Z vrakoviště globální špičkou. Zbrojní průmysl v Česku láme rekordy

Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG), se 23. ledna 2026 během několika málo hodin stal nejbohatším Čechem. Tržní kapitalizace holdingu CSG po vstupu na amsterdamskou burzu přesáhla 30 miliard eur, tedy přibližně 750 miliard korun.

Strnadův příběh ilustruje explozivní růst tuzemského zbrojního průmyslu, který zažehl ruský vpád na Ukrajinu před čtyřmi lety. Z odvětví, které do té doby živořilo ve stínu zašlé slávy, se stal jeden z pilířů domácí ekonomiky, který může vynahrazovat „zadýchávání“ automobilového průmyslu.

„Český obranný průmysl v současnosti generuje přibližně jedno procento HDP a roční obrat tři miliardy eur. Je orientován na export, více než 90 procent produkce je určeno pro 98 mezinárodních trhů. Poskytuje práci přibližně 20 tisícům lidí, nepřímo dalším 50 tisícům,“ vyčíslil impozantní výsledky sektoru bezpečnostní odborník Zdeněk Rod z CEVRO Univerzity.

Čtyřnásobek za dva roky

Z dat Eurostatu vyplývá, že český export ve skupině Zbraně a munice se jen mezi lety 2022 a 2024 zvýšil z 290 milionů eur na 1123 milionů eur. A čísla za prvních deset měsíců roku 2025 dávají tušit, že tento rekord byl loni překonán. Značná část vojenských kontraktů se totiž uzavírá právě v závěru roku.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek už na podzim odhadl, že za rok 2025 může vývoz celého odvětví dosáhnout 100 miliard korun.

Prudkou renesanci obranného odvětví v Česku dokládá i žebříček 100 největších zbrojovek na světě, který každoročně sestavuje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Mezi sedmnácti firmami z EU na něm figuruje i česká CSG, která se v globálním žebříčku vyšvihla na 46. pozici.

Meziročně si tak polepšila o 35 příček, čímž se stala jednoznačným skokanem roku 2024. Česká CSG a polská skupina PGZ jsou v žebříčku jedinými zástupci z celého regionu mezi Berlínem a Kyjevem.

Celý řetězec pod jednou střechou

Vedle CSG diktuje tempo domácího obranného průmyslu dvojka v podobě skupiny Colt CZ. Ta byla založena teprve v roce 2013 pod názvem Česká zbrojovka. Slavné jméno získala až v roce 2022 akvizicí slavné americké značky.

Právě akvizice domácích i zahraničních firem stojí za úspěchem obou holdingů, díky nim totiž posilují takzvanou vertikální integraci. To znamená, že Colt si v pardubické Synthesii vyrábí vlastní střelný prach pro své pistole a pušky. A to je v době, kdy je v Evropě nitrocelulóza, základní složka střelného prachu, nedostatkovým zbožím, strategická výhoda.

Celý výrobní řetězec se snaží ovládnout také CSG. Na Slovensku tak například ve velkém produkuje velkorážovou munici z nitrocelulózy, kterou dodává její závod v německém Walsrode. Drží také většinový podíl v automobilce Tatra Trucks, která vyrábí podvozky pro její firmu Tatra Defence Vehicle, která na ně montuje pancéřované kabiny. Ve slovenské Moldavě nad Bodvou pak sídlí společnost MSM Land System, která vojenské tatrovky servisuje a vyrábí pro ně komponenty. I ta patří CSG.

Samozřejmě není vše jen růžové. Hlavní neznámou je délka trvání konfliktu na Ukrajině, kam české firmy jen v roce 2024 dodaly vojenský materiál za 46 miliard korun. K tomu, aby prosperoval i po ukončení války, potřebuje tuzemský obranný průmysl zejména dlouhodobé vládní kontrakty a víceleté objednávky. Další expanze také naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, který prohlubuje dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v Česku. Hlavní roli v dalším dějství tak bude hrát stát.