Majitelům investičních bytů hrozí vyšší daně. Babiš chce sáhnout i na dividendy, státní kase ale nepomůže
- Vláda chce mít změny daňových paragrafů připravené do dvou let.
- Zdanění dividend by však přineslo státu pouze jednotky miliard a ze zdanění investčních bytů by neměl nic. Tyto příjmy náležejí výhradně obcím.
- Premiér Babiš očekává, že vláda dokáže rozpočtový schodek pomocí škrtů snížit nejvýše o jednotky miliard korun.
Jsou to zatím jen průzkumné balónky, nikoliv hotové návrhy. Přesto mohou úvahy premiéra Andreje Babiše a šéfky státní kasy Aleny Schillerové o zvýšení některých daní zanedlouho vstoupit v platnost. Minimálně proto, že opatření na příjmové straně státního rozpočtu mají být vhodně doplněny úsporami. A o nich vláda debatuje také. Důvodem je ministryní financí předložený obří schodek, který má v příštím roce dosáhnout 389 miliard korun.
Babiš se Schillerovou zmiňují vyšší zdanění dividend a investičních bytů. Ministryně už dříve avizovala další nárůst daní z hazardu a návykových látek, tedy z alkoholu, tabáku nebo kratomu.
I kdyby však kabinet všechny tyto záměry uzákonil, deficit prakticky neklesne. Problém je například v tom, že případný výnos ze zdanění investičních bytů by podle současných paragrafů úplně celý putoval k samosprávám.
Vláda nebude příliš spěchat
„Zdaněné dividend je údajně v Německu a Rakousku 25 procent. U nás jsem žil v tom, že je 15 procent. Odchází 280 miliard korun. Máme plno nápadů a musíme to řešit. A tak, abychom měli všechno legislativně připravené v roce 2028,“ nastínil možné změny a časový rámec jejich platnosti Babiš.
Schillerová přišla už před týdnem s nápadem na zdanění investičních bytů. „Je spousta lidí, kteří mají hned několik nemovitostí, jsou tací, kteří vlastní třeba i tři stovky bytů. Pokud nás tlačí Evropská komise i Mezinárodní měnový fond, měli bychom se nad tím zamyslet. Nyní analyzujeme a hledáme různé formy, jak by toto zdanění mohlo vypadat,“ uvedla ministryně v České televizi s tím, že koaliční radě v budoucnu předloží návrhy.
Investičních bytů je v Česku podle dat společnosti Dataligence z roku 2023 přes 220 tisíc, což je asi desetina všech bytů. Podle analýzy jsou investiční nemovitosti ty, které pronajímá soukromý vlastník. Těch je v Česku 71 tisíc.
Jde spíš o kvalifikovaný odhad, investiční byt totiž nemá žádnou oficiální definici. Jak o nich přemýšlet, naznačila ale Česká národní banka, která letos v dubnu zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Podle ČNB je investičním bytem třetí a další nemovitost.
Rozpočet si moc nepomůže
Odborníci upozorňují, že potenciál diskutovaných daňových změn není nijak závratný. Například premiérem načrtnut nárůst zdanění dividend z 15 na 25 procent státu rozhodně nepřinese desítky miliard korun ročně. I proto, že by se o výnosy musel rozdělit s kraji a obcemi.
„Realisticky lze mluvit spíše o jednotkách miliard,“ odhadl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jeho názor dokládají následující údaje. České domácnosti podle údajů vycházejících z národních účtů získaly za první pololetí minulého roku z dividend 27 miliard korun. Po zdvojnásobení této částky a odpočtu o deset procent vyšší daně, vychází možný příjem na pět až šest miliard korun. Z toho by však více jak třetinu inkasovaly samosprávy, takže státu by ve finále zůstaly přibližně tři miliardy.
Určit výnos ze zdanění investičních bytů je pak z důvodu zmíněné chybějící definice, o jakou nemovitost vlastně jde, velmi obtížné. „Pokud by vláda použila stávající daň z nemovitých věcí a například zavedla vyšší koeficient pro třetí či další byt, státní rozpočet by z toho nedostal nic. Sto procent výnosu daně z nemovitých věcí náleží obcím. Chce-li vláda konsolidovat přímo státní rozpočet, musela by vytvořit jiný mechanismus nebo změnit rozpočtové určení daně,“ upozornil Kovanda.
Motoristé tlačí na škrty
Koaliční Motoristé a také SPD kritizují Schillerovou navržený schodek ve výši 389 miliard korun a žádají škrty nejméně za 20 miliard. Babiš zmínil například zastavení dotací soukromým a církevním školám, které vybírají školné. Sám však odhaduje možné úspory maximálně v řádu jednotek miliard.
Evropská komise odklepla Schillerové plán, podle něhož má konsolidace veřejných rozpočtů činit v průměru 0,5 procenta HDP ročně, což představuje zhruba 50 miliard korun. Tuto sumu tedy zvažovaný mix vyšších daňových příjmů a úspor zřejmě nevygeneruje.
Ministryně financí spoléhá především na hospodářský růst, který mají podpořit vládní investice. Sází také na lepší výběr daní, který zajistí moderní verze elektronické evidence tržeb.
