Evropská unie přidělila České republice zatím 75 procent dotací vyčleněných pro období 2021 až 2027. Z celkové částky 512,4 miliardy korun bylo 384 miliard korun určeno na konkrétní projekty, reálně proplaceno ale zatím Česku bylo 172 miliard korun. K proplacení jsou Evropské komisi odeslány žádosti za 131 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v pátek na svém webu.
Podle ministerstva se podařilo splnit limit čerpání stanovený tzv. pravidlem n+3, které určuje lhůtu pro využití přidělených financí. Pravidlo definuje, že vyčleněná podpora projektů pro daný rok musí být vyčerpána nejpozději v následujících třech kalendářních letech. Vzhledem ke splnění limitu tedy podle MMR nehrozí, že by Česká republika musela nějaké peníze vracet do rozpočtu Evropské unie.
„Peníze pro rozvoj regionů se daří úspěšně poskytovat na realizaci projektů napříč Českou republikou. Čísla ukazují, že systém funguje. Evropské limity čerpání plníme bez výhrad, takže žádné prostředky do Bruselu nevracíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Evropské peníze podpořily například projekt Salvage v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, který se s pomocí nových technologií a přístupů zaměřuje na zlepšení prevence nádorových onemocnění. Na propojení výzkumu s klinickou praxí bylo z fondů EU vyčleněno 488 milionů korun. Obce Rapotín, Petrov nad Desnou a Vikýřovice na Šumpersku pak za evropské peníze vybudovaly ve spolupráci s Povodím Moravy protipovodňová opatření na řece Desné. Na vznik slepého ramena, tůně a záplavových parků EU přispěla 322 miliony korun.
Ze zprávy o rizicích a opatřeních implementace fondů EU, kterou MMR zveřejnilo loni na jaře, vyplynulo, že Česká republika musí v roce 2025 zrychlit čerpání evropských dotací z některých operačních programů. Hrozilo jinak, že vyčleněné peníze včas nevyčerpá a o část z nich přijde. Riziko se týkalo hlavně operačního programu Spravedlivá transformace, který slouží ke zlepšování podmínek v krajích, které byly nebo jsou z velké části závislé na těžbě uhlí. V případě nedostatečně rychlého čerpání z tohoto programu mohlo Česko případně přijít o jednu až čtyři miliardy korun.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusové pálili v noci na něděli iskandery, Ukrajinci trefili ropný sklad v Krasnodaru
Ruská armáda v noci na neděli vyslala na Ukrajinu dvě rakety Iskander-M a 117 bezpilotních letounů. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého se 98 dronů podle předběžných informací podařilo eliminovat. Naopak Rusko podle agentury DPA ohlásilo, že zneškodnilo 72 útočících ukrajinských dronů.
Týden přinese přeháňky, teploty budou nadále jarní
Česko čeká oblačný týden, místy zaprší. Teploty ale i nadále zůstanou jarní, přes den se budou pohybovat nad deseti stupni. Vyplývá to z pondělní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
ŽIVĚ Írán má nového duchovního vůdce. Je jím Modžtaba Chameneí, syn zabitého ajatolláha
Iránské Shromáždění znalců vybralo nového duchovního vůdce Íránu. Je jím Modžtaba Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího.
ŽIVĚ Konflikt prudce zdražuje paliva, naftu až o 3 Kč. „Ohlušující ticho,“ viní vládu ODS
Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v ČR o další koruny.
Nosková přichází Indian Wells na chuť, zato Menšík znovu skončil na raketě Španěla
Tenistka Linda Nosková si na "pátém grandslamu" v Indian Wells zahraje poprvé osmifinále. Světová čtrnáctka zdolala Rumunku Soranu Cirsteaovou 6:7, 6:4, 6:4, oplatila jí tři týdny starou porážku z Dubaje a vylepšila si při čtvrté účasti maximum na turnaji v kalifornské poušti. Jakub Menšík prohrál se Španělem Alejandrem Davidovichem 2:6, 6:4, 2:6.