Reklama
Reklama

Babiš si pozval banky na kobereček. Chtěl řešit úvěry pro zbrojaře

Přístup bank k financování zbrojního průmyslu komerčními bankami už začal řešit i premiér. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš svolal na třetí lednový týden schůzku, kam si pozval zástupce finančních domů a tři ministry svého kabinetu.

Andrej Babiš, premiér, voják, vojáci, výsadkář, výsadkáři, výsadkový pluk, základna Chrudim, zbraň, zbraně
Premiér Andrej Babiš si prohlíží vojenskou techniku na chrudimské základně 43. výsadkového pluku (archivní snímek z r. 2021).Foto: Repro Aktualne.cz
Reklama

Až doteď se přitom banky v rámci pracovní skupiny scházely a jednaly jen se zástupci ministerstva obrany. Nicméně už v minulém volebním období stát tlačil na banky, aby přestaly některým zbrojařům klást překážky v přístupu k bankovním službám, jak potvrdila deníku Aktuálně.cz exministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Zástupci hnutí ANO coby tehdejší opozice dokonce navrhovali změnu zákona, která by bankovní diskriminaci zakázala pod hrozbou pokuty. I dlouho poté, co vypukla válka na Ukrajině a zbrojní průmysl vystoupal na žebříčku vládních priorit vysoko vzhůru, se totiž stále někteří, zejména menší, zbrojaři setkávají s nevybíravým chováním bank.

Deník Aktuálně.cz přinesl nedávno několik příběhů. Finanční domy totiž v některých případech stále odmítají úvěrovat zejména menší zbrojní firmy. Bez varování jim ruší běžné účty a tím je dostávají do existenčních potíží.

K rušení účtů došlo i u rodinných příslušníků lidí spjatých se zbrojní výrobou. Člověk z vedení firmy, která vyrábí zbraně, dokonce nedostal hypotéku.

Reklama
Reklama

Banky se ovšem nechtějí ke konkrétním případům vyjadřovat. „Každou žádost o úvěr posuzujeme individuálně. Jde o schopnost firem splácet své závazky a nezáleží na tom, jestli jsou z obranného, nebo jiného odvětví. Obranný průmysl patří k nejpřísněji regulovaným odvětvím,“ uvedl za Českou bankovní asociaci Radek Šalša.

Přestože podle bank se financování obranného průmyslu za poslední rok téměř zdvojnásobilo a banky začaly být ve srovnání s dřívějškem ke zbrojařům vstřícnější, redakce Aktuálně.cz posbírala desítky příběhů, kdy zejména menší firmy zažívaly ještě během loňského roku při jednání s některými finančními domy bezmoc. Popsanému chování přitom čelil i podnik, který měl dodávat zbraně české armádě.

Zmíněné schůzky, kterou tentokrát inicioval premiér, se kromě zástupců bank minulý týden účastnili i ministr obrany za SPD Jaromír Zůna, ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) a šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

„Naší úlohou je monitorovat situaci, a pokud by docházelo k tomu, že je nějaký důležitý segment, který je opomíjen a na kterém máme strategicky zájem, potom může stát vytvořit motivační nástroje ve formě záruk, úvěru a finančních schémat, zejména pro malé a střední podniky,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček na dotaz deníku Aktuálně.cz, co bylo obsahem schůzky.

Reklama
Reklama

Ve hře je tedy například to, že by se stát za menší zbrojaře zaručil, aby u komerčních bank dosáhli na financování.

Vláda v žádném případě nechce nařizovat bankám, koho mají financovat, ujistil Havlíček. „Situace v obranném sektoru je taková, že banky v posledních letech významně navýšily úvěrovaní. Přestávají opouštět dlouhodobý spíše negativní nebo obezřetný postoj a chovají se více pragmaticky,“ tvrdí vicepremiér.

Podle něj je to tím, že si banky začaly uvědomovat, o jak mimořádně zajímavý byznys s potenciálem obrovského růstu se může jednat. A vidina zisku udělala své.

„Jako vláda se soustředíme na zapojení malých a středních podniků, obranného výzkumu a univerzit, s cílem vytvořit sektorovou infrastrukturu,“ řekl Havlíček ke schůzce.

Reklama
Reklama

Nešlo by tedy jen o byznys pro velké hráče, kteří si zdroje zabezpečí i bez vlády. „Je šance vytvořit další pilíř hospodářství, což znamená posilovaní domácích kapacit a rozložení byznysu v rámci subdodavatelského systému. To bylo obsahem jednaní,“ uzavírá vicepremiér.

Fakt, že schůzku svolal přímo premiér Babiš, vysvětluje Havlíček tím, že se to týká více resortů, proto byli na schůzce hned tři ministři. A premiér to zastřešuje. Vyjádření Andreje Babiše se deníku Aktuálně.cz nepodařilo do vydání tohoto článku získat. Pokud se tak stane později, jeho komentář doplníme.

Šéf Komerční banky Jan Juchelka, který na schůzce byl coby prezident České bankovní asociace (ČBA), deníku Aktuálně.cz řekl, že finanční domy během setkání prezentovaly celou škálu spoluprací mezi bankovním sektorem a státem. „V tomto rámci jsme diskutovali i financování obranného průmyslu. S ministerstvem obrany máme už delší dobu společnou expertní skupinu, kde jsou zástupci České bankovní asociace i ministerstva,“ uvedl Juchelka.

Jednání podle něj pomáhají odstraňovat předsudky, které se občas objevují ve veřejném prostoru.

Reklama
Reklama

„S ministrem obrany jsme se dohodli, že pracovní skupina bude pokračovat i nadále. Banky jsou klíčovými partnery pro rozvoj a modernizaci českého obranného průmyslu,“ dodal Juchelka. A uvedl, že financování obranného průmyslu se za poslední rok téměř zdvojnásobilo.

Celková hodnota financování firem obranného průmyslu je dle posledních údajů ČBA víc než 80 miliard korun.

Podle informací deníku Aktuálně.cz se na dalších schůzkách, které mají už opět probíhat jen mezi resortem obrany a bankami, začnou detailněji probírat jednotlivé konkrétní případy. Tedy situace, kdy se zbrojaři nedostanou k úvěru anebo jim banka zruší účet.

Není totiž jasné, o jak velký problém se jedná a kolika firem se potíže týkají. „Banky odmítají říct cokoli konkrétního s odkazem na bankovní tajemství, což je od nich spíše alibismus, který používají k odklonění pozornosti. Firmy se zase bojí dalších problémů ze strany bank, takže až na výjimky o svých špatných zkušenostech nemluví,“ řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Jireš, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany, dnes poradce sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR.

Reklama
Reklama

Přetrvávající neochota bank v některých případech financovat zbrojaře má podle některých jednoznačnou příčinu. Jde o dozvuky původní strategie směrem ke zbrojnímu průmyslu, kterou nasadila Evropská unie. Brusel před lety zvažoval zařazení zbrojního průmyslu mezi společensky škodlivé aktivity v rámci takzvané sociální taxonomie.

„Evropská komise toto zařazení nakonec neprovedla ve světle ruské invaze na Ukrajinu, kdy začalo být jasné, že EU bude zcela nezbytně potřebovat zbrojaře v dobré formě a tím i financování pro ně,“ připomíná analytik J&T Banky Pavel Ryska.

„Ale roky ostrakizace zbrojního sektoru již nadělaly škody a řada institucí, včetně některých finančních, v obavě z kroku EU již se zbrojaři omezovala vztahy,“ dodává analytik. A toto chování pokračovalo i po zahájení války na Ukrajině, kdy dokonce Evropská unie nabízela zbrojařům dotace na rychlejší výrobu.

Do toho nastoupily plány v podobě ESG. Tedy pravidel podnikání, které se vyhýbá oblastem označovaným jako společensky škodlivé. I tato strategie řadila zbrojaře na černou listinu, a přestože šlo o fenomén spíš západní Evropy, do Česka se významněji propisovala tím, jak byla vyžadována u dceřiných firem. A k obratu docházelo jen velmi pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama