Drahý plyn a nízké zásoby. Situace připomíná rok, kdy Česko drtila dvacetiprocentní inflace
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Po slunečném podzimu hrozí Česku a zbytku Evropy krušná zima.
- To není meteorologická předpověď, ale temný makroekonomický scénář.
- Ekonomové před ním varují kvůli rostoucím velkoobchodním cenám elektřiny a plynu.
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu pokračují v silném poprázdninovém růstu. Kontrakty na české dodávky elektřiny v roce 2027 v posledních dnech prolomily cenu 160 eur za megawatthodinu a cena plynu na obchodním uzlu TTF s dodáním ve stejném období vyšplhala na bezmála 80 eur za megawatthodinu.
Ještě koncem června byla cenovka budoucích dodávek plynu ani ne poloviční. A často právě od nákladů na provoz plynových elektráren coby závěrných zdrojů se v Evropě odvíjí celková cena elektřiny pro domácnosti a firmy.
Část ekonomů v této souvislosti varuje před ozvěnami toho, co se s cenami energií a následně všech ostatních položek spotřebního koše v Česku dělo před čtyřmi lety. Tedy během prvního roku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu. „Na energetických trzích se začíná odehrávat příběh, který vzdáleně připomíná rok 2022. Tehdejší energetická krize přispěla k růstu inflace až na 18 procent,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Situaci komplikuje nízká naplněnost evropských zásobníků před zimou. Německo má zásobníky naplněné jen na 61 procent, Nizozemsko na 65, Rakousko na 67 procent. Česko je na 77 procentech, zatímco v minulých letech byly zásobníky touto dobou zpravidla výrazně plnější,“ dodává Marek s tím, že vyšší ceny energií znamenají riziko dalšího růstu inflace. A to i přes to, že dopad velkoobchodních cen nebude okamžitý.
Zdražení s odkladem
Dodavatelé významnou část energií nakupují předem a domácnosti často chrání před cenovým šokem i fixované ceny. Většina velkých hráčů na českém maloobchodním trhu s energiemi ale už zdražila novým zákazníkům nebo těm na konci fixace.
Podle Jiřího Matouška, člena správní rady Centropolu, ale nakonec případné dlouhodobě zvýšené burzovní ceny elektřiny a plynu ovlivní i výši nefixovaným tarifů. „Pokud budou vysoké ceny pokračovat i na přelomu roku, k úpravám cen musí logicky dojít. Vzhledem k dopředným nákupům však máme v Centropolu čas,“ uvedl Matoušek nedávno pro e15.
Na rok 2022, kdy skokové zvýšení cen energií přispělo k pádivé inflaci v Česku, dává částečně vzpomenout i ochota politiků zasáhnout proti rostoucím cenám energií. Před čtyřmi roky Evropská komise navrhla cenové stropy u výrobců energií a vláda Petra Fialy (ODS) následně ještě přistoupila ke zdanění takzvaných mimořádných zisků bank, energetických společností nebo rafinerií. Daň však reálně dopadla zejména na společnost ČEZ.
V srpnu 2022 se však cena elektřiny s dodávkou v následujícím kalendářním roce poprvé v historii dostala přes tisíc eur. Tedy výrazně výše než dnes. Přesto dává ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (ANO) najevo, že vláda hodlá v krizovém scénáři ceny energií regulovat.
„Jde o zastropování cen u výrobců a současně snížení koncových cen pro zákazníky. Připravujeme k tomu legislativu, abychom byli schopni to okamžitě iniciovat tak, aby se už nemusel scházet parlament. Musíme nastavit regulaci tak, aby ji šlo zavést rozhodnutím vlády,“ popsal Havlíček v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Trumpovy hrozby
Masivní zdražení účtů domácností nebo firem za elektřinu nicméně pořád ještě může Evropu minout. Bez ohledu na intervence jejích politiků. „Jediným významným a ze všeho pramenícím důvodem vysokých cen je nyní geopolitika. Trh LNG je naopak neustále vyzrálejší a robustnější. Kdyby žádný konflikt v Íránu nebyl, vysoká exportní kapacita LNG by umožnila dostat se na úroveň 25 eur za megawatthodinu,“ sdělil e15 analytik společnosti ENA Jiří Gavor s tím, že k této hladině mohou burzovní ceny prudce klesat hned po skončení konfliktu na Blízkém východě.
Od útoku Izraele a USA na Írán uplynulo už osm měsíců. Teherán v reakci na něj uzavřel Hormuzskou úžinu, nejdůležitější námořní tepnu světa, která přepravuje pětinu světově obchodované ropy a plynu. Provoz se do Hormuzu vrací jen pomalu. Globální dodávky navíc komplikují přetrvávající následky dřívějších íránských útoků, které přímo poškodily část exportních zkapalňovacích terminálů v Kataru.
Nezmizelo ani riziko další eskalace mezi Spojenými státy a Íránem. Washington a Teherán ani po podepsání červnového memoranda dosud neuzavřely mírovou dohodu. A prezident Donald Trump před blížícími se volbami do Kongresu varoval, že po nich možná znovu vojensky udeří na islamistický režim.
