Stačí týden na antibiotikách a zaděláte si na problém. Následky mohou být ničivé

„Užívejme jich jako šafránu, jinak se nám to vymstí.“ Tak mluví o širokospektrých antibiotikách šéf českých lékárníků Aleš Krebs.

Důvody jsou podle něj zřejmé: „Širokospektrální antibiotika si sice poradí s většinou možných původců infekce, takže pacient nemusí čekat před nasazením léčby na výsledky testů, současně ale přispívají ke vzniku rezistentních bakterií. To znamená takových, u nichž příště antibiotika nezaberou,“ vysvětluje.

Neuvážené předepisování tak může skončit katastrofou. „Na některé nemoci už kvůli tomu nemusíme mít v budoucnu účinné léky,“ varuje Krebs.

Související

Proč vám nezabrala antibiotika nebo jiné léky. Jeden z důvodů je hodně překvapivý

Nyní k tomuto argumentu přibyl ještě jeden: širokospektrální antibiotika mají extrémně ničivý dopad na střevní mikrobiom – tedy na společenství mikroorganismů, které sídlí v lidských útrobách a ovlivňují zdraví. Skupina vědců z Uppsalské univerzity totiž přišla na to, že tato antibiotika neovlivňují prostředí trávicího traktu jen na chvilku. Naopak: dokážou ho rozkolísat i na dlouhá léta.

Nadužívání může spustit autoimunitní choroby

To má potom své dopady. „Dlouhodobé narušení mikrobiomu může spustit celou řadu chorob – chronických, metabolických, zánětlivých i autoimunitních,“ vysvětluje molekulární epidemiolog a hlavní autor švédského výzkumu Gabriel Baldanzi. Užívání širokospektrých antibiotik se podle něj dá spojit například se vznikem cukrovky, nemocí srdce nebo střevních zánětů.

Potvrdila to podle něj analýza, ve které jeho tým zkoumal téměř 15 tisíc lidí. Vědci porovnávali vzorky jejich stolice se záznamy, které byly k dispozici ve švédském registru předepsaných léků.

Související

"Velmi nebezpečné." Češi platí za "zázračné" vyšetření zákeřné nemoci, lékaři varují

Výsledek byl podle Baldanziho překvapivý. „Ukázalo se, že k narušení střevního mikrobiomu stačí opravdu jediná kúra určitými typy antibiotik. Stopy byly patrné i dlouhých osm let po ní,“ řekl Baldanzi. Vůbec největší „paseku“ podle něj ve střevě zanechala právě širokospektrální antibiotika.

Třeba klindamycin, který se nasazuje hlavně při angínách či akné, dokázal podle Baldanziho vymýtit až sedminu sledovaných střevních mikroorganismů. „Zatímco lidé, kteří v posledních osmi letech neužívali žádná antibiotika, měli ve střevě v průměru 350 unikátních bakteriálních druhů, u pacientů po klindamycinu to bylo o 47 méně,“ přiblížil. Mikroorganismy byly rovněž méně početné.

Narušení je trvalé

Podobně to dopadlo i po léčbě fluorochinolony. To jsou antibiotika, která se často předepisují na infekce močových cest. Mikrobiom byl po nich chudší o 20 bakteriálních druhů.

„Pokud nějaké mikroorganismy po těchto antibiotikách naopak posílily, byly to právě ty, které spojujeme se vznikem určitých chronických chorob,“ dodal Baldanzi.

Podle jeho kolegyně Tove Fall se navíc střeva pacientů po antibiotikách nikdy úplně nezotavila. „V prvních dvou letech se sice mikrobiom celkem rychle doplňuje, do původního stavu se ale nikdy nedostane. Zdá se, že je jeho narušení trvalé,“ uvedla. Tým výsledky svého bádání zveřejnil ve vědeckém magazínu Nature Medicine.

Související

Stačí jeden orální sex a v krku se spustí rakovina. Její riziko odhalí kloktací test

Podle české mikrobioložky Heleny Tlaskalové-Hogenové nosí každý člověk v tlustém střevě zhruba deset na dvanáctou mikrobů v každém gramu střevního obsahu. Mikroorganismů je tam navíc asi tisíc druhů.

„Každý tento druh přitom umí něco jiného – některé dokážou získávat živiny z potravy, další nám poskytují vitaminy, které si naše tělo samo nedovede vyrobit. Jiné zase vyrábějí neuroaktivní látky, které mají vliv na naši pohodu a náladu,“ říká odbornice z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. Mikroorganismy i látky, které tito miniaturní tvorové vylučují, ovlivňují rovněž lidský imunitní systém.

„Pokud tedy snížíme jejich rozmanitost, učiníme sami sebe zranitelnějšími,“ podotýká Tlaskalová-Hogenová. I česká mikrobioložka proto před neuváženým nakládáním s širokospektrými antibiotiky varuje. Pokud už je tato léčba nutná, doporučuje alespoň mírnit dopady užíváním probiotik ve formě doplňků stravy. „Dobré je jíst také jogurty, kefíry nebo kysanou a kvašenou zeleninu s vysokým obsahem probiotik,“ uzavírá.