Průměrná mzda v Česku stoupla na 49 tisíc korun. Meziročně se zvedla o 7,2 procenta

V loňském roce se průměrná mzda v České republice zvýšila o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. V něm průměrná mzda v Česku stoupla o 7,4 procenta na 52 283 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3616 korun víc. Reálně po zohlednění inflace se zvýšila o 5,1 procenta. Medián mezd, tedy mzda přesně v polovině rozpětí, vzhledem ke které polovina lidí bere víc a polovina méně, činil ve čtvrtém čtvrtletí 45 523 korun.

Medián mezd, tedy mzda přesně v polovině rozpětí, proti které polovina lidí bere víc a polovina méně, činil ve čtvrtém čtvrtletí 45 523 korun. Meziročně to bylo o 8,8 procenta víc. U mužů byl mzdový medián 48 342 korun, u žen 42 692 korun. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 korun a 89 006 korun,“ uvedl statistický úřad.

Nejvíc loni brali zaměstnanci v oboru informačních a komunikačních technologií, v celoročním průměru to bylo víc než 89 tisíc korun. Ve finančnictví a peněžnictví průměrná mzda přesáhla 80 tisíc korun. Nejnižší byla ve stravovacích a ubytovacích službách v celoročním průměru pod 30 tisícími korunami. Příjem těchto zaměstnanců ale často vylepšuje spropitné.

Meziroční růst mezd byl loni nejvyšší v profesních, vědeckých a technických činnostech o 11,6 procenta, víc než desetiprocentní byl ve stavebnictví. Nejméně si polepšili zaměstnanci v oboru těžby a dobývání o 4,2 procenta.

Za čtvrté čtvrtletí Český statistický úřad nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenal ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla o 15,8 procenta a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 11,8 procenta. Nejnižší byl růst v ostatních činnostech o 3,4 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví o 3,7 procenta.

Jsme zhruba na úrovni z roku 2019, míní analytici

Průměrná mzda v Česku se v reálném vyjádření loni dostala blízko úrovně z roku 2019, tedy před pandemií a následnou inflační vlnou. Letos by tuto úroveň měla překonat, shodli se oslovení analytici. Zároveň upozornili, že loňský růst reálných mezd o 4,6 procenta byl v evropském srovnání nadprůměrný. Za mzdovou úrovní v Německu ale Česko nadále výrazně zaostává.

„Průměrná hrubá mzda očištěná o inflaci se tak dostala téměř na úroveň roku 2019 a k jejímu dosažení chybí už jen necelé procento,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil však, že na průměrnou mzdu dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou.

Mediánová mzda, kdy polovina zaměstnanců pobírá víc a polovina méně, byla loni o 15 procent nižší než průměrná. „Dva roky po sobě rostla pomaleji než průměr, což znamená, že zaměstnancům s vyššími příjmy se mzdy zvyšovaly rychleji než těm na opačné straně mzdového spektra,“ dodal Dufek.

„Pokud bychom srovnali růst mezd v Česku s ostatními členskými státy EU, vedlo si Česko v minulém roce nadprůměrně dobře,“ vysvětlila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Rychleji podle ní rostly reálné mzdy pouze v Bulharsku, v Litvě, v Chorvatsku a v Polsku.

V letošním roce podle analytiků mzdy nadále porostou, i když tempo růstu zvolní. „Pro letošní rok počítáme se zvolněním nominálního růstu mezd pod šest procent. Vzhledem k poklesu inflace na začátku 2026 je ale šance i na její celoroční zpomalení proti loňsku, což by mělo ponechat růst reálných mezd na stále solidních 3,7 procenta,“ sdělil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Pro českou ekonomiku to znamená, že se i v nadcházejícím období bude moct spolehnout na oživování spotřeby domácností jako na hlavní motor růstu,“ konstatoval hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Zároveň mzdový vývoj podle něj naznačuje, že Česká národní banka nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby.