„Časovaná bomba.“ Dříve vymýcená nemoc začíná odolávat běžným lékům

„Je to časovaná bomba,“ říká o lidech s nedoléčenou nebo špatně léčenou tuberkulózou pneumolog Jiří Votruba. Pokud se totiž choroba nezastaví včas, začne odolávat běžným medikamentům. Bakterie na ně přestanou reagovat. V Česku už se takových případů najdou desítky. Podle lékařů jde často o pacienty, kteří do Česka přijeli z některé z rizikových zemí.

Měl se dostavit na kontrolu, ale neudělal to. Policie po něm proto vyhlásila pátrání. Jednačtyřicetiletý Vasyl z Ukrajiny totiž trpí tuberkulózou a musí se léčit. Tuto povinnost mu ukládá zákon.

„Pokud je pacient infekční, jeho léčba je skutečně povinná. Musí být pod dohledem zdravotníků,“ potvrzuje Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V opačném případě by mohl být takový člověk vážnou hrozbou pro veřejné zdraví.

„Tuberkulóza je totiž extrémně odolné onemocnění, které stále zabíjí. V některých zemích světa je to pořád ještě nejčastější příčina úmrtí mezi infekcemi,“ připomíná Votruba.

V posledních letech navíc hrozba této choroby sílí, protože začíná odolávat lékům. Ústav zdravotnických informací a statistiky hlásí, že jenom v roce 2024 nezabrala některá ze čtyř běžně používaných účinných látek dokonce u třetiny nakažených.

Na žádný z dostupných přípravků pak nereagovalo 15 z 370 testovaných pacientů. „Je to proto časovaná bomba, která by se měla sledovat,“ zdůrazňuje pneumolog.

Jakmile se léčba přeruší, je problém

Jedním z hlavních důvodů, proč rezistentních kmenů bakterií přibývá, je přitom právě přerušení nebo předčasné ukončení terapie. „Pokud pacient dostatečně nespolupracuje a nedokončí svou léčbu, která je mnohdy i několikaměsíční, mohou se stát bakterie vůči působení základních antituberkulotik odolnější. Mohou se začít v organismu znovu množit a při opětovném zahájení léčby už je lékaři nezastaví,“ vysvětluje mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók.

Zdravotníci pak musejí sáhnout po moderních přípravcích, které jsou ale velmi drahé – zatímco jedno balení základního antituberkulotika stojí „jen“ několik stovek korun, cena moderních léků šplhá k tisícům dolarů. „Terapie jednoho takového pacienta tak vyjde i na statisíce korun ročně,“ říká přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy při Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova.

Pojišťovny kvůli tomu moderní přípravky běžně nehradí, lékaři si o ně musejí požádat. „Což samozřejmě vyžaduje značnou míru byrokracie,“ přidává další komplikaci farmaceut Josef Suchopár.

Podle Jiřího Votruby je tu ale ještě jeden problém: lůžek, na kterých se pacienti s obzvláště odolnou formou tuberkulózy léčí, je málo. „Každý pacient s multirezistentní tuberkulózou by měl být hospitalizovaný v izolaci zvlášť, aby se rezistence nekřížily,“ vysvětluje.

Tyto podmínky však aktuálně splňuje jen jedno specializované centrum v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. „Jeho kapacita je přitom nedostatečná,“ souhlasí pneumolog Sova.

Lékaři už proto několik let jednají s ministerstvem zdravotnictví o výstavbě dalších center. Prozatím ale marně. „Vzhledem k pokračující migraci osob ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy by to přitom bylo potřeba,“ domnívá se Sova.

Ukrajina, Filipíny, Rumunsko

Pneumologové rovněž volají po důkladnější kontrole cizinců, kteří k nám míří ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy. To jsou takové, kde je zachyceno víc než 40 případů nemoci na 100 tisíc obyvatel. Podle tabulky, kterou loni zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, jde celkem o 109 států. Patří k nim nejenom Ukrajina, ale také třeba Rumunsko, Filipíny, Indie, Gruzie, Čína nebo Jihoafrická republika.

„Lidé z těchto zemí by měli při žádosti o dlouhodobý pobyt v Česku povinně podstoupit rentgen plic. Mnoho z nich totiž o své nemoci neví nebo ji nemá dostatečně léčenou, což zvyšuje riziko nebezpečné rezistence,“ vysvětluje Votruba. Všechny odhalené případy by se měly následně přeléčit.

Vedení resortu zdravotnictví sice od ledna tohoto roku stanovilo, že má vyšetření na tuberkulózu povinně podstoupit každý cizinec z rizikové země, který v Česku žádá o práci, podle Votruby to ale nestačí. „Samozřejmě je to lepší než nic, osobně bych ale uvítal screening plošnějšího charakteru,“ řekl Aktuálně.cz. Příliv jakékoliv populace do jiné populace totiž podle něj vždycky určité riziko infekcí nese.

V tramvaji tuberkulózu nechytíte

Tuberkulóza je závažné infekční onemocnění, které vyvolává bakterie rodu Mycobacterium. Ta se šíří vzduchem. K přenosu je ale podle Votruby potřeba, aby spolu lidé strávili nejméně čtyři hodiny v uzavřených prostorách s nedostatečnou cirkulací vzduchu – například v letadle, ve škole nebo ve společné domácnosti. Při běžném styku na ulici nebo v tramvaji nikomu riziko nehrozí.

Choroba se nejprve dlouho neprojevuje, jakmile ale naplno udeří, je zle: pacienta skolí horečky, malátnost a bolest na hrudi. Typickým příznakem je vykašlávání krve, neobjeví se ale u všech pacientů. V pozdních stadiích může onemocnění napadnout i kosti, trávicí soustavu nebo mízní uzliny. Zhruba pět procent lidí této chorobě nakonec podlehne.