


Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se platí kryptoměnami nebo v jüanech. Aby mohlo plavidlo tuto strategickou vodní cestu překonat, musí navíc pocházet ze zemí, které Írán pokládá za přátelské. S odkazem na své zdroje to píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ).

Provozovatelé lodí musí kontaktovat zprostředkovatelskou společnost napojenou na íránské revoluční gardy. Musí jí poskytnout informace o svém plavidle, aby mohli vyjednat mýtné, které obvykle začíná na zhruba jednom dolaru (zhruba 21 Kč) za barel ropy. Následně obdrží kód povolení a pokyny k trase pro bezpečné proplutí.
Jeden provozovatel ropného tankeru uvízlého v Perském zálivu dostal podle zdrojů listu návrh na bezpečné proplutí Hormuzským průlivem v doprovodu íránského námořnictva, pokud tanker změní registraci a vztyčí pákistánskou vlajku.
Podle lidí z lodního průmyslu a vládních úředníků, s nimiž WSJ hovořil, íránské gardy vybírají mýtné od plavidel proplouvajících Hormuzem a upřednostňují lodě ze zemí, které berou za spřátelené. Zároveň hrozí útokem na lodě ze zemí považovaných za agresory.

Íránci mají podle těchto zdrojů systém hodnocení od jedné do pěti pro jednotlivé země. U ropných tankerů je počáteční cena v jednáních obvykle kolem jednoho dolaru za barel ropy a platí se v jüanech nebo stablecoinech, tedy kryptoměnách vázaných na hodnotu tvrdé měny.
Opravdu velký tanker na přepravu ropy (VLCC) má obvykle kapacitu kolem dvou milionů barelů. Od lodí se očekává, že vztyčí vlajku státu, který vyjednal dohody o plavbě, a v některých případech změní svou oficiální registraci na tuto zemi.
Jeden zdroj deníku sdělil, že Pákistán vyhledává největší lodě, které v regionu najde. Zajištění jejich proplutí by mohl být způsob, jak demonstrovat úspěch diplomatických snah o ukončení konfliktu, píše WSJ.
Americký prezident Donald Trump v noci uvedl, že Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. Hovořil také o Hormuzském průlivu. USA podle Trumpa průliv nepotřebují a o jeho zabezpečení by se měly postarat další země.
Fakt, že existuje Íránem podporovaná dohoda o bezpečném proplutí, podle profesora mezinárodní bezpečnosti na univerzitě Lancaster University Basila Germonda neznamená, že by se nebezpečí pro námořní dopravu snížilo.
„Aby tento přístup fungoval, musí si Teherán zachovat schopnost věrohodně ohrožovat komerční lodní dopravu v průlivu a v Perském zálivu,“ uvedl Germond. „Aby byl Teherán věrohodný, musí čas od času na tankery zaútočit,“ dodal.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Ve třiadvaceti letech se stal kapitánem jednoho z největších českých klubů, Sparty Praha. O necelé čtyři roky později navlékl pásku i v národním týmu a během dvou vypjatých barážových zápasů dotlačil Čechy po dvaceti letech na fotbalové mistrovství světa. Z Ladislava Krejčího je fenomén a vzor vůdcovství. Jak to? Možná vysvětlení přináší jeho mentální kouč.



Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara. Tu dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl na stejné síti. Do sporu se předtím oba dostali kvůli rozdělování dotací na filmy.



Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassanovou kvůli údajnému schvalování terorismu. Ve čtvrtek o tom informoval Le Parisien. Podle listu se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassanová odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle agentury AFP policie v tašce zatčené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.



Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.