


Policejní ochranku brzy opustí generál a letitý ředitel Jiří Komorous. V čele elitního útvaru, který má na starost bezpečnost nejvyšších ústavních činitelů či velvyslanců, byl přes 12 let. Policejní zdroje potvrdily redakci Aktuálně.cz, že ředitelské křeslo opustí na konci roku a už pověřil svého náměstka vedením Ochranné služby PČR. Ten ovšem převezme útvar v době, kdy čelí kauzám a kontroverzím.
Poslední den služebního poměru bude mít "Gogo", jak Komorousovi přezdívají lidé z policejního prostředí, už za měsíc - přesněji 28. prosince 2025. V ten den bude totiž slavit své 65. narozeniny. Dosáhne tak důchodového věku a služební zákon mu nedovolí pokračovat v čele útvaru.
To, že Komorous v čele Ochranné služby PČR ke zmíněnému datu definitivně skončí, potvrdilo redakci pět na sobě nezávislých zdrojů jak z prostředí policejní ochranky, tak z policejního prezidia. "Ve hře byla úprava zákona, která by dovolila šéfům pokračovat do 70 let a výše, to se ale nestihlo schválit. Takže končí," poznamenal ochránce, který si přál zůstat v anonymitě.
S ředitelem se loučilo několik podřízených už 13. listopadu, kdy se v pražské Stromovce uskutečnila soutěž v bench pressu (zvedání činky vleže na lavici). Ta probíhala pod záštitou samotného Komorouse. Se šéfem útvaru se účastníci rozloučili dlouhým potleskem.
Od 1. ledna 2026 byl podle dalších informací Aktuálně.cz dočasně pověřen vedením Ochranné služby PČR plukovník Pavel Nachtman, současný náměstek pro osobní ochranu a dopravu. Redakce požádala zástupce útvaru o potvrzení, ti však do vydání článku nereagovali.
Generálmajor Jiří Komorous je v čele Ochranné služby PČR od 1. srpna 2013, u policie ale pracuje už čtyři dekády. Poté, co vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, se v roce 1984 přidal do policejních řad.
O deset let později se stal šéfem Národní protidrogové centrály, kterou vedl až do roku 2009. Později začal působit jako náměstek ministra vnitra za ČSSD Martina Peciny, což se tehdy nelíbilo jinému policistovi a politikovi Jiřímu Kubicemu.
Komorous v roce 1987 usiloval o vstup do StB, ve svém motivačním dopise se označil za "přesvědčeného internacionalistu, plně oddaného marxismu-leninismu". Dále také vyjádřil souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Bezmála 20 let poté se nechal slyšet, že si své "mladické chyby" už odpracoval. "Moje životní cesta je i cesta omylů a poznání jako u každého jiného člověka. A jako každý jiný mám právo na vývoj a změnu. Domnívám se, že jsem hříchy a omyly svého mládí již dávno odpracoval," řekl v roce 2007 pro Mladou frontu Dnes.
Kontroverze ho doprovázely i při spoluzaložení "řádu" Ordo Lumen Templi se zpěvákem Danielem Landou nebo v souvislosti s kauzou tibetské vlajky na pražské FAMU, která se nelíbila čínské delegaci. Příkaz k jejímu sundání měl vydat právě Komorous, ten tvrzení médií odmítl se slovy, že jde o lež.
Nejčerstvěji se dostal do sporu s již bývalou šéfkou Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou. Ta se před ukončením svého mandátu zajímala, v jakém režimu bude probíhat její policejní ochrana.
Útvar jí to ale nedokázal ani po opakovaných dotazech sdělit. Nakonec musel náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch na "kobereček" a omluvit se osobně Pekarové.
Samotná Ochranná služba PČR nezažívá nejhvězdnější období. V posledních letech se šéfové odborů, náměstci a velitelé skupin i oddělení dopouštěli několika nemalých přešlapů. Letos v květnu se například řešila zapomenutá zbraň na sněmovních záchodech. Příslušník ochranky byl potrestán dočasně sníženou výplatou.
V srpnu útvar pro změnu čelil nařčením, že na Ukrajinu vyslal s ministrem zahraničí Janem Lipavským ochránce, který ale nemá adekvátní výcvik. Tím vysoce postaveného politika mohl ohrozit, pokud by došlo k závažnému bezpečnostnímu incidentu. Na případ jsme upozornili zde.
Horké chvíle zažila také ochranka premiéra Petra Fialy, když v létě neznámý pachatel vykradl policejní vůz jeho bodyguardů. Loni v listopadu pak ochránci předsedy vlády shodou okolností nabourali se služebním vozidlem do auta odsouzeného vězně Jiřího Kajínka.
V srpnu 2024 se na veřejnost dostala informace, že v centrále útvaru jeden z policistů tajně natáčel své kolegyně ve sprchách. Později se ukázalo, že v podobném režimu pořizoval intimní záběry i doma. Případ vyřešil soud podmínkou a finanční kompenzací pro poškozené.
Do středu pozornosti se dostala také kauza, kdy dva policejní ochránci "utekli" tehdejšímu americkému velvyslanci Bijanu Sabetovi během jeho návštěvy Hřenska.
Všechny zmíněné případy řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů, která v rámci Ochranné služby PČR prověřuje také informace o fiktivních přesčasech a další služební pochybení.






Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.



Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.



Americký prezident Donald Trump má další cíl: komunistický režim na Kubě. V posledních týdnech vyvíjí Washington na Havanu stále větší tlak. Trumpova administrativa se navíc pokouší Kubu úplně odstřihnout od dodávek ropy. Podle některých odhadů tak má tamní režim zásoby paliva maximálně na dva týdny.



Nedochvilnost německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB), za kterou je dlouhodobě kritizován, se v lednu ještě zhoršila. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na deník Süddeutsche Zeitung. Podle pondělního vyjádření společnosti dorazilo včas pouze 52 procent spojů.