Sociální sítě zaplavily v posledních dnech záběry z Kanady a Spojených států, na kterých křižují noční oblohu ohnivé pruhy světla. Na první pohled vypadají jako roj padajících hvězd, ve skutečnosti jde ale o družice satelitního internetu Starlink, které končí svou okružní cestu kolem Země. V plamenech atmosféry.
Evropská kosmická agentura zveřejnila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Dvěma družicím, které jsou schopné letět ve formaci na milimetr přesné, takže fungují jako jedna, se podařilo vytvořit umělé zatmění Slunce.
Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že USA vybudují vesmírný protiraketový štít v hodnotě 175 miliard dolarů. Kreml reagoval, že to jako hrozbu nevnímá. Zkuste si v kvízu Aktuálně.cz zavzpomínat na vesmírné soutěžení mezi velmocemi. Kdo pustil první družici, který astronaut s českými kořeny se prošel po Měsíci a jakými jazyky musí mluvit nocležníci na Mezinárodní vesmírné stanici?
Záhadný ostrov se objevil v Kaspickém moři v roce 2023. Netrvalo ale dlouho a zase zmizel. Pomíjivým fenoménem jsou fascinovaní i vědci z NASA. Kde se vzal, kam a jak se vytratil?
Z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii v v úterý odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která do kosmu vynesla mimo jiné i družici TROLL od brněnské firmy TRL Space.
Z americké Kalifornie odstartovala raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX, která vyslala na oběžnou dráhu tři desítky satelitů. Jedním z nich je i družice LASARsat, kterou navrhli čeští středoškoláci a která má přispět k řešení problému kosmického smetí.
Družice, za kterou stojí skupina českých studentů, poletí v sobotu na oběžnou dráhu. Vynese ji tam raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Malá krychle LASAR bude zkoumat využití laseru k opravě nefunkčních satelitů a odstraňování kosmického smetí.
Český kosmický průmysl nabírá na obrátkách a má stále větší význam pro technologický rozvoj ekonomiky. Firmy, které jsou do tohoto odvětví zapojené, se od dodavatelů součástek postupně vypracovávají na stavitele celých družic. Mezi postkomunistickými státy patří Česko v tomto ohledu k premiantům. S výjimkou Lucemburska a Belgie také obstojí v konkurenci menších západoevropských zemí.
Kosmická asociace 22 českých firem Brno Space Cluster vyvíjí družici pro obranu Ukrajiny. V rámci Mise Drak pracuje na zařízení schopném monitorovat území a hranice Ukrajiny a zpracovaná data rovnou posílat velení armády i vojákům na frontě. Projekt vyhlásil crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat 150 milionů korun. Samotná družice Drak by pak měla vzlétnout na oběžnou dráhu v roce 2026.
Po vystoupení Česka ze dvou mezinárodních bank podléhajících Rusku chce vláda Petra Fialy opustit další postsovětskou organizaci. Jde o sdružení pro kosmické telekomunikace Intersputnik. Záměr kabinetu plyne z dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici. Jednou z motivací k odchodu je ruská válka proti Ukrajině.
Středoškoláci z týmu LASAR, kteří letos uspěli ve finále mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu, vyšlou ještě letos do vesmíru vlastní družici. S její pomocí budou testovat svůj projekt na restartování nefunkčních družic, s nímž v soutěži uspěli. Plán oznámili na tiskové konferenci v Hvězdárně a planetáriu Brno.
V úterý byla z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu vypuštěna evropsko-japonská družice pro výzkum klimatu určená ke studiu teplotní rovnováhy Země. Některé mraky v nízkých výškách planetu ochlazují, jiné ve velkých výškách působí jako přikrývka. Mise Earthcare bude pomocí laseru a radaru zkoumat atmosféru, aby přesně zjistila, kde se nachází rovnováha.
Pokud vše půjde podle plánu, odstartují v roce 2027 do vesmíru dva české mikrosatelity. Na oběžné dráze Země budou zachytávat nerosty z meteorů a následně je analyzovat. Kromě samotného výzkumu si Češi budou moct ověřit, jak fungují použité technologie, a případně je pak využít na vesmírných vozítkách či na přistávacích sondách.
Co tečka, to zapálený oheň. Polární družice Metop3 pořídila v neděli večer, kdy probíhaly po celém Česku oslavy pálení čarodějnic, družicový snímek republiky a jejího nejbližšího okolí. Díky dobrému počasí se jí povedlo zachytit, kde všude lidé zapalovali ohně.
Evropská kosmická agentura EUSPA v uplynulých týdnech zprovoznila ve vesmíru další dva satelity, od kterých si slibuje další zpřesnění evropského navigačního systému Galileo. Systém, který má po celém světě přes tři miliardy uživatelů, tak nyní využívá už celkem 28 družic. Na dotaz ČTK to uvedla agentura EUSPA. Ta v tomto týdnu oslavila deset let od svého umístění v Praze.
Jde o první družici typu Cubesat vyrobenou v Česku, která slouží k testování nových technologií, jako je třeba rentgenový dalekohled, kterým vědci měří koncentraci kyslíku v atmosféře. Její životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po pěti letech jsou ale systémy družice stále plně funkční a poskytují vědecká a technologická data.
Krteček už není jediným českým pohádkovým hrdinou, který se podíval do vesmíru. Další postavou, které se dostalo pocty letět do kosmu, se stal Hurvínek. Skleněná loutka už dokonce stihla pozemšťanům poslat z oběžné dráhy první pozdrav - fotografii, kterou zachytila palubní kamera družice Planetum-1.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
Praha se již několik let řadí mezi evropská centra kosmického průmyslu. Od letošního května se odtud ale neřídí jen navigační systém Galileo, ale díky pražskému sídlu nové Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) i další vesmírné aktivity EU. Co všechno má agentura na starosti? A jak to usnadňuje Čechům život? Nejen o tom mluvil v dalším podcastu Aktuálně.cz Václav Kobera.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Brněnská firma SAB Aerospace má před sebou novou výzvu: vyvinout přístroje, které na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v roce 2023 dopraví biologické vzorky k různým experimentům s imunitou či recyklací moči. "Astronauti mají na jeden úkol deset minut. Takže jsme to zařízení navrhli tak, jako když skládáte stůl z Ikey. Aby to zvládl každý," říká ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.
Univerzita v japonském městě Kjóto vyvíjí ve spolupráci s jednou místní firmou družice s vnější konstrukcí ze dřeva. Podle japonských vědců, které citovala zpravodajská stanice BBC, by dřevěné satelity mohly přispět k řešení problémů souvisejících s hromaděním kosmického smetí. Japonsko by mohlo vypustit první satelit vyrobený ze dřeva v roce 2023.
Pohled na oblohu, jak ho známe, skončí. Bude tam více satelitů než hvězd. Jsme na prahu komercionalizace kosmického prostoru, míní astronom Pavel Suchan. Projekt Starlink vizionáře Elona Muska, který má pomoci pokrýt internetem celou planetu, má řadu kritiků. Technologicky je to úžasná věc, ale pro profesionální astronomii je to velký problém. Na mezinárodní úrovni to nikdo nekoordinuje, dodává.
