Reklama
Reklama

Družice


Václav Kobera
Václav Kobera
Václav Kobera

Podcast: Praha jako centrum kosmického průmyslu. Bez družic si nevybereme ani peníze

Praha se již několik let řadí mezi evropská centra kosmického průmyslu. Od letošního května se odtud ale neřídí jen navigační systém Galileo, ale díky pražskému sídlu nové Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) i další vesmírné aktivity EU. Co všechno má agentura na starosti? A jak to usnadňuje Čechům život? Nejen o tom mluvil v dalším podcastu Aktuálně.cz Václav Kobera.

Ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun
Ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun
Ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun

Koupíme žabí vajíčka a rovnou je pošleme do vesmíru, plánuje šéf české firmy

Brněnská firma SAB Aerospace má před sebou novou výzvu: vyvinout přístroje, které na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v roce 2023 dopraví biologické vzorky k různým experimentům s imunitou či recyklací moči. "Astronauti mají na jeden úkol deset minut. Takže jsme to zařízení navrhli tak, jako když skládáte stůl z Ikey. Aby to zvládl každý," říká ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.

Reklama
Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1

Japonci vyvíjí družice ze dřeva, mohly by pomoct vyřešit problém kosmického smetí

Univerzita v japonském městě Kjóto vyvíjí ve spolupráci s jednou místní firmou družice s vnější konstrukcí ze dřeva. Podle japonských vědců, které citovala zpravodajská stanice BBC, by dřevěné satelity mohly přispět k řešení problémů souvisejících s hromaděním kosmického smetí. Japonsko by mohlo vypustit první satelit vyrobený ze dřeva v roce 2023.

Lidi straší, astronomy zlobí: Vesmír není na hraní, kritizuje Muskovy družice Suchan
Lidi straší, astronomy zlobí: Vesmír není na hraní, kritizuje Muskovy družice Suchan
Lidi straší, astronomy zlobí: Vesmír není na hraní, kritizuje Muskovy družice Suchan

Lidi straší, astronomy zlobí: Vesmír není na hraní, kritizuje Muskovy družice Suchan

Pohled na oblohu, jak ho známe, skončí. Bude tam více satelitů než hvězd. Jsme na prahu komercionalizace kosmického prostoru, míní astronom Pavel Suchan. Projekt Starlink vizionáře Elona Muska, který má pomoci pokrýt internetem celou planetu, má řadu kritiků. Technologicky je to úžasná věc, ale pro profesionální astronomii je to velký problém. Na mezinárodní úrovni to nikdo nekoordinuje, dodává.

Reklama
Družici sestrojil doma v kuchyni, Rusové mu ji poslali do kosmu: Nejtěžší bylo sehnat peníze, říká
Družici sestrojil doma v kuchyni, Rusové mu ji poslali do kosmu: Nejtěžší bylo sehnat peníze, říká
Družici sestrojil doma v kuchyni, Rusové mu ji poslali do kosmu: Nejtěžší bylo sehnat peníze, říká

Sestrojil družici v kuchyni, Rusové mu ji poslali do vesmíru: Bude tam 20 let, říká

Některé věci jsem dělal přímo na sklokeramické desce, to místo je ideální pro konstrukci citlivých přístrojů. Ve dvaceti jsem si dal cíl pomoci lidstvu v kolonizaci Marsu, konstrukce trvala tři měsíce, vývoj a testování mnoho let. Nejtěžší bylo sehnat finance na to, abychom mohli poslat družici do vesmíru, říká astronom Jaroslav Laifr, který spolu s kolegou z ČVUT sestrojil družici Lucky-7.

Reklama
Představení české družice Lucky-7, satelit, kosmonautika
Představení české družice Lucky-7, satelit, kosmonautika
Představení české družice Lucky-7, satelit, kosmonautika

Obrazem: Češi vysílají do kosmu sondu. Nestála ani půl milionu a vejde se do batohu

Tým vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře vyvinul vědeckou družici Lucky-7. Malé zařízení o velikosti krabice na zákusky stálo vědce dvě stě tisíc korun a do kosmu vyletí v pátek. Na oběžnou dráhu jej vynese ruská raketa Sojuz 2-1b, spolu s řadou dalších drobných satelitů. Cena za toto vynesení jsou dva miliony korun. Veškeré náklady si hradí vědci ze své firmy. Družice obsahuje navigaci či senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, či barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Podívejte se, jak malá sonda vypadá.

Rentgenový dalekohled Athena
Rentgenový dalekohled Athena
Rentgenový dalekohled Athena

Černé díry zkoumají i čeští vědci. Svět s nimi počítá pro přelomový projekt

Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.

Reklama
Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj
Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj
Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj

Ruský vesmírný program ničí nedbalost, říká expert na kosmonautiku Pavel Toufar

Ruský kosmický program nezažívá v posledních letech zrovna nejšťastnější období. Navíc za četné nezdary může často až nepochopitelná nedbalost. "Vědci naprogramovali urychlovací raketový stupeň Fregat pro start z jiného kosmodromu, což je bizarní," konstatuje Pavel Toufar k listopadové blamáži, kdy Rusové zbytečně přišli o svou velkou družici a 18 menších satelitů Američanů, Kanaďanů či Japonců.

Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj
Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj
Sojuz-2 startuje z kosmodromu Vostočnyj

Rusům selhal manévr na oběžné dráze. Ztratili svou družici i 18 dalších z jiných zemí

Nosná raketa Sojuz-2.1b startovala z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, jenž je nejdražším kosmodromem v dějinách. Téměř třítunovou ruskou meteorologickou družici se nepodařilo navést na správnou oběžnou dráhu, takže se dle všeho zřítila do Atlantiku. Při pokaženém manévru bylo zřejmě ztraceno i dalších 18 malých družic z různých zemí, které Sojuz vynášel do vesmíru. Důvodem je zřejmě lidské selhání. Vicepremiér ještě stihl ohlásit úspěšný let a podělit se o další ambiciózní plány.

Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1

O osudu české družice se rozhodlo před miliardou let, říká vývojář

23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama