Íránský konflikt může snížit růst české ekonomiky až o procentní bod

Íránský konflikt může vést k poklesu růstu české ekonomiky až o jeden procentní bod, v případě míry inflace k jejímu zvýšení až o 1,5 bodu. Záležet bude zejména na délce konfliktu a blokády Hormuzského průlivu. Vyplývá to z analýzy, kterou v pondělí poskytla úvěrová pojišťovna Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa.

Česká ekonomika v letošním roce by podle prognózy Coface, která ještě nepočítá s dopady konfliktu, díky růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta mohla překonat německou ekonomiku. Ta poroste o jedno procento. Česko by podle této prognózy zaostalo za dynamikou Polska, jehož hospodářství by mohlo stoupnout o čtyři procenta.

Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Írán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu. Íránské revoluční gardy také blokují Hormuzský průliv, kudy za normální situace převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).

Nálada na exportních trzích, především v automobilovém průmyslu, stárnutí populace nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly představují podle autorů analýzy Coface významná rizika pro další ekonomický vývoj. Nejasná je podle nich také rozpočtová politika vlády.

Coface řadí Česko mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím. "V posledních letech sledujeme postupnou stabilizaci české ekonomiky. HDP mírně roste, zatímco inflace klesá a letos by se měla pohybovat kolem dvou procent, tedy na jedné z nejnižších úrovní v regionu. Očekáváme růst HDP přibližně o 2,8 procenta, hlavním tahounem zůstane spotřeba domácností," uvedl ředitel úpisu rizika pro ČR a Slovensko v Coface Martin Procházka.

Česká ekonomika podle Coface nadále těží z výhodné geografické polohy, silného zapojení do mezinárodních výrobních řetězců a stabilních veřejných financí, jejichž zadlužení zůstává výrazně pod průměrem EU. K pozitivnímu výkonu přispívá především odolná spotřeba domácností, čerpání evropských fondů a nízká inflace.

S očekávaným růstem HDP o 2,8 procenta patří Česko mezi ekonomiky, které analytici hodnotí příznivě. Ve srovnání se sousedy si vede lépe než Slovensko s růstem o 1,1 procenta, Rakousko s 0,6 procenta, Německo s jedním procentem i Maďarsko se dvěma procenty.

Česká bankovní asociace v únoru odhad letošního růstu české ekonomiky zlepšila. Hrubý domácí produkt se podle její predikce zvýší o 2,6 procenta, v listopadu očekávala růst o 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos podle ČBA měla být 1,7 procenta. Lednový výhled ministerstva financí pro letošek předpokládal hospodářský růst 2,4 procenta a inflaci 2,1 procenta. Prognóza České národní banky z počátku února odhadla, že HDP letos vzroste o 2,9 procenta a inflace bude 1,6 procenta.