Smrtící komplikace u "obyčejné" chřipky. Hrozí překvapivě velkému množství Čechů

Je to jen rýmička, myslí si o chřipce Češi. Očkování nepovažují za nutné. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu si vakcínu nechá vpíchnout jen sedm procent lidí. Ostatní nad tím mávnou rukou. Podle lékařů si ale zadělávají na malér - zvlášť pokud mají cukrovku. „Diabetici mohou skončit kvůli komplikacím z chřipky v nemocnici," říká lékař Milan Trojánek. Na chřipku mohou i zemřít.

Jasně to ukázala studie, kterou nedávno vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zaměřil se na chronicky nemocné lidi, které sledoval během pěti chřipkových sezon. Badatele zajímalo hlavně to, jak se u nich mění počty komplikací a úmrtí – a to právě v závislosti na tom, jestli se nechali očkovat proti chřipce. „Výsledky byly velmi výmluvné,“ hodnotí data šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.

Pokud se podle něj diabetici naočkovat nechali, potřebovali nemocniční péči výrazně méně. „Počet komplikací vedoucích k hospitalizacím byl v takovém případě až o 20 procent nižší,“ přibližuje Dušek. Lidé se podle něj vyhnuli například těžkým zápalům plic a dušnosti. Očkování zabránilo i tak dramatickým „zápletkám“, jako je infarkt myokardu či mrtvice.

Podobné to bylo i s úmrtími – fatálních případů statistici po očkování napočítali o 19 procent méně. „Což je poměrně zásadní číslo. Cukrovkou totiž u nás trpí více než milion lidí,“ připomíná Dušek.

Podle diabetologa Milana Kvapila by se proto mělo s pacienty trpícími cukrovkou víc pracovat. „Měli bychom je k očkování motivovat. Měli bychom jim také vysvětlit, v čem je pro ně i obyčejná chřipka tak nebezpečná,“ řekl Aktuálně.cz primář Geriatrické interní kliniky pražského Motola.

V podstatě jde podle něj o dva základní důvody. „První je ten, že diabetes snižuje buněčnou imunitu. Ta přitom hraje velkou roli v obraně organismu proti infekcím. Člověk s cukrovkou je proto obecně k nákazám náchylnější, a to se všemi svými důsledky,“ vysvětluje odborník.

Druhým důvodem je reakce samotného těla na virus. „Jde o to, že nám jakákoliv infekce zvyšuje hladinu cukru v krvi. Čím je její průběh těžší, tím víc nám glykémie vystřelí nahoru. Organismus se totiž dostává do stresu, na což odpovídá uvolněním určitých hormonů. Ty pak tlačí nahoru právě krevní cukr a naopak snižují účinky inzulinu,“ přibližuje Kvapil.

To se může diabetikovi, který už měl hladinu krevního cukru vysokou i před nákazou, stát osudným. „Zatímco organismus zdravého člověka si s tím poradí, u pacienta s diabetem to může dopadnout špatně. Mohou se objevit komplikace,“ pokračuje Kvapil. Zvýšená glykémie může poškodit srdce a cévy, stejně jako třeba ledviny.

Na pozoru by se ovšem neměli mít jen cukrovkáři. Chřipka může zatočit i s jinak chronicky nemocnými, upozorňuje infektolog Milan Trojánek. Třeba u kardiaků může vyústit až v srdeční selhání.

„Nákaza totiž organismus zatíží – například při horečce a zánětu se zvyšuje zátěž pro srdce,“ popisuje přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny při pražském Motole. Pokud už přitom bylo oslabené, nemusí podle něj srdeční sval tento nápor zvládnout. „Virus chřipky může ovlivnit i výstelku cév a přispět tím k infarktu či mrtvici,“ pokračuje Trojánek. Napadnout může i srdeční sval a způsobit jeho zánět neboli myokarditidu.

„Očkování je přitom dostupné a chronicky nemocným ho platí pojišťovny,“ připomíná lékař. Účinnost vakcín proti samotné infekci se sice podle něj může v různých sezonách lišit – pohybuje se od 30 do 80 procent –, závažnému průběhu nákazy ale většinou zabrání. „Řadě lidí mohou zachránit život,“ domnívá se Trojánek.

Zdravotnímu systému navíc uspoří miliardy korun ročně. „Třeba u cukrovky se odhaduje, že by to mohlo být zhruba 40 až 50 miliard. Právě tolik totiž stojí komplikace, které při diabetu vznikají,“ uzavírá profesor Kvapil.

Kolem 1500 lidí infekcím z respiračních virů každoročně podlehne. | Video: Veronika Rodriguez