„Uděláme vše, abychom závazky plnili.“ Babiš po jednání s NATO mluvil jako vyměněný

Setkání zástupců české vlády s delegací Marka Rutteho, generálního tajemníka Severoatlantické aliance, trvalo jen několik desítek minut. Když potom předstoupili před novináře, premiér Andrej Babiš začal o českých výdajích na obranu mluvit úplně jinak než dřív. Oznámil, že obranný rozpočet je jednou z priorit České republiky stejně jako vybudování větší armády.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), šéfdiplomat Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Tahle trojice se ve čtvrtek krátce po šesté večer v budově Úřadu vlády ČR posadila ke stolu, na jehož druhé straně byl Mark Rutte, generální tajemník NATO, a tým jeho poradců.

Před mikrofon pak už ale předstoupili pouze Rutte s Babišem, Zůna s Macinkou zůstali pod pódiem. A spolu s desítkami novinářů sledovali českého premiéra, který o obraně začal mluvit úplně jinak, než u něj dosud bylo zvykem.

„My jako vláda považujeme naši obranyschopnost a naše závazky za velice důležité a prioritní,“ oznamoval Babiš, zatímco jej Rutte ze strany pozoroval a spokojeně přikyvoval. Premiér potvrdil i to, že jedním z témat nijak dlouhé schůzky byly i české obranné výdaje, „které jsou pro nás důležité“.

Babiš: Závazky NATO budeme plnit

„Uděláme vše proto, abychom ty závazky zkrátka plnili,“ tvrdil Babiš do kamer. Na mysli měl přitom nejspíš trajektorii odsouhlasenou už na loňském summitu v Haagu. Podle té by se měl obranný rozpočet každoročně vyšplhat tak, aby do roku 2035 vyskočily výdaje na obranu z dnešních dvou na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).

Ještě nedávno přitom vláda Andreje Babiše nechtěla o takovém růstu vyprovokovaném loni tlakem Donalda Trumpa na NATO ani slyšet. Točila se na tom, že dvě procenta jsou dostačující a vojákům prý bude rozpočet plánovat podle jejich každoročních potřeb. „V tuto chvíli je to nereálné,“ odpověděla třeba ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když se jí před měsícem moderátorka televize Prima ptala na dosažení 3,5 či pěti procent HDP.

„My se připravíme, abychom i dlouhodobě plnili závazky vůči NATO,“ otočil ve čtvrtek sám Andrej Babiš. To souvisí i se zvětšováním české armády, o němž se ministerský předseda také zmínil. Náčelník generálního štábu Karel Řehka už dříve vypočítal, že pro splnění všech schopností, které po Česku aliance potřebuje, musí vojsko nabobtnat o více než deset tisíc profesionálů na počet 37 500.

Rutte velel k pomoci Ukrajině, Babiš jen pozoroval

I když premiér po schůzce s Ruttem opět připomněl svou mantru, podle níž je hlavní nominální růst obranného rozpočtu, a nikoliv navyšování jeho poměru k HDP, před generálním tajemníkem NATO sám nejspíš uznal, že s takovou argumentací na mezinárodní scéně neuspěje. „Rozumím tomu, že ta pravidla jsou na ta procenta HDP,“ řekl.

Na setkání se velmi pravděpodobně řešily i investice, které chce Babišova vláda započítat do obranných výdajů, ale NATO je jako posílení obranyschopnosti neuzná. Třeba některé dopravní stavby. A tak mezi Prahou a bruselskou centrálou aliance proběhne další jednání. „Naše čísla jsou jiná, proto to týmy ministra Zůny a NATO proberou a budou o tom diskutovat.“

Generální tajemník Mark Rutte přitom oznámil, že právě to, jak jednotlivé členské státy plní slib na zvyšování obranných výdajů, bude jedním ze zásadních témat červencového summitu NATO v Ankaře. A Babiše upozornil, že investice do obrany a bezpečnosti jsou důležité a klíčové pro bezproblémové fungování každého státu.

Rovněž vypíchl to, že je třeba, aby český obranný průmysl zvýšil svou produkci a dokázal zásobovat i další spojenecké země.

Zatímco Andrej Babiš se o podpoře Ukrajiny nijak nezmínil, vedle stojící Rutte - možná právě proto - mluvil o pomoci Kyjevu poměrně obsáhle a děkoval Berlínu, Londýnu či Amsterdamu. „Ukrajina potřebuje naši pomoc,“ vyzval generální tajemník NATO v Praze.

Kde by se ale Praha mohla angažovat, je uvažovaná mezinárodní operace, která by měla zajistit lodím a tankerům jakžtakž volnou cestu Hormuzem. Nabídka prý už existuje, Babiš ani ministr obrany Jaromír Zůna však nechtěli upřesnit, jaké technologie či jednotky by Česká republika mohla vyslat.