Přenosu na člověka brání jediný gen. Limitem je deset nakažených lidí, zjistili vědci

Varianty ptačí chřipky známé pod názvem H5N1 se vědci obávají už dlouhá léta. Vyznačuje se totiž vysokou nakažlivostí a velkou smrtností. Ve vyvolání globální pandemie jí brání jediné – zatím se nepřenáší mezi lidmi. Člověk se zatím sice může nakazit od zvířete, ale na nikoho dalšího virus nepřenese.

Související

18 fotografiíProhlédnout si 18 fotografií

Do českých hor se vrátila "vyhynulá" šelma. Vědcům se podařilo vyfotit ji i s rodinou

Smrtící varianta je už dlouho postrachem chovů drůbeže. V Česku se například nedávno vyskytla ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku. Veterináři zde museli v listopadu letošního roku utratit přes dvacet tisíc zvířat. 

Historie viru H5N1 ale sahá až do roku 1959, kdy byl poprvé identifikován ve Skotsku. Silná vlna se v Británii objevila také počátkem 90. let. Zásadní zlom však nastal v roce 1996 v jihovýchodní Asii. Právě tam byla objevena vysoce patogenní mutace, která si vynutila masivní vybíjení drůbeže. 

„V tuto chvíli je riziko ptačí chřipky číslo jedna. Ukázalo se, že se koronaviry trochu vyčerpaly a v dohledné době se neočekává, že by něco pokračovalo v linii covidu,“ říká pro Aktuálně.cz epidemiolog Roman Prymula.

Jediný gen brání přenosu

Za riziko ale považuje právě asijskou oblast. „Kvůli mutacím, které tam nastávají, je snad jediný gen, který brání tomu, aby se přenášela z člověka na člověka,“ varuje odborník. 

A jak nyní informuje BBC, indičtí vědci nedávno vytvořili model, který ukazuje, jak by se mohla epidemie viru H5N1 rozvinout v lidské populaci. „Hrozba pandemie H5N1 u lidí je reálná, ale můžeme doufat, že jí předejdeme lepším dohledem a pružnější reakcí,“ uvedl v této souvislosti vědec Philip Cherian, který se na výzkumu podílel. 

Scénář je prostý. První je potřeba přenos viru ze zvířete na člověka. Poté by se nemoc – pokud by probíhaly potřebné mutace – začala šířit mezi lidmi.

Související

Ďábelská včela má příbuzné v Česku. Ustojí i "boxerský úder" a neurazí se, říká vědec

Klíčovým poznatkem, který z modelu vyplynul, je, jak krátký může být časový úsek, než se nákaza vymkne kontrole. Jakmile počet nakažených stoupne nad deset, začne se šířit i za primární a sekundární kontakty.

„Ve velkých epidemiích to začíná pacientem nula. Je to člověk, který to získá od zvířete a od něj se to šíří dál. Primární kontakty jsou ty, které se s pacientem nula setkali. Od nich dál jsou to pak sekundární,“ vysvětluje epidemiolog Roman Prymula.

Desítka nakažených je ovšem podle indických vědců limit, kdy se nemoc šíří ještě „kontrolovaně“. Zásadní je proto včasná karanténa.

Podle Prymuly by ovšem oproti covidu bylo rychlejší nastartování tvorby vakcíny proti ptačí chřipce. „Na druhou stranu by měla ptačí chřipka výrazně vyšší smrtnost. Případy, které probíhají nyní, tedy že se někdo nakazil od zvířete, mají smrtnost asi čtyřicet sedm procent,“ říká epidemiolog s tím, že u respiračního přenosu se počítá s o něco nižší.

„Ale i tak je třicet procent šílené číslo. Kdyby se nakazila desetina populace, jako se to děje u běžné sezonní chřipky, tak je to v našich podmínkách 300 tisíc mrtvých,“ varuje expert.