


Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr. Přímou dotaci ale získají již jen nízkopříjmové domácnosti, oznámil v pondělí novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Letos stát uvolní na program čtyři miliardy korun.

Přímou dotaci budou moci získat například domácnosti, které dosáhnou v současnosti na superdávku. Mají možnost bezúročného úvěru či získat dotaci na zateplení až 250 tisíc korun a až 150 tisíc korun na vhodný obnovitelný zdroj energie. Žádat mohou majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů.
Žádosti u klasického programu se spustí na přelomu dubna a května, u programu Nová zelená úsporám Light v červnu. Od 25. března bude podle Červeného spuštěna kompenzace projektů z loňského roku. Tedy lidé, kteří připravovali v loňském roce projekt, nestihli podat žádost a neplánují dokumentaci k projektu využít, mohou od státu dostat kompenzaci za dokumentaci 50 tisíc korun pro rodinné domy, sto tisíc korun pro bytové domy.
Novinkou podle Červeného bude nová forma poradenství a renovační pasy. Renovační pas bude mít čtyři etapy, kdy si žadatelé vyberou, jak rychle chtějí postupovat.
„Uvědomujeme si, že ten projekt musí být dlouhodobě udržitelný finančně, ale i tak aby pomáhal společnosti. Motorem renovace není dotace. Motorem renovace jsou nižší ceny energií,“ uvedl Červený. Dodal, že vláda nechce ohrozit stabilitu v této oblasti a Česko si nemůže dovolit, aby byl program Nová zelená úsporám pozastaven. Podle něj nová forma do roku 2026 přináší stabilní a předvídatelný systém.
Za dobu svého fungování program podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.
Program se podle kabinetu ANO, SPD a Motoristů musel upravit, neboť bývalá vláda Petra Fialy (ODS) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek, které mimo jiné míří do Státního fondu životního prostředí. Současná vláda v rozpočtu na letošní rok pracuje s 5,5 miliardy korun, což je o téměř polovinu méně, než plánovala předchozí vláda.
Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vláda změnou zvýhodňuje bohaté. „Program jsme v minulých letech zjednodušili a otevřeli tak, aby nebyl jen pro bohaté.
Současná vláda ale mění směr a zvýhodňuje ty, kteří už peníze mají,“ napsal Hladík na síti X. Dodal, že pokud stát začne hradit úroky, část peněz určených domácnostem skončí u bank.
Program Nová zelená úsporám představil tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) v listopadu 2012. Finance se čerpaly od Státního fondu životního prostředí a pocházely z prodeje emisních povolenek. Žádosti v první výzvě programu začal úřad přijímat v srpnu 2013. Během prvního programového období byly rozděleny finance v řádu několika miliard korun desítkám tisíc domácností.
Podle webu novazelenausporam.cz program dosud podpořil 409 tisíc projektů a rozdělil 95 miliard korun. Průměrná výše dotace činila 232 tisíc korun.
Přechod ke zvýhodněným úvěrům na renovace domů financovaným podle nové podoby programu Nová zelená úsporám považují oslovení odborníci za správný krok. Bude totiž motivovat ke komplexnějšímu řešení zateplování. Pro majitele nemovitostí ale bude využívání podpory finančně náročnější a ve finále nemusí mít takový efekt jako přímé dotace. Negativně se změna může dotknout převážně nízkopříjmových skupin a seniorů.
Systém zvýhodněných úvěrů podle předsedy Sdružení EPS Pavla Zemeneho zjednoduší administrativní proces čerpání. Řada lidí si ale bez dotace rekonstrukci nebo zateplení nebude moci dovolit, nebo ji odloží. Za klíčové proto považuje, aby stát zachoval alespoň určitou formu cílené podpory například pro nízkopříjmové domácnosti a zároveň rychle představil jasná pravidla programu.
Zásadní je podle ředitelky Asociace výrobců minerální izolace Marcely Kubů zachovat princip větší motivace pro komplexní renovace, k čemuž by bezúročné půjčky mohly přispět. Takové renovace jsou ale podle ní finančně náročnější. „Otázkou je, zda budou vlastníci ochotni se kvůli renovaci dlouhodobě zadlužit, byť za výhodných podmínek, a zda stát bude mít vůli i zdroje program udržet v případě většího zájmu. Náklady na úrokové dotace se totiž v horizontu 20 let mohou vyšplhat do řádu nižších stovek miliard korun,“ sdělila Kubů.
Ředitelka aliance Šance pro budovy Marta Gellová uvedla, že motivovat vlastníky nemovitostí k zateplování čistě prostřednictvím přímých dotací bylo z dlouhodobého hlediska neudržitelné a zároveň to deformovalo trh. „Klíčové je, aby jakýkoli nový model byl finančně dostatečně zajištěný, dlouhodobě dostupný a udržitelný. Program, který se spustí a po pár měsících opět zastaví, nepřináší důvěru ani motivaci,“ řekla Gellová.
Podle výrobce oken Velux může být návrh na zavedení zvýhodněných půjček dobrou alternativou, nikoli ale jediným řešením. Cílem dotačních programů je totiž především snížení energetické náročnosti provozu domů a bytů. Bytový fond v Česku je v současnosti podle manažera Veluxu Ondřeje Boreše stále zastaralý a průměrné stáří bytů a domů se blíží 40 letům.
Ekologové označují novou podobu programu Nová zelená úsporám za nedostatečnou a letošní vyčleněná částka podle nich znamená jen dočasné fungování programu.
„Je dobře, že vláda uvolní peníze na pokračování Nové zelené úsporám. Ale avizovaná částka znamená jen dočasné fungování programu. Pokud chce Andrej Babiš (ANO) splnit svůj předvolební slib, musí spolu s ministrem Červeným najít stabilní financování dotací, zejména pro nízkopříjmové domácnosti,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican řekl, že představená podoba programu je nedostatečná. „Lze sice přivítat, že na přímý příspěvek na zateplení či pořízení fotovoltaiky dosáhnou alespoň nízkopříjmové skupiny obyvatel, to ale nic nemění na tom, že význam a pozitivní efekt tohoto programu bude výrazně omezen,“ dodal.
Bican také připomněl hrozící další prohloubení energetické a dopravní chudoby vlivem zdražení ropy a plynu v souvislosti s děním v Íránu. „Pokud vláda říká, že nemá dostatek finančních prostředků na tak přínosný a oblíbený program, jako je Nová zelená úsporám, měla by uvažovat o jejich získání na úkor vysokých zisků fosilních korporací," doplnil Bican.



Rusko v noci na úterý podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.



Spor mezi Budapeští a Kyjevem kvůli zabaveným milionům a zlatu ukrajinské banky se vyostřuje. Vládní strana Fidesz navrhuje, aby maďarské úřady peníze zadržely po dobu dvou měsíců. Umožnit by to měl nový zákon, o němž by se mohlo hlasovat už v úterý.



Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs přijal v úterý ráno na Rižském zámku prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Po slavnostním ceremoniálu, při kterém zazněly hymny obou zemí, bude následovat schůzka hlav států mezi čtyřma očima i jednání s delegacemi. Poté prezidenti setkání okomentují pro média.



Boje mezi Íránem a americko-izraelskou koalicí vstupují do druhého týdne. Minulý týden přinesl řadu zásadních momentů. Jejich přehled přinášíme ve videu.



Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají, severomořský Brent odepisuje přes osm procent. Reagují tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek ropy na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu.