Na hypotéku zapomeňte. A dětem rušíme účty. Banky dusí klienty, kteří vyrábí zbraně

Klíčový sektor ekonomiky a jeden z motorů hospodářského růstu. Alespoň tak o zbrojařích mluvil ještě nedávno dnes už bývalý premiér Petr Fiala (ODS). Některé firmy přitom stále zažívají při jednání s bankami peklo. A to i dlouho poté, co vypukla válka na Ukrajině a výroba zbraní se stala pilířem nejen ekonomiky, ale zejména obrany celé Evropy.

Deník Aktuálně nasbíral několik takových příběhů. Lidé spojení se zbrojním průmyslem, kteří byli ochotni nevybíravé chování některých bank popsat, si přáli zůstat v anonymitě, redakce ale jejich identitu zná.

Jedná se převážně o menší firmy. I banky přitom potvrzují, že velkým zbrojařům neváhají půjčit miliardy korun. Menší podniky naproti tomu v tichosti musejí čelit chování, které je dostává do existenčních potíží.

Například když jedna z největších bank v zemi zrušila účty nejen firmě, ale i rodinným příslušníkům člověka, jehož podnik vyrábí zbraně a posílá je na Ukrajinu.

Pikantní je rovněž fakt, že banky neváhají potrápit i ty, co dodávající zbraně české armádě.

Banka chtěla vidět smlouvy s armádou, úvěr nedala

Jedna z bank vyhrožovala zrušením účtu společnosti, jež získala zakázku právě od české armády. „Nenechali si nic vysvětlit. Nepomohlo, že jsme byli pod kontrolou ministerstva obrany, ministerstva zahraničí i ministerstva vnitra,“ popisuje člověk z vedení menší české firmy vyrábějící zbraně.

„Je to bezmoc, ukážete licence, ukážete všechno, jenže smlouvu s armádou ukázat nesmíte,“ vypráví svou zkušenost. „Některé obchody jsou vojenské a ne všechny dokumenty můžete poskytnout. Obchod se ale dá ověřit i bez nich. Přesto banka řekla, že pokud jí podklady neposkytneme, okamžitě nám zruší účet,“ dodává.

Pro středně velkého výrobce zbraní není jednoduché prosadit se vedle tvrdé konkurence v podobě zbrojařských gigantů. Zrušení bankovního účtu by pro firmu mělo zničující důsledky, popisuje majitel.

„Byla to pro nás šílená situace,“ říká šéf dotyčné firmy. „Nakonec jsme jim všechno ukázali,“ tvrdí s tím, že zkrátka neměli na výběr. Úvěr ale přesto nedostali.

„Alespoň nám zůstal účet, ale to je všechno. Když jsme teď v létě potřebovali akreditiv (závazek banky vyplatit peníze, když dorazí zboží, běžně používaný platební instrument – pozn. red.), zachraňovala nás státní Česká exportní banka,“ vypráví.

„A potom slyšíte, že velkým firmám jako Zbrojovka Brno nebo CSG problémy nedělají, tam jsou zřejmě velké obraty a zisky,“ stěžuje si.

Dva typy černé listiny

Banky mají dvě skupiny zákazníků, kterým se snaží vyhýbat, vysvětluje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

„Pokud je obsluhují, tak za horších podmínek. Půjčí jim méně anebo za vyšší úrok,“ říká Bartoň.

Na černou listinu bank se firmy dostávají ze dvou důvodů.

„Buď dané odvětví prohlásí za problematické či rizikové Evropská unie. To se týká například některých energií. Dřív se to týkalo i jádra, kterému se podařilo nálepky nežádoucího zbavit,“ vysvětluje ekonom.

Druhým zdrojem toho, proč se banky dívají na některé sektory skrz prsty, je jejich přesvědčení, že to po nich chtějí jejich zákazníci, včetně běžných občanů či influencerů, doplňuje.

„Banka nechce riskovat, že poskytnutím půjčky by zvedla nevoli ostatních zákazníků, kteří by si u ní mohli přestat ukládat peníze.

„To je původ takzvaných ESG cílů, aby banky víc podporovaly projekty zaměřené na ekologii, sociálno a správný management,“ vysvětluje Bartoň.

„Původně to měly být lepší podmínky pro ESG, dnes už je to pomalu naopak horší podmínky pro všechno, co není ESG. Původně to byla aktivita a tlak od zákazníků, ti to postupem času překlopili do povinnosti vyžadované od EU,“ popisuje Bartoň.

Energetické projekty jsou oběti prvního typu černé listiny, obranný sektor druhého typu, uzavírá ekonom.

Smůlu mají i příbuzní

Potíže měl ale i živnostník pracující pro zbrojařskou firmu. „Mám hypotéku a pracuji na IČO pro jednoho výrobce zbraní. Chtěl jsem u té firmy přejít na zaměstnanecký poměr. V bance mě ale varovali, že při refinancování budu mít problém. Že zneplatní mou hypotéku a pošlou mě jinam,“ popisuje dotyčný.

„Neumím si představit, co bych dělal,“ dodává. „tak zůstávám na IČO, mám volnou živnost, tam výslovně není uvedeno, že pracuji pro zbrojařskou firmu,“ říká.

„Banky vypovídají služby naprosto nepředvídatelným způsobem,“ potvrzuje advokát a odborník na zbraňové právo Tomáš Gawron. „Výjimkou není ani zrušení účtů v návaznosti na vývoz zboží na Ukrajinu a následné zrušení rodinného účtu a dokonce i bankovních účtů příbuzných,“ dodává.

To potvrzuje i jeden z respondentů. „Kolegovi, co má obchod a prodával zbraně na Ukrajinu, uzavřela ČSOB běžné účty všech členů rodiny,“ popisuje zkušenost zástupce jiného podniku s obratem v desítkách milionů korun, který vyrábí civilní i vojenské pušky.

„Nám zase Česká spořitelna řekla, že nás nebude úvěrovat, protože se jim nelíbí, že se naše produkty vyvážejí. My jsme ale jen výrobce. Ti, co od nás zboží kupují, jsou prověření, mají licenci, ke které se vyjadřuje asi šest úřadů,“ pokračuje.

Zákaz diskriminace neprošel

„Některé banky dnes dokonce odmítají poskytnout hypotéku na rodinný dům s odůvodněním, že příjmy žadatele pocházejí ze zbrojní oblasti,“ popisuje právník zkušenosti svých klientů.

Zástupci současné vlády se přitom ke konci minulého volebního období ještě z řad opozice snažili formou pozměňovacího návrhu bankovní diskriminaci zbrojního sektoru zakázat. „Není možné, aby se banky takto chovaly,“ říká autor návrhu, poslanec Patrik Nacher (ANO), k němuž se některé příběhy firem dostaly.

„Tehdy to neprošlo, zástupci vládní koalice byli proti jako jeden muž, shodili to ze stolu,“ vzpomíná. Zda předloží návrh znovu, zatím nepřemýšlel, řekl Aktuálně.cz.

Banky argumentují přísnými pravidly, které mají zamezit praní špinavých peněz a financování terorismu. Jde o zákon označovaný jako AML (z anglického Anti-Money Laundering, opatření proti praní špinavých peněz – pozn. red.)

Vadí i sportovní střelba či paralyzéry

Některé bankovní domy přitom nechtějí v portfoliu ani firmy zabývající se sportovní střelbou nebo obrannými prostředky.

„Objednali jsme zbraně kategorie C1. To jsou dočasně zneschopňující prostředky, paralyzéry. Česká firma chtěla platit v dolarech. Provedli jsme platbu na základě faktury. Banka nám zablokovala peníze a zrušila účet. Bez vysvětlení. Že si peníze máme přijít vybrat a někam si je odnést. Chtěl jsem vysvětlení, oni ale tvrdili, že nic vysvětlovat nemusí,“ popisuje svou zkušenost zástupce další firmy.

„Oficiálně nám Fio banka odmítla sdělit, co se stalo. Ale peníze za realizaci platby, které nebyla realizována, si strhla,“ dodává.

Podobnou zkušenost s Fio bankou popisuje i další firma, které rovněž zrušila účet. „Ani jsme si ty peníze nemohli poslat jinam,“ popisuje šéf další firmy.

Jako gangsteři

„Přijeli jsme do banky s paní účetní a kvůli bezpečnosti během transportu i s ozbrojeným doprovodem. Tam jsme vybrali peníze - jako gangsteři ve třicátých letech - pak jsme dojeli do jiné banky, kde jsme hotovost složili. Samozřejmě za nemalý poplatek a museli jsme prokazovat původ každé koruny,“ vypráví.

„Tento typ podnikání automaticky neodmítáme,“ brání se mluvčí Fio banky Karel Kopeček. „Ke klientům z tohoto oboru přistupujeme individuálně a každý případ posuzujeme samostatně a po důkladném prověření,“ dodává.

Mluvčí ČSOB Hořínková Monika na dotaz deníku Aktuálně, zda banka někdy zrušila účet anebo odmítla poskytnout úvěr, odpověděla jen obecně.

„Součástí naší role je povinnost přispívat k obraně hodnot svobodné demokratické společnosti,“ napsala ve své reakci. „K tomu patří i podpora obranyschopnosti České republiky a Evropy,“ dodala.

„Proto jsme upravili náš postoj k obrannému průmyslu zaměřenému konkrétně na armádu, policii a další obranné složky. Podporujeme řadu klientů z oblasti obranného průmyslu v jejich provozních a investičních záměrech, ať již úvěry nebo dalšími bankovními produkty,“ píše Kořínková a jako příklad zmínila obří úvěr pro skupinu Czechoslovak Group (CSG), na kterém se v rámci syndikovaného financování banka podílí.

CSG je největší zbrojařská firma v Česku s obratem v řádu miliard eur ročně.

„Spořitelna patří k hlavním financujícím bankám českého zbrojního průmyslu a klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc,“ tvrdí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že na tyto úvěry šly v posledních letech z banky miliardy korun.

Dárek pro Putina

„Financování zbrojních zakázek vždy samozřejmě pečlivě posuzujeme a specificky se soustředíme na to, abychom absolutně eliminovali jakékoli riziko, že by se námi financované zakázky mohly ocitnout například v rukou ruské armády či obdobných teroristických skupin,“ vysvětluje za Českou spořitelnu Filip Hrubý.

Neochotu bank ovšem popisuje v knize Světlem proti temnotě i novinář a dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Miřejovský. Po vypuknutí války na Ukrajině nechtěla v Česku žádná z bank otevřít účet Nadačnímu fondu Dárek pro Putina.

„Pomohl až Dalibor Dědek, který zavolal řediteli finančního ústavu, kde má účty Jablotron s miliardovými obraty. Ředitel banky pak osobně vyrazil vyjednat výjimku pro Dárek pro Putina do mateřské centrály zahraničního vlastníka,“ popisuje Miřejovský v knize, kterou napsal s Janem Heřmánkem.

Video: Reuters