


Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až sto miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. V sobotu to uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.

Výrobce čipů v září 2025 oznámil plány investovat do OpenAI až sto miliard dolarů v rámci dohody, která by OpenAI poskytla hotovost a přístup k pokročilým čipům, které jsou klíčové pro udržení dominantního postavení ve stále konkurenčnějším prostředí. Nicméně generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang podle WSJ v posledních měsících soukromě zdůrazňoval partnerům v oboru, že tato dohoda není závazná a nebyla definitivně uzavřena.
Huang také soukromě kritizoval nedostatek disciplíny v přístupu OpenAI k podnikání a vyjádřil obavy z konkurence, které čelí ze strany společností jako Google ze skupiny Alphabet nebo Anthropic, dodal WSJ.
Podle deníku společnosti nyní přehodnocují budoucnost partnerství. Součástí toho je jednání o zapojení Nvidie do nejnovějšího kola financování. Nvidia podle zdrojů serveru The Information jedná o výrazně nižší investici zhruba 30 miliard dolarů.
OpenAI podepsalo řadu dohod s výrobci čipů a cloudovými společnostmi, které pomohly nastartovat globální růst akciových trhů. Investoři však od té doby začali mít obavy o schopnosti start-upu dohody financovat, což vedlo k částečnému výprodeji souvisejících titulů. Šéf OpenAI Sam Altman uvedl, že závazky OpenAI plynoucí z těchto dohod činí 1,4 bilionu dolarů, což je více než stonásobek příjmů, které společnost plánovala vygenerovat v loňském roce.
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst 44 procent oproti roku 2025. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaná a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.



Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že Spojené státy byly většinou svých spojenců v NATO informovány, že se nechtějí zapojit do vojenské operace proti Íránu. Tento krok označil za „velmi pošetilou chybu“. Dodal, že ačkoli spojenci americký postup podporují, odmítají se do něj aktivně zapojit. Zároveň uvedl, že USA pomoc NATO nepotřebují ani nechtějí, protože jí nikdy nebylo třeba.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.



Čtyři dělníci v úterý odpoledne zemřeli na stavbě ve Vídni, když se zřítila část lešení. V ohrožení života je navíc další z pracovníků, informují agentura APA a veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice ORF.



Americký prezident Donald Trump v pondělí výrazně přitvrdil ve své rétorice vůči Kubě. Naznačil, že by Spojené státy mohly ostrov „v nějaké formě převzít“ a že s touto zemí může „udělat v podstatě cokoli“. Karibská země se v současnosti potýká s hlubokou ekonomickou a energetickou krizí, která v posledních dnech vyústila v kolaps elektrické sítě a rozsáhlé výpadky proudu.