První kolo volby šesti nových členů Rady ČT dopadlo přesně tak, jak jsme tady minulý týden předpověděli. Navzdory tomu, že se do užšího výběru osmnácti kandidátů dostalo několik kandidátů, kteří mají blízko k současné opozici, z výsledků je už teď patrné, že finální volbu zválcuje koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů.
Mediální výbor Poslanecké sněmovny ve středu zúžil počet kandidátů do Rady ČT z původních sedmatřiceti na osmnáct. Což je trojnásobek počtu radních, o kterém bude plénum dolní komory rozhodovat nejspíš na své příští schůzi. Za další: v těchto dnech končí mandát v Radě ČT šesti členům, přičemž čtyři z nich ho skoro jistě obhájí: Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr a Roman Bradáč.
Není to nic překvapivého, ostatně přesně tento výsledek jsme tady minulý týden předpověděli. Úvaha, které pracuje s tímto scénářem, je prostá: proč rozbíjet něco, co z pohledu současné vlády evidentně funguje? Ponechme nyní stranou, že Matocha a spol. často zasahují i do věcí, do kterých nemá člen Rady ČT podle zákona co mluvit, podstatná je pro ně jiná věc: postupně proměňují televizi k obrazu svému, mnohdy navíc bez sebemenšího odporu jejího managementu.
Ostatně Pavel Matocha se s tím, o co mu jde v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize, nikterak netají. Na podzim to popsal na sociálních sítích: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 procent odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“
V zásadě lze říct, že za těch šest let uspěl a dosáhl takřka všeho, co pro něj bylo podstatné. Také proto on a jeho spojenci – tedy Veselý, Bradáč a Šlégr – svůj mandát v Radě ČT obhájí. A nic na tom nezmění oprávněná námitka jejich kritiků, která spočívá v tom, že v roce 2020 všichni čtyři zvedli ruku pro odvolání dozorčí komise Rady ČT a České televizi tak způsobili škodu za několik milionů korun. Pro stávající vládní garnituru je to zjevně zcela nicotná peripetie.
A tady je dobré se podívat, kolik jednotliví kandidáti obdrželi ve středu při hlasování mediálního výboru hlasů: Matocha 10, Bradáč 9, Šlégr 9 a Veselý také 9. Mediální výbor má celkem šestnáct členů, stávající koalice v něm má většinu právě oněch devíti hlasů. Což mimo jiné znamená, že Matocha obdržel také jeden hlas od někoho od současné opozice – nabízí se ODS. Podstatnější ale je, že dohody fungují a koalice postupuje v pevném bloku.
S tím souvisí další věc: byť exministr kultury Daniel Herman, kterého do Rady ČT tlačí lidovci, obdržel patnáct hlasů, celkově je patrné, že finální volbu zválcuje koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Hlasování na plénu se totiž řídí zcela jinou logikou než to středeční ve výboru, proto lze vcelku realisticky říct, že Herman nakonec zvolený nebude. Vláda opozici nenechá ani jedno místo a Radu ČT doplní výhradně svými lidmi.
Ostatně opozice do finální volby neprotlačila takřka žádného svého kandidáta. Výjimku tvoří snad již jmenovaný Herman, který obdržel patnáct hlasů. Hlas mu tedy dodala koalice i opozice. Což platí také třeba o bývalém poslanci hnutí ANO Stanislavu Berkovcovi, který jich obdržel celkem třináct. A právě jméno Berkovce patří mezi ty, o nichž se v zákulisí hovoří jako o jednom z těch, kteří by mohli doplnit čtveřici kandidátů, kteří mandát v Radě ČT obhajují.
Berkovec na sebe ještě jako poslanec upozornil tím, když před jinou volbou členů Rady ČT rozeslal stranickým kolegům e-mail, který obsahoval „kádrové posudky“ jednotlivých kandidátů především v tom smyslu, jaký mají vztah k tehdejšímu generálními řediteli ČT Petru Dvořákovi. Do Rady ČT pak zvoleni ti, kteří jasně deklarovali, že Dvořáka odmítají. Proto nakonec také nejspíš ve své pozici šéfa veřejnoprávní televize skončil.
Kromě něj by Matochu, Veselého, Bradáče a Šlégra mohl ve finální volbě podle některých informací doplnit Milan Fric, o němž se spekuluje, že má blízko k miliardáři Pavlu Tykačovi, Martin Chalupský, který na veřejném slyšení smířlivě pravil, že ČT musí počítat se zrušením koncesionářských poplatků, Jiří Baumruk, který to kdysi zkoušel v politice po boku Jany Bobošíkové, nebo Petr Brozda, jehož se pokoušel před časem do dozorčí komise Rady ČT protlačit samotný Matocha.
A přestože nelze vyloučit nějaké překvapení, jisté se zdá být, že si koalice volbu pohlídá. Což bude mít pochopitelně své důsledky. A tady je potřeba zopakovat, že se v Radě ČT v posledních letech ustálily tři skupiny radních. První tvoří radní okolo Pavla Matochy. Kromě Veselého a Bradáče do ní patří třeba místopředseda Rady ČT Ivan Tesař. Druhou vlivnou skupinu tvoří spojenci místopředsedy Vlastimila Ježka. Třetí a nejmenší blok radních je pak okolo předsedy Karla Nováka.
Klíčové je s ohledem na volbu šesti nových radních to, že takřka jistě posílí skupina radních okolo Pavla Matochy. Lze to říct i takto: po jarní volbě šesti nových členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize se mírná většina vychýlí na stranu těch, kteří mají blízko k Babišovi, SPD a Motoristům – za jistých okolností jich může být deset z osmnácti. A Matocha se pak zcela jistě bude chtít vrátit na post předsedy Rady ČT.
Tábor okolo Vlastimila Ježka může letos navíc oslabit Jiří Padevět, který chce na podzim podle všeho kandidovat do Senátu. A pokud by ve volbách do horní komory uspěl, na mandát v Radě ČT by musel rezignovat. To vše nahrává vládě Andreje Babiše, která má s médii veřejné služby velké a v těchto dnech hojně diskutované plány.
V danou chvíli není nutné v souvislosti s tím, komu všemu chce koalice odpustit koncesionářské poplatky, spekulovat na téma, zda si míní stávající vládní garnitura ČT a ČRo ochočit a disciplinovat, nebo je chce dokonce – jak tvrdí opozice – zlikvidovat. Možnost mít v Radě ČT sobě nakloněnou většinu si ale vláda Andreje Babiše nemá důvod nechat uniknout.
Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.
Mohlo by vás zajímat:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Duha má napříště smůlu, vzkázal Turek. Je teď nově v čele fondu životního prostředí
Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé) je od čtvrtka místopředsedou Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Napsal to dnes večer ČTK s tím, že ze svých pozic má na dotace poměrně zásadní vliv a aktivisté Hnutí Duha a jim podobní tak mají napříště s požadavky smůlu.
USA ztratily dva bojové letouny. Jeden letec je nezvěstný, Írán za něj slibuje odměnu
Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější letoun F-35. Později vyšlo najevo, že Američané postrádají ještě jedno letadlo.
ŽIVĚ Jednání o zastavení bojů v Íránu jsou na mrtvém bodě. Teherán odmítá americký návrh
Jednání o zastavení bojů v Íránu nebyla zatím úspěšná. Deník The Wall Street Journal dnes uvedl, že snahy o dosažení příměří mezi Íránem a USA, které vyvíjel Pákistán a další země, se dostaly na mrtvý bod.
Trumpovu nátlaku nepodléháme, tvrdí Kuba. Přesto věznice opustí přes 2000 lidí
Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů v rámci rozsáhlé amnestie. Oznámila to kubánská vláda, podle které se jedná o humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků.
Kuchyně jako laboratoř. V restauraci s hvězdou od Michelina servírují menu se stovkou ingrediencí
Představte si talíř, který vypadá jako výřez ze zapomenutého kouta severského lesa. Na lůžku z čerstvého, sytě zeleného mechu leží šedivý kámen. Nepravidelný, matný, jako by ho někdo právě vytáhl z dravého horského potoka. Host v tlumeně osvětleném interiéru vinohradské restaurace Levitate na okamžik zaváhá. Estetika prostoru napovídá, že jde o umění, ale instinkt mu brání kousnout do skály.