Proruští separatisté v neděli pořádali volby na východě Ukrajiny, jejíž část ovládají s podporou Moskvy. Hlasování o nových vůdcích samozvaných "lidových" republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie.
Prozatímním prezidentem takzvané Doněcké lidové republiky, vyhlášené před čtyřmi lety na východě Ukrajiny proruskými separatisty, bude Denis Pušilin. Dosavadní šéf tamního parlamentu. Nahradí tak Alexandra Zacharčenka, který zemřel v pátek 31. srpna po výbuchu v doněcké restauraci. Moskva a separatisté z činu obvinili Kyjev, podle ukrajinské vlády se ale Zacharčenko stal obětí vyřizování účtů mezi separatisty. V úterý 11. listopadu se mají konat na území separatistů nové volby prezidenta i parlamentu. Separatistům vojensky a finančně pomáhá Rusko. Sedmatřicetiletý Pušilin ještě před začátkem války na východě Ukrajiny neúspěšně kandidoval do ukrajinského parlamentu.
Úřady separatistické Doněcké lidové republiky uspořádaly na Zacharčenkovu počest velkou pietní akci spojenou s převozem pozůstatků na dělové lafetě. V povstalecké republice v neděli druhým dnem pokračuje třídenní smutek a na rozloučení s jejím vůdcem přijely delegace Ruska a rovněž Jižní Osetie a Abcházie.
Po atentátu povstalci v Doněcku vyhlásili výjimečný stav a uvedli své síly "do stavu nejvyšší pohotovosti".
Zprávy o dalších mrtvých na donbaské frontě potvrzují výrazné zostření vojenské konfrontace na východě Ukrajiny.
Těžko můžete zapomenout, když vás drží ve sklepě, nemáte si kam lehnout, na záchod vás pustí dvakrát denně a ještě vás mučí, říká Ihor Kozlovskyj, ukrajinský akademik, kterého dva roky věznili proruští separatisté. Doněcký vězeňský systém je podle něj založený na mučení, které zakoušejí političtí vězni i obyčejní kriminálníci. Útrapy se prý podepsaly na zdraví všech, kteří s ním byli v prosinci propuštěni v rámci výměny zajatců. Ze smrti ale strach neměl, bál se, že trpět bude jeho rodina. Říká, že mu zakázali návštěvy a se svými nejbližšími se neviděl dva roky.
Viktoria a Rudolf žijí u frontové linie na východní Ukrajině. Jejich dům už dvakrát zasáhla střela, oba ale ve vesnici Vodjane zůstávají. "Tady, kde teď máme šatní skříň, byla jen velká díra. A tady zůstala střepina od střely," popisuje Viktoria. "Ale víte, jak to bývá: doma je doma."
Separatisté z Donbasu a ukrajinská armáda ve středu začali vzájemně propouštět své válečné zajatce.
O přiostření situace podle agentury AFP svědčí i pondělní oznámení ukrajinské armády o zabití tří vojáků minometnou palbou.
Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.
Nejdřív bojovali na barikádách kyjevského Majdanu, teď umírají v zákopech Donbasu. Ukrajinská média je označují za radikály, ruská propaganda za neonacisty. Proukrajinští dobrovolní bojovníci z Pravého bloku a jiných uskupení si však říkají jednoduše: partyzáni. Slovenský reportér Tomáš Forró s nimi strávil tři týdny na frontových liniích, od severní hranice s Ruskem až po Černé moře ve východoukrajinském přístavním městě Mariupol. Přečtěte si první část jeho reportáže.
Na východě Ukrajiny zadrželi muže, který podle nalezených dokladů bojoval jak na straně Ukrajinců, tak proruských separatistů. Voják nejprve sloužil v ukrajinské armádě. Po vyléčení zranění z boje však odjel pracovat na území, které zabrali separatisté. Celý koloběh se ještě jednou opakoval. "Je to první případ takové vojenské kariéry, o kterém vím," uvedl oblastní policejní náčelník Vjačeslav Abroskin.
V Moskvě proběhl Všeslovanský sněm, na který dorazily i známé tváře dezinformačních serverů. Část nákladů za českou výpravu platili Rusové a na akci se hovořilo o sjednocení všech Slovanů do unie. Šéfa české delegace a propagátora slovanství Zdeňka Opatřila přijal i velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek. Podle českého ministerstva zahraničí se nejednalo o oficiální akci tuzemské diplomacie. Experti varují, že podobné sjezdy mají za cíl rozšiřovat ruský vliv do Evropy.
Můj manžel je po nemoci, spí a neslyší, já nemůžu usnout, když to bouchá, když jsou ty rány příliš silné, tak mu říkám: “Peťo, zlato, vstávej, musíme se jít schovat do sklepa,” říká o situaci na bojové frontě na východě Ukrajiny obyvatelka Avdejevky Olga a dodává, že ve válce už jednou přišli o všechno a museli se přestěhovat do Avdejevky. Podle jejich slov kolem nich často už i tam sviští kulky. U domu jim údajně bouchl granát. Žijí prý ze zásob, které si vytvoří vlastní prací.
Hlavní myšlenkou je návrat našich zajatců, kteří jsou dva nebo tři roky drženi ruskými agenty FSB ve sklepení, víme, že zajatých je až tisíc, kteří se nemohou vrátit ke svým matkám a dětem, zajatci nejsou populární téma ve vládních kruzích, říká velitel Bachmutské siče Bohuslav o jejich blokádě cest do ruskými separatisty ovládaných území na Ukrajině a dodává, že současné ekonomické vazby s okupovanými územími mohou tuto válku prodlužovat donekonečna a nepůjde za ni postavit definitivní tečku. Zájem oligarchů je prý, aby se tento stav neměnil, může to tak pokračovat dalších deset či dvacet let, lidé kvůli tomu budou trpět a oligarchové bohatnout.
Jsme pouze přibližně dvacet kilometrů od bašty proruských separatistů Doněcku, je zde vidět zkáza a následky po ostřelování dělostřeleckými granáty, popisuje z ukrajinské Avdějevky Filip Horký a dodává, že z města odešly tisíce lidí. Štáb DVTV dorazil do města jen den po intenzivním ostřelování ze strany proruských separatistů, během kterého zemřeli tři ukrajinští vojáci a zničena byla řada domů.
Navzdory příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty válka na východě Ukrajiny zuří dál. Donbaské městečko Avdějevka se nachází přímo na frontové linii. Prokremelští povstalci ho denně ostřelují a posílají na něj rakety. Avdějevku nedávno navštívil slovenský novinář Miroslav Tóda a fotograf Vladimír Šimíček z Denníku N.
U obce Avdějevka na východě Ukrajiny dál bojují proruští separatisté a ukrajinská armáda - na území velkém jen několik čtverečních kilometrů. V přestřelkách umírají vojáci i civilisté. Podle tzv. minských dohod má být Avdějevka pod kontrolou kyjevské vlády. Na jejích okrajích byly ale ještě nedávno jednotky proruských separatistů, na které ukrajinští vojáci zaútočili. Současné boje se obě strany (Kyjev i Moskva) snaží využít i na diplomatické frontě, při jednání s administrativou nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Velitel doněckých rebelů Michaila Tolstych, který je známý pod přezdívkou Givi, byl zavražděn. Informovaly o tom povstalecké úřady s tím, že "hrdina Doněcké lidové republiky a velitel praporu Somali" zahynul v důsledku teroristického útoku ve středu v 6:12 moskevského času. Doněcké později upřesnily, že Givi byl nejspíše zabit výbuchem způsobeným střelou z plamenometu Šmel. Dříve místní orgány psaly o výbuchu bomby. Za podobných okolností v říjnu zemřel Arsen Pavlov, další z povstaleckých velitelů, který byl známější pod přezdívkou Motorola.
Americký prezident Donald Trump má pravdu, když chce, aby členské země Severoatlantické aliance zvýšily výdaje na obranu na dohodnutou úroveň dvou procent HDP. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to řekl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. "Místo pochybností a obav ohledně nové americké administrativy potřebujeme s panem Trumpem spolupracovat. Oni taky potřebují spojence," dodal Karoblis. Trump se poprvé sejde se spojenci v NATO na zasedání aliance v Bruselu koncem května.
