Glosa: Samořiditelná auta? Zase z toho nic nebude. Jen Tesla se pořád tváří, že ano

Bude řidič moct během jízdy sledovat filmy nebo posílat textovky? Bude mu dovoleno se zasnít a bez katastrofálních následků na okamžik usnout? Ne, tohle nebude možné. Alespoň ne tak rychle, jak mnozí doufali.

Těch špatných zpráv o autonomní jízdě se objevilo v poslední době hned několik. A jak tak jedna po druhé přicházely, fanoušci nových technologií správně usoudili, že se bez platného řidičáku ještě nějaký čas neobejdou.

Mercedes při nedávné premiéře modernizované třídy S připustil, že faceliftovaný model škrtá z nabídky systém autonomního řízení Drive Pilot úrovně 3. Jen pár dní nato oznámilo BMW to samé. S tím rozdílem, že jeho automatizovaná jízda se dosud jmenovala Personal Pilot 3. Ale ani ona se v modernizované řadě 7, kterou se chystá mnichovská automobilka představit v dubnu, nakonec neobjeví.

Oficiální důvod zní, že systém, který vyžaduje použití nákladného lidaru, stojí moc peněz. A že se zdál zákazníkům za 6000 eur moc drahý, takže o něj takřka nejevili zájem.

Nechme teď stranou fakt, že vlajkové lodě prestižních německých automobilek začínají v základní výbavě s cenou nad úrovní tří milionů korun. Tvrzení, že vydat navíc necelých 150 tisíc za možnost jezdit bez rukou na volantu je pro solventní zájemce příliš, nezní moc přesvědčivě.

Jiná věc je, kde všude se takový systém dá oficiálně použít. Nejde totiž jen o něj, ale i o infrastrukturu, která se autonomním autům musí přizpůsobit. Začíná to speciálními dopravními značkami a končí detailními mapovými podklady s milimetrovou přesností. Zcela přirozeně to klade i vyšší nároky na stav vodorovného značení. Ale to všechno lze jistě dohnat postupně.

Když začátkem 70. let začala Československá televize vysílat barevně, byla kromě filmů a sportovních přenosů v barvách vidět už jen hlasatelka, která každý pořad uváděla. Přesto to tehdy lidi neodradilo od nákupu drahých televizorů, neboť rozlišit na obrazovce naše hokejisty od soupeře za to stálo. Není snad ale podobně opojné nechat auto, ať si řídí samo?

Jenže barevný obraz a dvouapůltunový mercedes jedoucí bez lidského přičinění po dálnici devadesátkou samozřejmě není to samé. Ve druhém případě je ve hře potenciální nebezpečí nehody a otázka, kdo za ni ponese odpovědnost.

Podle zákona je přitom vše jasné. V tom, který začal platit v Česku teprve nedávno, se odpovědnost dělí mezi řidiče a jeho auto podle toho, zda v okamžiku nehody řídí on, nebo počítač. Spravedlivým rozhodčím by měla být černá skříňka, k jejímž záznamům má při vyšetřování nehody policie zaručen volný přístup.

Ale bude to takhle opravdu fungovat?

Příklady z minulosti naznačují, že to nemusí být vždy jednoduché. Třeba spektakulární nehody sluncem oslněných tesel ukázaly, že se systém Autopilot před nehodou vypnul a předal vládu nad vozem jeho řidiči. Jenže podrobné zkoumání tragických událostí často potvrdilo, že se tak stalo doslova pár okamžiků před nárazem, takže šofér už neměl šanci reagovat.

Autonomní jízda je zkrátka stále velkým rizikem pro obě dvě strany – jak pro automobilku, tak i pro řidiče. První riskuje soudní spory o velké peníze, druhý vězení, pokud s autem někoho srazí a černá skříňka na něj ukáže svým elektronickým prstem.

Němečtí výrobci aut se tedy nejnověji vrací k autonomní jízdě úrovně 2++, u které podobné spory nehrozí. Jen největší propagátor cestování bez držení volantu, americká Tesla, své příznivce stále udržuje v očekávání, že budoucnost bez volantu se blíží.

Je to právě její Autopilot, který se nám už léta snaží namluvit, že autonomní jízda není žádná velká věda. Tesla při ní plně spoléhá na kamery (protože člověk má přece taky jen oči a žádný lidar) a vystačí si s běžnou dopravní infrastrukturou i mapami. Otázka ale zní, zda to takhle stačí.

Úřady v Kalifornii Tesle nově zakázaly používání názvu Autopilot, pod kterým nabízela funkci adaptivního tempomatu s asistentem pro udržení auta v jízdním pruhu. Argument úřadů přitom zní logicky: Samotný název by mohl v řidiči vzbudit dojem, že auto je schopné řídit samo, i když tomu tak ve skutečnosti není. Úroveň autonomie je v tomto případě na stupni 2.

Technicky vzato je však na úrovni 2++ i plná verze Autopilotu, se kterou, jak slibují české stránky Tesly, „v budoucích aktualizacích bude vozidlo schopno jet samo téměř kamkoliv jen s minimálními zásahy řidiče“.

Jak je však už z formulace patrné, s řidičem se bude u Tesly počítat vždy. I s jeho odpovědností v okamžiku, když se něco stane. Protože vše ostatní je utopie, na kterou zatím není nikdo připraven.