


Evropská unie minulý týden zavedla digitální systém pro kontrolu na hranicích (EES), což na letištích napříč unií vyvolalo zmatek. Cestovatelé ze zemí mimo EU musí při vstupu do schengenského prostoru zaregistrovat své biometrické údaje, včetně skenů obličeje a otisků prstů.

Britští pasažéři, kteří se vraceli z Milána do Manchesteru, nestihli svůj let, jelikož je zpozdila digitální pohraniční kontrola. Deníku BBC sdělili, že si budou muset zajistit náhradní let, který je může vyjít až na stovky liber (desetitisíce korun). Let se společností EasyJet zmeškalo více než sto lidí. Společnost pasovou kontrolu označila za „nepřijatelnou“.
Pasažéři strávili až tři hodiny ve frontách, některým se dokonce udělalo špatně a zvraceli. Společnost EasyJet uvedla, že se snaží cestujícím pomoct, ale že situace je „mimo jejich kontrolu“.
Britská pasažérka situaci popsala jako „hroznou“, zatímco jiný cestující BBC sdělil, že musel zaplatit 1800 liber (přes 50 tisíc korun), aby se dostal zpátky do Británie.
Evropská letiště a letecké společnosti uvedly, že od zavedení digitálního systému vstupu/výstupu (EES) minulý pátek došlo k výraznému narušení jejich provozu.
České ministerstvo vnitra varuje, že digitální kontrola může při prvotní registraci cestujících v Praze trvat až tři minuty. Letiště Praha před zavedením nových systémů varovalo, že by to mohlo vytvořit fronty u kontrol pro transatlantické přílety. Nezaregistrovaným lidem by projití příletových kontrol mohlo trvat až 45 minut, varovaly letecké společnosti.



V případě jednoho evropského letiště žádný z cestujících nedorazil k odletové bráně v době, kdy se měla zavírat. Nakonec se dostavilo pouze 12 pasažérů se zpožděním 90 minut. Zástupci zastřešujících organizací Airports Council International Europe a Airlines for Europe vyzvali orgány Evropské unie, aby před letními měsíci zajistily větší flexibilitu nové digitální kontroly. Momentálně je možné systémy EES pozastavit jen částečně, pokud vytvářejí velká zpoždění.
Pasažérům by dokonce ani nepomohlo dorazit na letiště dříve. „I kdybychom tam byli pět hodin předem, číslo brány nám bylo sděleno až asi 90 minut předem, takže jsme s tím nemohli nic dělat,“ krčí rameny Britka Carol Boonová, která spolu s dalšími cestujícími svůj let minulý týden nakonec nestihla.



I když vládní koalice ANO, SPD a Motoristé sobě dlouhodobě avizovala, že přijde s návrhem na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, přesto jejich úterní oznámení způsobilo pořádný rozruch. Bylo to zřejmé už ze samotné tiskové konference, kde zástupci koalice oznamovali svůj úmysl.



V Praze na Žižkově hoří střecha ubytovny, hasiči vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Víc než 40 obyvatel z budovy evakuovali a zachránili i s pomocí žebříků. Novinářům to sdělili hasičští mluvčí Miroslav Řezáč a Vojtěch Rotschedl.



Babišova vláda přichází s historickou změnou financování veřejnoprávních médií, opozice varuje před jejich likvidací. Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře dostanou od příštího roku místo výnosu z poplatků peníze ze státního rozpočtu, celkem 7,8 miliardy korun. Ministr to oznámil na úterní tiskové konferenci.



„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.



Za prvních 24 hodin se přes americkou blokádu íránských přístavů nedostalo žádné plavidlo, oznámilo dnes oblastní velení americké armády CENTCOM. Blokáda ze strany Spojených států byla ohlášena po nezdaru jednání mezi USA a Íránem.