Zabijáci pozornosti: krátká videa ubližují dětským mozkům

Krátká online videa se stala trvalou součástí života mnoha dětí. TikTok, Instagram Reels nebo YouTube Shorts přitahují stovky milionů nezletilých prostřednictvím personalizovaného a nekonečného obsahu. Jak ukazují nové výzkumy, tyto klipy nejsou jen nevinnou zábavou, pro duševní zdraví mladých mohou představovat i značné riziko.

Dokládá to metaanalýza publikovaná loni v časopise Psychological Bulletin Americké psychologické asociace. Vědci v ní analyzovali data od bezmála stovky tisíc účastníků v 71 studiích a zjistili, že čím více krátkých videí člověk sleduje, tím horší jsou jeho kognitivní výkony, pokud jde o pozornost a kontrolu.

Jak studie uvádí: „Opakované vystavování vysoce stimulujícímu, rychlému obsahu může přispívat k návyku, při kterém se uživatelé stávají necitlivými k pomalejším, náročnějším kognitivním úkolům, jako je čtení, řešení problémů nebo hluboké učení.“

Sledování těchto videí stimuluje systém odměn v mozku, který podle studie posiluje návykové chování, což může vést k „sociální izolaci či nižší životní spokojenosti“. Častější používání těchto platforem je také spojeno s horší kvalitou spánku. Mnoho dětí totiž sleduje obrazovky, když by měly odpočívat. Jasné světlo zpožďuje uvolňování melatoninu, hormonu, který pomáhá regulovat spánek, což jim ztěžuje usínání. Emocionální výkyvy způsobené rychlým obsahem také zhoršují schopnost mozku se před spánkem zklidnit.

Nedávná studie rovněž zjistila, že u některých teenagerů je nadměrné používání krátkých videí spojeno i s vyšší sociální úzkostí. Neustálý proud obrázků úžasných vrstevníků a nereálné standardy popularity, vzhledu nebo úspěchu snadno vedou k nižšímu sebevědomí a úzkostem.

Jiný experimentální výzkum pak upozornil na konkrétní mechanismus fungování videí na lidský mozek. Ukazuje se, že velmi časté střídání obsahu degraduje schopnost plánovat a vzpomínat si na budoucí úkoly.

Většina výzkumů se doposud zaměřovala na teenagery, ale ještě větší hrozbou mohou být krátká videa pro mladší děti, které mají méně vyspělou sebekontrolu a křehčí pocit identity. Protože se klipy zobrazují okamžitě a automaticky se přehrávají jeden po druhém, mohou se dětem zobrazit násilné záběry, škodlivé výzvy nebo sexuální obsah.

Na rozdíl od delších videí nebo tradičních příspěvků na sociálních médiích navíc neposkytuje krátký obsah téměř žádný kontext, žádné varování a žádnou příležitost se emocionálně připravit. Jediným přejetím prstem může dojít k náhlé změně tónu z legračního na znepokojivý, což je pro vyvíjející se mozek obzvláště nepříjemné.

Ne každé dítě je přitom ovlivněno stejným způsobem. Děti trpící úzkostí, poruchami pozornosti nebo emoční nestabilitou se zdají být náchylnější k nutkavému scrollování a následným výkyvům nálady. Některé výzkumy naznačují cyklický vztah, kdy mladí lidé s poruchou pozornosti a hyperaktivitou jsou rychlým obsahem obzvláště přitahováni, přičemž jeho nadměrné používání následně zesiluje příznaky, které ztěžují sebekontrolu, což v důsledku vede k intenzivnějšímu sledování takových videí.

Děti, které se potýkají se šikanou, stresem nebo špatným spánkem, zase mohou používat noční scrollování k vyrovnání se s obtížnými emocemi. Ve skutečnosti ale tato praktika může mít na jejich duševní zdraví negativní dopad.

Jak odborníci včetně autorů zmíněných studií zdůrazňují, výzkum dlouhodobých efektů nadměrného používání krátkých videí je stále v počátcích. Může trvat dlouhé dekády, než se ukáže, jak závažné jsou kognitivní změny spojené s konzumací krátkých videí a jestli jsou tyto změny vratné.

Zároveň platí, že ne všechna krátká videa jsou špatná. Některá z nich například umožňují online učení. Jak doložila jedna studie, výukové přístupy podporované TikTokem prokázaly účinnost při zvyšování motivace a účasti ve výuce, zlepšování akademických výsledků a zmírňování problémů duševního zdraví.

Z dosavadních výzkumů každopádně vyplývá několik základních doporučení, jak si ochránit mozek před škodlivými účinky sledování krátkých videí. Za prvé, určitě není na škodu omezit čas strávený jejich konzumací. Mladí lidé nyní tráví v průměru 6,5 hodiny denně online, podstatnou část z toho bezpochyby právě sledováním krátkého obsahu.

Za druhé, lidé by měli každodenně vykonávat činnosti, které podporují kognitivní stabilitu. Číst dlouhé texty, pouštět se do kreativních aktivit či her vyžadujících soustředění.

Za třetí, je dobré dávat si přestávky od online světa, žít víc ve světě reálném, pouštět se do fyzických aktivit a dopřát si kvalitní spánek. A konečně za čtvrté: lidé by si měli všímat projevů přetížení, a když jsou unavení, pociťují problémy se soustředěním a často zapomínají, měli by digitální zátěž omezit.

Autor je šéfredaktorem týdeníku Ekonom.