Těžké boje o Pokrovsk neutichají a město se stává symbolem nekonečné války na východě Ukrajiny. Dlouhé týdny devastace přinášejí smrt vojákům i civilistům, ruská smyčka se utahuje a místní obyvatelé se potýkají s neustálým nebezpečím i s realitou válečné fronty. Ukrajinská armáda v posledních dnech provedla několik výsadků s cílem zvrátit nepříznivou situaci obránců. Krvavá bitva pokračuje.
Situace na Ukrajině se pomalu stabilizuje a tamní vláda dokáže spoustu potřeb řešit sama. Zároveň ale na humanitární a rozvojovou pomoc pomalu dochází peníze a bude se muset část pomoci omezit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, který se nedávno z válkou zasažené země vrátil a popisuje, jak a s čím tam jeho organizace pomáhá.
Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Obyvatelé Doněcku trpí nedostatkem vody už od roku 2014, v posledních týdnech se však situace stala obzvlášť kritickou. Okupační úřady dosazené Ruskem zavedly v červenci přísný režim přídělu: voda je dostupná jednou za tři dny, a to pouze na čtyři hodiny mezi 17. a 21. hodinou. V Mariupolu, Charcyzku a Ilovajsku je voda dostupná každé dva dny.
Na první pohled to vypadá jako běžná dovolená: slunce, pláže, pokoje s výhledem na moře. Jenže místo pohlednicových destinací jde o ukrajinská města jako Berďansk, Kyrylivka nebo Mariupol – oblasti, které jsou od roku 2022 pod ruskou vojenskou kontrolou. Kreml zde nyní investuje do lázeňských zařízení a propagace turismu, a to i přesto, že většina těchto oblastí byla během války těžce zasažena.
"Teď je hodinu od začátku příměří a bouchá to všude," říká Petr Židek, spolupracovník Aktuálně.cz a autor pravidelného Ukrajinského deníku na našich stránkách. Nachází se zrovna v Kosťantynivce, frontovém městečku, kam vezl drony a další materiál od dárců z Česka pro ukrajinské vojáky.
Situace ve Vuhledaru na východě Ukrajiny eskaluje. Podle ukrajinských zdrojů a ruských proválečných blogerů se jej Rusové snaží obklíčit. Hornické město, které Ukrajinci brání před mohutnými ruskými útoky v podstatě od začátku války, má přitom strategický význam.
Ukrajinci ztrácejí na některých úsecích východní fronty půdu pod nohama. Není to jenom kvůli početní převaze ruských agresorů a leteckým útokům. Podle reportáže agentury AP si velitelé a zkušení bojovníci často stěžují na nepřipravenost nováčků, kteří dorazili po nedávné mobilizaci.
Ukrajince sice vzpružil vpád do ruské Kurské oblasti, ve své Doněcké oblasti ale území ztrácejí. Rusové nyní zaznamenali největší úspěchy od letošního května a opět jsou blíž k městu Pokrovsk, které je strategickou baštou a logistickým centrem ukrajinské armády.
V pátek v Rusku začínají třídenní prezidentské volby, které nepochybně opět vyhraje prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je výsledek dopředu jasný, Moskva chce, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí a ty tím tak získaly legitimitu. A to i na nově anektovaných ukrajinských územích. Na východě Ukrajiny hlasování začalo dříve, u volebních uren ale postávají ozbrojenci a Ukrajince u hlasování natáčejí.
Po sociálních sítích se šíří video, na němž skupinka ruských vojáků prohlašuje, že kvůli vysokým ztrátám a žádnému výcviku odmítá nadále plnit rozkazy. Celá četa byla podle slov velitele nečekaně převezena na frontu v Doněcku, kde bez jakýchkoliv informací či map terénu museli na základě rozkazu přepadat tamní vesnice. "Řeknu vám, tohle je úplná hovadina," říká poručík na videu.
Rusko tady nedosahuje velkých pokroků ani územních zisků, tvrdí ukrajinští vojáci z oblasti mezi Marjinkou a Vuhledarem, kde nyní probíhají jedny z nejtěžších bojů. Ruská armáda podle nich na místě získává jen malé úspěchy lokálního významu. "Naše obranná linie stojí a bude stát i nadále," uvádí odhodlaní Ukrajinci v reportáži agentury Reuters.
Rusko se stále snaží dobýt další oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině, a proto vysílá průzkumné jednotky, které mají odhalit slabá místa v ukrajinské obraně. I když jsou Rusové v převaze a mají více lidí i techniky, Ukrajinci se stále úspěšně brání. A to i pomocí zbraní ze Západu.
Velitel doněcké domobrany Alexandr Chodakovskij překvapivě otevřeně naznačil, že Rusko nemá konvenční prostředky na to, aby zvítězilo ve válce s Ukrajinou. Velitel to řekl kremelské propagandistce Olze Skabejevové ve sledovaném pořadu 60 minut státní televize Rossija 1.
Ukrajinci začali postupně odstraňovat ruské miny a další nástražné výbušné systémy z nedávno osvobozených území v Doněcké oblasti. Po prvotním průzkumu nalezli na ploše 84 hektarů přes 1800 různých typů výbušnin. Podívejte se v reportáži Rádia Svobodná Evropa, jak probíhá riskantní práce tamních ženijních jednotek.
Ukrajinské síly si při obraně okupovaných regionů pochvalují bezpilotní letouny, díky kterým mohou během dělostřeleckých soubojů zůstat v bezpečné vzdálenosti od protivníka. Pomocí dronů jsou totiž schopny určit polohu blížících se ruských sil a přesně je pak zasáhnout. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa, jehož reportér navštívil ukrajinskou minometnou jednotku v Doněcké oblasti.
Když se v roce 2014 konalo na Krymu referendum o připojení k Rusku, objevilo se hned několik zpráv, které svědčily o jeho nedůvěryhodnosti. Agentura AFP například popsala, jak v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo své hlasy do uren ještě před zahájením referenda. Nyní odstartovaly podobné hlasování i další oblasti Ukrajiny okupované Ruskem.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Rusko okupuje po více než 100 dnech války pětinu území Ukrajiny. Její armáda se nyní podle generála Jiřího Šedivého bude snažit zejména výrazně omezovat postup Rusů v Doněckém regionu. "Luhanská oblast je už pravděpodobně téměř ztracená. Ale mám dojem, že nejvýznámnější bude oblast kolem jižní fronty, to je Cherson a jeho okolí," uvádí Šedivý pro Aktuálně.cz.
Ruská invaze na Ukrajinu vstoupila minulý týden do čtvrtého měsíce. I po více než 100 dnech intenzivních bojů jsou podle novináře Ondřeje Soukupa Ukrajinci stále jednotní a odhodlaní bojovat tak dlouho, dokud to půjde. "V ukrajinském prostředí prakticky neslyšíte návrhy o tom, že by Rusku nechali třeba Krym nebo Mariupol, jen aby s válkou přestali," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
Osmnáctiletý Vjačeslav z Doněckého regionu na Ukrajině se sám musí starat o čtyři mladší sourozence. Jejich matku totiž zabil ruský dělostřelecký granát. Dům rodiny byl naprosto zničen. Stovky lidí po odvysílání jejich příběhu nabídly pomoc.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Desítky evakuovaných obyvatel Doněcka strávily hodiny v autobusech poté, co Ruskem podporovaný vůdce separatistů Denis Pušilin nařídil ženám a dětem, aby se kvůli hrozbě války evakuovaly na jih Ruska. "Když nám řekl, abychom rychle odjeli, dostali jsme strach. Řekl nám, že všechno bude skvělé," tvrdila na kameru novinářům Current Time TV obyvatelka Doněcku Jelena.
Přes dva miliony lidí žije na území dvou samozvaných republik, které se před osmi lety odtrhly s ruskou pomocí od Ukrajiny. Z jedné strany je ruská hranice, z druhé dlouhá frontová linie, za níž stojí ukrajinská armáda. Kreml teď odtržená území Doněcké a Luhanské republiky oficiálně uznal za nezávislá a přesunuje sem vojáky, o kterých tvrdí, že jsou "mírotvůrci". Jak to ale na místě vypadá?
