


Americký prezident Donald Trump pokračuje v tažení proti snižování emisí a snaze zvýšit počet elektromobilů na amerických silnicích. Další snahou podpořit spalovací motory je zrušení emisních limitů a s ním třeba i některých neoblíbených funkcí v nových autech. Domácí automobilky jsou přitom jeho rozhodnutím zaskočené.

Nejprve zrušil dotace na elektromobily, teď se rozhodl zrušit normy regulující skleníkové plyny vypouštěné osobními i nákladními automobily. Americký prezident Donald Trump tak pokračuje v tažení nejen proti elektromobilům, ale i rozhodnutím jeho předchůdců Baracka Obamy a Joe Bidena.
Právě v době Obamova prezidentství v roce 2009 vstoupila v platnost deklarace známá jako „stanovisko o ohrožení“. Zjednodušeně řečeno šlo o vědecký konsenzus, že šest skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého ohrožuje zdraví lidí a přispívá k oteplování planety. Na tomto základě vznikl zákon, podle něhož museli mimo jiné výrobci aut začít poprvé výrazněji snižovat vypouštěné emise skleníkových plynů. Stanovisko o ohrožení vedlo i ke snaze masověji rozšířit počet elektromobilů, tedy aut s nulovými emisemi z výfuku, na amerických silnicích.
Trump elektromobily dlouhodobě kritizuje, už loni upustil od státních dotací na jejich koupi, také se staví proti klimatické změně, když USA vyvázal z Pařížské dohody.
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) pak prostřednictvím svého šéfa Lee Zeldina ve čtvrtek uvedla, že odstoupení od stanoviska o ohrožení je „největší deregulační proces v historii Spojených států“. Trump stanovisko označil za katastrofu a podvod Obamy a Bidena na USA.
Podle Zeldina tímto krokem ušetří američtí daňoví poplatníci až 1,3 bilionu dolarů. Primární změnou je totiž konečná pro regulaci emisí skleníkových plyn pro všechna vozidla modelových let 2012 až 2027 a následujících. Jinými slovy dojde k přepisování nařízení platných od roku 2012.
Symbolem změny se pro EPA zjevně stal systém stop-start, který automaticky vypíná motor při zastavení například na křižovatce a po sešlápnutí plynového pedálu jej opět nastartuje. Jde o řešení, které by mělo šetřit palivo a snižovat emise, nicméně u široké veřejnosti se nikdy nesetkalo s přílišným úspěchem. A to nejen v USA. Proto o něm EPA v prohlášení mluví jako o „univerzálně nenáviděném“.



Agentura věří, že zrušení regulací skleníkových plynů přinese zlevnění nových aut a sekundárně i dalšího zboží, které auta převáží. Obamu a Bidena obvinila ze zdražování aut a také nelegálního prosazování elektromobilů, aby bylo vyhověno regulacím. Přístup k automobilu pak Trump dlouhodobě označuje za „ztělesnění amerického snu“ a cestu ven z chudoby.
„Kdo platí nejvyšší cenu? Pracující rodiny, malé podniky, miliony Američanů, kteří chtějí spolehlivé dostupné auto na cestu do práce, odvoz dětí do školy nebo nedělní cestu do kostela,“ řekl při představení změn v Bílém domě Lee Zeldin. Dodejme, že minulá Bidenova vláda chtěla předpisy ještě zpřísnit, aby se ještě více prosadily hybridy a elektromobily.
Podle EPA jsou snahy o snížení vypouštěných skleníkových plynů víceméně zbytečné. Agentura pro ochranu životního prostředí totiž údajně spočítala, že i kdyby Spojené státy eliminovaly skleníkové plyny úplně ze všech vozidel, na globálním klimatu by se to minimálně do roku 2100 nijak nepodepsalo.
Jak ale píše třeba oborový magazín Automotive News, vědci a experti na klimatickou změnu s tvrzením Trumpovy vlády nesouhlasí. Planeta se podle nich otepluje a přibývají i extrémní výkyvy počasí. Dodávají třeba, že poslední tři roky byly historicky vůbec nejteplejšími. A podle dřívějších zjištění EPA vypouštějí osobní auta a pick-upy více než polovinu všech emisí skleníkových plynů v americké dopravě. Doprava samotná je pak největším zdrojem skleníkových plynů v USA.
A Automotive News také píše o tom, že by rozhodnutí úplně zrušit emisní standardy nemuselo sedět ani automobilkám. Ty sice dlouho volají po zmírnění předpisů a určité „racionalizaci“, ne ale po úplném zrušení. Třeba Ford v dopise zaslaném americké vládě sice přísná Bidenova opatření kritizuje, nicméně zrušení emisních předpisů by podle něj „nepřineslo dlouhodobou stabilitu, kterou potřebujeme k historickým investicím v Americe i úspěchu v globálním měřítku“.
Nadšené z tohoto kroku není ani vedení Tesly a zmíněný oborový magazín také připomíná různá prohlášení z pravidelných výročních zpráv velkých amerických automobilek ohledně globálního oteplování.
Ford se v případě dalšího zhoršení situace bojí o narušení dodávek zákazníkům, General Motors zase varovalo před možným zvýšeným rizikem výkyvů počasí, které by mohly mít dopad na produkci a infrastrukturu. Něco podobného zmiňuje i koncern Stellantis.
Podle americké televize CNN teď čekají Trumpa a jeho vládu různé soudní spory o zrušení stanoviska o ohrožení a z něj vyplývajícího zákona o emisích. „Pokud (u soudu – pozn. red.) uspěje, žádné příští vedení EPA nebude schopné regulovat emise CO2,“ řekl CNN Jeff Holmstead, právník a bývalý vysoce postavený úředník EPA za vlády George Bushe.
Že budou krok Trumpovy vlády oponovat u soudu, oznámilo ještě ve čtvrtek několik právních a enviromentálních skupin či zdravotnických organizací.



V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.



Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.



Sexuální pracovnice jednoho z nejstarších nevěstinců v Nevadě se snaží prosadit, aby jako první měly odborovou organizaci. Nevada je jediným státem v USA, kde lze legálně nakupovat sexuální služby, uvedla agentura AP.



Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu možná budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou v pátek schválila zrychleně už v prvním čtení sněmovna. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.


