


Jakmile se začalo hovořit o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, zrodily se i plány využít její farmaceutický průmysl. „Ukrajinská léčiva totiž mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Suchopár, expert na léčiva a někdejší náměstek ministra zdravotnictví.

To by bylo podle Suchopára velmi žádoucí. Výpadky medikamentů jsou totiž stále častější – podle České asociace farmaceutických firem je v posledních letech zažily dokonce tři čtvrtiny evropských zemí. Ve třetině států přitom nemocniční lékárníci udávají, že se s jakýmkoliv nedostatkem potýkají na týdenní bázi.
Mezi hlavní důvody přitom patří právě to, že až 40 procent substancí pro výrobu léčiv pochází z Číny.

Ano, je to velmi reálné. Léky se totiž na Ukrajině vyrábějí v desítkách podniků, produkují tam širokou škálu medikamentů. Doposud si je Ukrajina vyráběla zejména pro svou vlastní potřebu, status kandidátské země Evropské unie to ale zásadně mění. Přípravy na dodávky léků do unie už běží.
Určitě to není tak, že by se sem začaly ukrajinské léky vozit za pár měsíců. K jejich vstupu na evropský trh je nezbytné, aby ukrajinští výrobci splnili přísné normy, které Evropská unie po všech takových dodavatelích požaduje. Ukrajina se také musí zapojit do celoevropského systému, v němž se ověřuje pravost léčiv pomocí 2D kódů nebo do něhož se hlásí všechny nežádoucí účinky. Na tom už se ale úspěšně pracuje.
Ukrajina se už například zapojila do evropské Aliance pro kritické léky (CMA) – to je iniciativa, která se snaží zabránit nedostatku kriticky důležitých léčiv v unii. To se stalo už před dvěma lety. Nyní země postupně přijímá i pravidla pro společné unijní nákupy léků a vakcín. Velmi zásadním milníkem je také vznik jednotné lékové agentury, která na Ukrajině postupně sjednocuje dříve roztříštěné kompetence v oblasti registrace a dohledu nad léčivy. Pro zapojení do evropského systému je to klíčový krok. Plná funkčnost této instituce se očekává v roce 2027.
Samotné legislativní a administrativní přípravy válka nezastavila. Naopak, v některých ohledech je spíš urychlila. Aktuálně tak vidíme, že už se Ukrajina výrazně posunula. Dosáhla opravdu vysokého stupně přiblížení svého farmaceutického práva normám EU. Výroba léčiv je sice stále zatížená bezpečnostními riziky, farmaceutický sektor ale prokázal značnou odolnost. Produkce pokračuje, byť v omezeném režimu. K plošnému kolapsu nedošlo.
Očekávat lze široké portfolio léčiv. Základem ukrajinské produkce jsou generika, tedy cenově dostupnější varianty originálních léků. Ta tvoří naprostou většinu tamní produkce. Sortiment je přitom opravdu velmi široký – od antibiotik přes kardiovaskulární léčiva až po přípravky pro léčbu chronických onemocnění, jako je diabetes nebo deprese.
Do budoucna se ale Ukrajině rýsují i možnosti vyrábět inovativní léky – tedy drahé přípravky chráněné patentem. Některé firmy už s ní navazují výrobní partnerství a zvažují rozšíření aktivit na Ukrajinu – pravděpodobně mají zájem přesunout tam část své výroby, protože to pro ně bude z různých důvodů výhodnější.
Ano, o tom už dnes není pochyb. Ukrajinský farmaceutický průmysl prošel v posledních letech významnou transformací a jeho legislativa i regulační rámec se postupně přibližují evropským standardům. To významně posiluje důvěru v bezpečnost a kvalitu ukrajinských léčiv.
Hlavním důvodem byla právě skutečnost, že jejich farmaceutický průmysl nebyl doposud na přísné podmínky Evropské unie připravený. Dalším důvodem bylo to, že tyto léky nebyly registrovány v žádné ze zemí sedmadvacítky, protože vstup na evropský trh je obecně spojený s vysokou administrativní i finanční náročností. Dnes už ale Ukrajina v odstraňování těchto bariér pokročila.
Obojí. Ukrajinská léčiva skutečně mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů. Můžou tak pomoci se stabilitou dodávek.
Dalším přínosem může být i fakt, že ukrajinské léky jsou cenově velmi přístupné. Historicky byly vždy výrazně levnější než podobné medikamenty v unii. Podle mě zůstanou cenově atraktivní i poté, co se sladí s evropskými požadavky na kvalitu a bezpečnost.
Určitý vliv očekávat lze. Jakmile se ukrajinská léčiva začnou ve větší míře registrovat v členských státech unie, může to v některých případech skutečně vytvářet tlak na pokles cen. A to i v zemích, jako je Česká republika.
Ano a pravděpodobně velmi významný. Integrace s evropským trhem přináší nejen exportní příležitosti, ale i lepší dostupnost moderní léčby na domácím trhu.
Historicky byl ukrajinský systém veřejného financování zdravotní péče omezený a dostupnost hrazených léčiv byla nízká. Postupná integrace do evropských struktur, včetně účasti na nákupních iniciativách, ale v budoucnu dostupnost moderních léčiv i vakcín zlepší. Zavádění evropských standardů současně vytváří tlak na celkovou modernizaci systému. Pro ukrajinské pacienty to znamená postupné zlepšování dostupnosti i kvality zdravotní péče.



Praha vypověděla nájem restauraci Nebozízek, která se nachází na Petříně u stejnojmenné zastávky lanové dráhy. Hlavním městem vlastněná firma Trade Centre Praha (TCP) podala také trestní oznámení kvůli stavebním úpravám na objektu. ČTK to sdělil mluvčí TCP Ondřej Šrámek.



Místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Patrik Nacher už dlouho dává najevo, že ho zdaleka nezajímá jen politika. Díky němu tak začaly být například tlumočené do znakového jazyka tiskové konference poslaneckých klubů před zasedáním sněmovny. Teď přichází s novinkou.



Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (Motoristé) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí.



Teherán v pátek ohlásil, že sestřelil americký bojový letoun F-35 a že pilot nejspíš nepřežil. Íránská agentura Tasnim zveřejnila snímky sestřeleného letadla s tvrzením, že za posledních 12 hodin jde o druhou stíhačku zničenou revolučními gardami. Podle amerických médií byl sestřelen letoun F-15E, jeden člen posádky byl zachráněn.



Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za posledních deset měsíců. V pátek to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se minulý měsíc podařilo zmařit ruskou ofenzivu. Rusko mezitím proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Preventivně kvůli nim vzlétly i polské stíhačky.