Ve skutečnosti uplatňujeme běžnou cenovou politiku, což znamená, že se snažíme mít co nejkonkurenceschopnější ceny s ohledem na maloobchodní trh v ČR, který je velmi konkurenční,“ uvedl Wnuk. Není podle něj možné, aby jakýkoliv z podniků situaci využíval ve svůj prospěch. „Protože konkurence funguje velmi dobře,“ dodal.

Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Vyšší růst ceny nafty je přitom podle asociace zapříčiněn její vyšší spotřebou i rostoucím zdrojovým napětím. Motorová nafta má podle ČAPPO v Evropě podíl na spotřebě kolem 66 procent, v Česku pak 72 procent. „Evropa musí dovážet motorovou naftu, to platí i pro ČR. Některé asijské země přitom export pohonných hmot zastavily, včetně Ruska,“ podotkl Loula.

Nafta má podle něj vysoký podíl v tranzitní a nákladní dopravě, dále zemědělství nebo stavebnictví jsou další odvětví náročná na spotřebu. Konflikt navíc začal v období, kdy se poptávka po naftě zvyšuje každoročně.

Při porovnání cen paliv se sousedními státy patří Česko spíš k průměru. V Německu se aktuálně litr nafty prodává v průměru za 2,30 eura (56,42 Kč), litr benzinu pak za 2,16 eura (52,98 Kč). V Rakousku nedaleko hranic s ČR se u čerpacích stanic OMV mimo dálnice prodává benzin za 1,899 eura (zhruba 46,60 Kč) a nafta za 2,209 eura (54,20 Kč). Dominantní polský Orlen prodává ve městě Kudowa-Zdrój u Náchoda podle webu cenapaliw.pl natural 95 za 7,09 zlotého (40,60 Kč) a naftu za 8,65 zlotého (49,60 Kč).

Levněji je naopak na Slovensku. Podle posledních údajů Evropské komise z minulého týdne tam litr benzinu Natural 95 stál v průměru 1,531 eura (37,57 Kč) a nafty 1,573 eura (38,60 Kč). Bratislava ovšem zavedla dvojí ceny nafty, pro zahraniční motoristy vyjde na 2,012 eura (49,38 Kč).