


Evropská unie přidělila České republice zatím 75 procent dotací vyčleněných pro období 2021 až 2027. Z celkové částky 512,4 miliardy korun bylo 384 miliard korun určeno na konkrétní projekty, reálně proplaceno ale zatím Česku bylo 172 miliard korun. K proplacení jsou Evropské komisi odeslány žádosti za 131 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v pátek na svém webu.

Podle ministerstva se podařilo splnit limit čerpání stanovený tzv. pravidlem n+3, které určuje lhůtu pro využití přidělených financí. Pravidlo definuje, že vyčleněná podpora projektů pro daný rok musí být vyčerpána nejpozději v následujících třech kalendářních letech. Vzhledem ke splnění limitu tedy podle MMR nehrozí, že by Česká republika musela nějaké peníze vracet do rozpočtu Evropské unie.
„Peníze pro rozvoj regionů se daří úspěšně poskytovat na realizaci projektů napříč Českou republikou. Čísla ukazují, že systém funguje. Evropské limity čerpání plníme bez výhrad, takže žádné prostředky do Bruselu nevracíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Evropské peníze podpořily například projekt Salvage v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, který se s pomocí nových technologií a přístupů zaměřuje na zlepšení prevence nádorových onemocnění. Na propojení výzkumu s klinickou praxí bylo z fondů EU vyčleněno 488 milionů korun. Obce Rapotín, Petrov nad Desnou a Vikýřovice na Šumpersku pak za evropské peníze vybudovaly ve spolupráci s Povodím Moravy protipovodňová opatření na řece Desné. Na vznik slepého ramena, tůně a záplavových parků EU přispěla 322 miliony korun.
Ze zprávy o rizicích a opatřeních implementace fondů EU, kterou MMR zveřejnilo loni na jaře, vyplynulo, že Česká republika musí v roce 2025 zrychlit čerpání evropských dotací z některých operačních programů. Hrozilo jinak, že vyčleněné peníze včas nevyčerpá a o část z nich přijde. Riziko se týkalo hlavně operačního programu Spravedlivá transformace, který slouží ke zlepšování podmínek v krajích, které byly nebo jsou z velké části závislé na těžbě uhlí. V případě nedostatečně rychlého čerpání z tohoto programu mohlo Česko případně přijít o jednu až čtyři miliardy korun.



Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.



Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.



ODS nebyla připravená na vládnutí, je rozbředlá a vládne v ní ohlušující ticho. Vítá kandidaturu Radima Ivana, která rozvíří stojaté vody v ODS. Martina Kupku považuje za dobrého ministra, ale příliš navázaného na éru Petra Fialy. Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer vstoupil do předvolebního dění v ODS zveřejněním tzv. Olomouckých artikulů, které formulují konzervativní vizi ODS.



Zimní hory, sníh pod nohama a děti, které se učí první oblouky. Lyžování s rodinou může být krásným zážitkem – když zvolíte správné místo. Kam se tedy vydat a jak si dovolenou užít bez zbytečného stresu (a velkých výdajů)? Tady je v rámci projektu Generace bez pohybu, který připravuje Aktuálně.cz, pár tipů.



Sociální síť X amerického podnikatele Elona Muska měla znovu výpadek. Problémy hlásily v pátek odpoledne podle serveru Downdetector celosvětově desítky tisíc uživatelů. Narušení zaznamenal i chatbot umělé inteligence Grok, který také patří Muskovu impériu. Větší výpadek sítě X nastal tento týden i v úterý.