


Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude možné provozovat celkově až 80 let od jejich spuštění, tedy do let 2065 až 2067. Vyplývá to z analýzy energetické společnosti ČEZ, jejíž výsledky ve čtvrtek představil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dosud se podle ČEZ předpokládal provoz do poloviny 40. let.

Prodloužení životnosti si podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše vyžádá miliardové investice do modernizace elektrárny. V současnosti v Dukovanech fungují čtyři jaderné bloky, z nichž má každý výkon 510 megawattů (MW). První z nich byl zprovozněn v roce 1985, další byly spuštěny v následujících dvou letech.
Další provoz stávajících bloků bude podle Havlíčka nutný kvůli předpokládanému růstu spotřeby a výroby elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s nimi proto počítá i v dlouhodobé energetické strategii.
ČEZ dosud předpokládal zhruba 60letý provoz bloků. „Každý den se přesvědčujeme, že jsou ve výborné kondici. Aktuální ekonomické a bezpečnostní analýzy nám potvrzují, že bude možné Dukovany provozovat déle. Osmdesátiletý provoz začíná být trendem i ve světě a řada bloků už má licenci na 80 let provozu. Vidíme to jako reálné i u nás, samozřejmě za předpokladu pravidelného vyhodnocování stavu zařízení a bezpečnosti provozu,“ uvedl Beneš.

Prodloužení životnosti si podle Beneše vyžádá miliardové investice do modernizace elektrárny. ČEZ nyní investuje do modernizace jaderných zdrojů kolem sedmi miliard korun. Půjde například o obměnu některých prvků strojoven, například generátorů a dalších velkých celků, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků i postupné zavádění nových řídicích a bezpečnostních systémů.
Havlíček dále upozornil, že prodloužení provozu Dukovan až na 80 let není náhradou za nové bloky, ale jejich logickým doplněním v české energetické strategii. „Nic to nemění na nutnosti pokračovat ve výstavbě nových jaderných zdrojů a v přípravě malých modulárních reaktorů, protože Česká republika bude potřebovat stabilní, bezpečnou a konkurenceschopnou elektřinu v maximálním možném objemu,“ podotkl ministr.
Výsledky analýzy se zatím netýkají delšího provozu bloků v Temelíně. ČEZ v současnosti rovněž provádí analýzu prodloužení jejich životnosti.
Současné bloky by v budoucnu měly doplňovat dva nové bloky, které v Dukovanech připravuje korejská společnost KHNP. Náklady na jejich vybudování jsou při cenách z loňského roku 407 miliard korun za oba bloky. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. V současnosti na místě pokračuje geologický průzkum lokality. Stavba prvního bloku by měla začít v roce 2029.
Vláda v příštím roce rozhodne také o stavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně, uvedl Havlíček. V případě schválení výstavby by následně měla aktivovat opci, která je součástí smlouvy s korejskou firmou KHNP ke stavbě bloků v Dukovanech. Zadání zakázky Korejcům ale jisté není, nabídky budou podle ministra moci předložit i další zájemci.



Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie.



Český ministr zahraničí Petr Macinka v úterý navštívil památník obětí holokaustu Jad vašem v Jeruzalémě. Se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem tak uctil památku šesti milionů Židů povražděných v období nacistického Německa. Macinka památník navštívil v den Jom ha-šoa (Den holokaustu a hrdinství), jímž si každoročně Izraelci připomínají tuto tragickou kapitolu světových dějin.



Adam Lacko se letos nudit nebude. Vedle toho, že se pouští do nové disciplíny, vrátí se tam, kde to dobře zná. Mistr Evropy se po dvouleté pauze vrátí do závodů tahačů a k tomu nastoupí v barvách týmu Buggyra ZM Racing do evropského seriálu terénních soutěží Baja.



Chování a výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech a týdnech rozdmýchávají debatu o jeho duševním zdraví, píše deník The New York Times (NYT). Někteří ho označili za šílence či očividně duševně chorého člověka. Trumpovi příznivci jeho vyjadřování naopak hájí jako strategické.



Zatímco velení armády ke kauze neodvysílání rozhovoru s Petrem Pavlem stále mlčí, ministerstvo obrany v úterý dopoledne odmítlo, že by prezidenta chtělo cenzurovat. Za celou situaci podle vyjádření resortu údajně může generální štáb vedený Karlem Řehkou. Obrana zároveň rozjela interní šetření, které má prý ukázat, proč k celému „nedorozumění“ došlo.