Za pár minut „práce“ statisícová škoda. Nový trik zlodějů se dostává i do Česka

Kvůli pár stokorunám způsobí několikanásobnou škodu. Krádeže nabíjecích kabelů u stanic pro elektromobily se pomalu stávají novým fenoménem. Přitom zdaleka ne jen v Německu, kde je ale vzhledem k počtu stanic frekvence docela vysoká. Stále častěji se s nimi potýkají i někteří provozovatelé v Česku, kteří postupně hledají nové metody, jak stanice zabezpečit.

Na mapě si vytipujete nabíjecí stanici, dojedete k ní, jenže nenabijete jedinou kWh. U stojanu totiž chybí kabel. Situace, s níž se setkává stále více řidičů dokonce i v České republice. Jedním z důvodů je rostoucí počet nabíjecích stanic a tím i barevných kovů, které se v kabelech schovávají. Zloděje láká především měď sloužící k chlazení kabelů.

Oborový magazín Automobilwoche upozornil, že počet krádeží kabelů v Německu od léta loňského roku dramaticky stoupl. Největší tamní provozovatel nabíjecích stanic, firma EnBW, loni zaznamenal na 1200 krádeží nabíjecích kabelů ve více než 180 lokalitách.

Přitom až do loňského léta byl počet krádeží spíše izolovaný. Pro zloděje jde navíc o zisk v řádu stokorun, provozovatele nabíjecích stanic však výměna kabelů stojí vysoké desetitisíce. A k tomu se přidává samozřejmě i výpadek v nabíjení.

Nejde ale jen o separovaný případ německé infrastruktury. S krádežemi kabelů se potýkají i tři největší hráči na českém trhu: ČEZ, PRE a E.ON. „Nemůžeme sice počet podobných případů srovnávat s rozvinutějšími zeměmi z pohledu elektromobility, ale v posledních měsících jsme skutečně několik případů zaznamenali. Šlo přitom o různé formy od poškození až po krádeže vybavení stanic, zejména kabelů,“ říká například mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Právě ČEZ přitom provozuje v Česku nejvíce veřejných dobíjecích bodů: podle dat z webu Čistá doprava jich je 1912. „Paradoxní je to, že škoda vzniklá krádeží kabelu je řádově vyšší než hodnota barevných kovů, kterou může zloděj krádeží získat,“ potvrzuje Schreier zmíněnou německou zkušenost.

S poškozováním nabíjecích stanic obecně se potýká také E.ON: „Počet těchto incidentů přichází ve vlnách a těžko se odhaduje nějaký trend nebo vývoj. Loni se počet poškození oproti minulým letům snížil, s letošním rokem zase nějaká další poškození evidujeme,“ popisuje jednatelka společnosti E.ON Drive Infrastructure Helena Švejdová.

„Co se týče škod, tak souhrnně jsme se loni pohybovali v částce okolo 500 000 korun,“ dodává Švejdová s tím, že nejčastěji jde o krádeže kabelů. Kromě Česka se problém s krádežemi objevuje v síti E.ON i v dalších evropských zemích.

Naopak Pražská energetika (PRE) se loni s nárůstem krádeží nesetkala, problémem tak byly spíše posprejované stanice bez vlivu na funkčnost. Letos pak musela řešit uříznutí kabelů na DC stanici v Mostě a poškození tří AC stanic v Praze.

„Můžeme ale uvést konkrétní příklad jedné pražské lokality, kde nám v minulosti vandalové třikrát během dvou měsíců poškodili chlazený kabel u DC dobíjecí stanice, jehož cena se pohybuje okolo 120 tisíc korun,“ popisuje Martin Houška z tiskového oddělení PRE.

„Další incident jsme zaznamenali zhruba před čtyřmi lety v Berouně, kde vandal poškodil DC dobíjecí stanici takovým způsobem, že cena následné opravy dosahovala k půl milionu korun,“ přidává další případ.

Houška také připomíná, že poškozením nabíjecí stanice způsobí zloději většinou škodu nad 10 tisíc korun, jedná se proto o trestný čin.

Předcházet krádežím pomáhá zvýšené zabezpečení. „Aktivujeme kamerové systémy, preventivně informujeme sběrny kovů, jak poznat kabely podle původu, a samozřejmě průběžně spolupracujeme s policií,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Používání kamer nebo dodatečné osvětlení zmiňuje i Helena Švejdová z E.ON. „V Dánsku kolegové úspěšně instalovali do kabelů GPS tracker, díky kterému se podařilo pachatele dopadnout a následně počet incidentů výrazně klesl,“ vyjmenovává dále.

V Německu se podle Automobilwoche kromě kamer a osvětlení přidává ještě lidská obsluha, podobně jako na klasických čerpacích stanicích. Ta nicméně patří k nejdražším „opatřením“, takže rozšíření personálu je na nabíjecích stanicích zatím limitované.

Kromě toho zvažují němečtí provozovatelé i umístění kabelů do uzamykatelných boxů, byť to výrazně zmenší komfort nabíjení, někteří pak experimentují se speciálními barvami. Pokud se někdo rozhodne kabel odříznout, postříká jeho i kabel barva.

Podle aktuálních čísel z webu Čistá doprava je v Česku celkem 3655 veřejných dobíjecích stanic a 6446 dobíjecích bodů. Téměř 48 procent stanic nabízí jen střídavý proud, přes 22 procent jen stejnosměrný proud a téměř 30 procent pak dobíjení střídavým i stejnosměrným proudem.