


Zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost by měla vláda v pondělí jmenovat místopředsedu ANO a poslance Roberta Králíčka.

Vyplývá to z návrhu na zřízení pozice při úřadu vlády, který v pondělí projedná kabinet. Vytvoření funkce zmocněnce podle návrhu reaguje na potřebu centralizovaného strategického řízení v oblastech přesahujících působnost jednotlivých ministerstev a vyžadujících jednotný přístup státu.
O Králíčkovi, který je poslancem od roku 2017 a místopředsedou ANO poslední dva roky, se dříve spekulovalo jako o kandidátovi na post poradce pro národní bezpečnost. Tu však zaujal diplomat Hynek Kmoníček. Podle materiálu pro ministry by měl Králíček do funkce zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost nastoupit v úterý.
Digitalizace je podle návrhu předloženého premiérem Andrejem Babišem (ANO) jedním ze základních pilířů fungování státu, veřejné správy, kritické infrastruktury i ekonomiky.
„Současně se však digitalizovaný stát stává zranitelnějším vůči kybernetickým útokům, hybridním hrozbám a dalším formám strategického nátlaku. Cílem předkládaného návrhu je posílit strategickou odolnost státu,“ stojí v materiálu.
Nová pozice má umožnit systematickou a dlouhodobou koordinaci klíčových strategických projektů v digitalizaci, kybernetické bezpečnosti, hybridní obraně, krizovém řízení a ochraně kritické infrastruktury. Má také posílit schopnost Česka předvídat bezpečnostní rizika, účinně na ně reagovat a zajistit kontinuitu základních funkcí státu i v krizových situacích.
Zmocněnec bude působit při úřadu vlády, podle statutu ho bude jmenovat a odvolávat kabinet na návrh premiéra. Dostane za úkol zpracovat mimo jiné koncepce jednotných náborových a výcvikových center, národní bezpečné sítě, národní hybridní obrany, strategické odolnosti České republiky, systému dronové detekce a posílení odolnosti kritických objektů, a integrace systémů veřejné výstrahy, krizového řízení a sdílení informací v krizových stavech.
Zmocněnec bude mít za úkol také vyhodnocovat bezpečnostní situaci a předkládat vládě návrhy na opatření k posílení odolnosti země. Na základě dohody s ministry by se měl podílet na výběru ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), Digitální a informační agentury (DIA), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Centra dopravních informačních systémů, ČD-Telematika či Vojenského technického ústavu (VTÚ). Bude členem vládní rady pro informační společnost a Ústředního krizového štábu.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.