Reklama
Reklama

Střelba na sousedy i vypleněná lednice. Experti varují před lékem, vypíná paměť

Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.

Koho náměsíčnost po užití zolpimedu postihne, se nedá podle odborníků dopředu odhadnout.
Koho náměsíčnost po užití zolpimedu postihne, se nedá podle odborníků dopředu odhadnout.Foto: Freepik
Reklama

Spolknul pilulku a šel spát. Když se ráno probudil, našel v kuchyni spoustu prázdných obalů od sladkostí a zbytky pečiva. Drobky měl i v posteli. „Že by během noci jedl, si ale nepamatoval,“ popisuje nedávný případ pětadvacetiletého pacienta s cukrovkou a nespavostí Státní ústav pro kontrolu léčiv. To se stalo několikrát za sebou.

Muž dlouho nevěděl, proč se to děje. Vysvětlení našel až v příbalovém letáku jednoho z přípravků, který právě užíval. Šlo o zolpidem na spaní. „Tento lék může způsobovat náměsíčnost,“ stálo tam.

Podobnou příhodu nedávno řešil i farmaceut Josef Suchopár – expert na vedlejší účinky léků. „Šlo o pacienta, který si v noci po zolpidemu oholil levou tvář. Druhou nechal zcela netknutou,“ vzpomíná. Ani tento muž si ale na nic ze svého nočního počínání nepamatoval. „Takže když se ráno probudil, zděšeně volal na policii. Tvrdil, že se k němu někdo vloupal a oholil ho,“ dodává Suchopár.

Škody na majetku

Nežádoucích účinků tohoto typu nebezpečně přibývá. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) hlásí, že jich jen během posledních dvanácti týdnů napočítal pět. Neobjevily se přitom u problematických uživatelů hypnotik, ale u běžných pacientů. „U jedné ženy se dokonce náměsíčnost projevila už po užití jedné jediné tablety zolpidemu,“ referuje ústav.

Reklama
Reklama

Upozorňuje také na skutečnost, že už se v souvislosti s vedlejšími účinky hypnotika evidují i první škody na majetku.

Nabádá proto k obezřetnosti. S hypnotikem by se podle něj mělo nakládat opatrně, a to ze strany lékařů i pacientů. „Náměsíčnost a přidružené chování totiž může ohrozit jak samotného pacienta, tak i další osoby,“ podotýká ústav. Zkušenosti ze zahraničí jsou navíc mnohdy znepokojivé.

Třeba magazín Journal of Clinical Speep Medicine před časem popsal případ ženy, která se ve spánku pod vlivem zolpidemu vydala na projížďku autem. „Policisté ji našli 16 kilometrů od domova spící za volantem,“ popsal magazín. Žena přitom vůbec netušila, jak se to stalo. Myslela si, že se jí o řízení vozu jen zdá.

„Ještě děsivější byla kauza Američanky, která po užití hypnotika vraždila. Nasedla zkrátka do výtahu, vyšla na ulici a tam zastřelila tři lidi. Pak se vrátila domů, položila pistoli na noční stolek a zase si v klidu lehla,“ přidává další zdokumentovanou událost Suchopár.

Reklama
Reklama

Ženu probudili až kriminalisté, kteří vyrazili dveře jejího bytu. Pacientka nechápala proč. „Netušila, že trpí takzvanou anterográdní amnézií. To je stav, který by se dal přirovnat k opileckému oknu. Člověk si jednoduše vůbec nic nepamatuje,“ vysvětluje specialista na nežádoucí účinky léků.

Další problém: závislost

Podle Pavla Mohra z Národního ústavu duševního zdraví se přitom nedá dopředu odhadnout, koho tento nežádoucí účinek postihne. „Je to zřejmě otázka nějaké individuální citlivosti,“ říká.

Lékaři proto některým pacientům předepisují raději bezpečnější alternativy, než je zolpidem. Například moderní antidepresiva. „Řada z nich má i tlumivý efekt, takže se dají použít i jako hypnotika,“ vysvětluje Mohr. Pacientům to s jejich problémem pomůže, současně se ale vyhnou nepříjemným nežádoucím účinkům. Na antidepresivech navíc podle něj nevzniká – na rozdíl od zolpidemu – závislost.

„Což je další problém tohoto hypnotika. Zolpidem je sice relativně bezpečnější než jeho starší předchůdci, přesto bez rizika stále není,“ připomíná psychiatr. Řada lidí si podle něj na přípravek přivykne natolik, že se bez něj neobejde. „Při vysazení se pak u nich projeví typické abstinenční příznaky – například sucho v ústech, bušení srdce nebo neukojitelná touha na další tabletu,“ říká odborník.

Reklama
Reklama

Hlavně to nebrat dlouhodobě

Lékaři proto zolpidem nedoporučují užívat dlouhodobě. „Neměl by se brát déle než několik týdnů,“ říká Mohr. Jinak to nemusí dopadnout dobře. Vůbec nejzranitelnější jsou podle něj senioři, kteří často trpí nespavostí, takže si nechávají předepisovat léky. „Zolpidemy v nich ale pomalu metabolizují, takže se v nich tyto látky hromadí,“ popisuje Mohr. U takových lidí pak vzniká závislost nesmírně rychle.

„Obecně je proto mnohem lepší, pokud lidé trpící nespavostí navštíví odborníka – tedy laboratoř spánku, kde je vyšetří,“ souhlasí Suchopár. Nespavost totiž podle něj nevzniká sama o sobě, ale bývá příznakem jiné závažnější choroby. „Tu je třeba odhalit a řešit,“ uvádí. Jakmile se to podaří, přirozeně zmizí i potíže se spánkem.

Zolpidem je hypnotikum a sedativum, které zkracuje usínání, snižuje počet probuzení a prodlužuje celkovou dobu spánku. Je na lékařský předpis, pacient si ho ale hradí sám. Podle odborníků je ale v Česku nadužívaný. Třeba Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků uvádí, že jen v roce 2023 bylo do lékáren distribuováno přes 80 milionu dávek těchto sedativ. Každý obyvatel Česka tak teoreticky spotřeboval průměrných 7,5 dávek denně.

Reklama
Reklama
Reklama