V českém zdravotnictví chybí peníze i vzdělávání, znělo na Žofínském fóru
Největším kritikem systému byl již tradičně prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj je 7,5 procenta hrubého domácího produktu, tedy suma peněz, jež plyne do zdravotnictví, nízká. Pro srovnání – ve vyspělejších zemích je to v průměru deset procent HDP.
„Čeští lékaři dotují zdravotnictví, jeho efektivita jde na úkor lékařů,“ tvrdí Kubek. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal sice připustil, že financování by mělo být vyšší, podle něj je však potřeba nejdříve vyřešit korupci. Nedostatečné ohodnocení doktorů je podle Kubka také hlavní příčinou toho, že mladí doktoři a čerství absolventi lékařských fakult raději hledají zaměstnání v zahraničí. Například v Německu jsou jejich platy několikanásobně vyšší.
Účastníci Žofínského fóra se shodli, že závažným problémem vzdělávání lékařů jsou atestace. Dosáhnout atestace v určitém oboru je obtížnější než právě v Německu. To by měl řešit příslušný zákon, který podle Vymazala hodlá rezort zaslat vládě v příštích dnech.
„Měla by existovat možnost rozšíření dalšího vzdělávání lékařů na co nejvíce pracovištích, třeba i v menších nemocnicích,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví. I tento návrh, který ještě ani nedorazil na vládu, je už předmětem kritiky. Rušit by se totiž měla atestace na dětskou psychiatrii. V Česku tento obor už teď prakticky neexistuje. Kvůli náročnosti a nedostatečným platům mediky netáhne. To ale neznamená, že by stát na vzdělávání v tomto oboru měl rezignovat. Pokud by se atestace zrušila, a někdo se hodlal stát pedopsychiatrem, musel by si celkové studium medicíny prodloužit. Varující začíná být také úbytek pediatrů a praktických lékařů.
Pavel Páral: Vláda natahuje dlaň moc brzy
