


Nebuďme skromní, uspořádejme olympiádu, řekl první český ministr pro sport Boris Šťastný. A podle informací Aktuálně.cz nezůstal jen u slov. Kvůli největšímu sportovnímu svátku už navštívil Slovensko, se kterým by se chtěl při přípravách akce spojit. Zahájil také jednání s Českým olympijským výborem.

„Myšlenka uspořádat středoevropskou olympiádu stále žije. Už jsem se sešel se zástupci Českého olympijského výboru a řešíme varianty,“ řekl pro Aktuálně.cz Boris Šťastný. Ve spojení je také se slovenským ministerstvem cestovního ruchu a sportu Rudolfem Huliakem. Právě s východními sousedy by se totiž chtěl do příprav největšího sportovního svátku pustit.
„Nemuseli bychom olympiádu pořádat sami, mohli bychom se na to vrhnout spolu s některou z dalších středoevropských zemí – například se Slovenskem. Případně i s dalšími státy, jako je Maďarsko, Polsko nebo Rakousko,“ řekl Šťastný. Současně přiznal, že už o tom se svým resortním protějškem Rudolfem Huliakem na Slovensku jednal.
To potvrdil i mluvčí tamního ministerstva cestovního ruchu a sportu Patrik Velšič. Šéfové obou resortů se podle něj na půdě slovenského úřadu setkali 20. února. „Výsledkem jednání byl podpis memoranda o spolupráci, ve kterém se deklaruje i partnerství při organizování různých mezinárodních sportovních klání,“ napsal Aktuálně.cz. Týká se to podle něj i případné zimní olympiády. „Vzhledem k tomu, že jde o velmi vzdálený a náročný cíl, ale v tuto chvíli nejsou na stole žádné konkrétní výsledky jednání,“ dodal Velšič.
Mluvčí Českého olympijského výboru Barbora Žehanová se k pořádání her prozatím nevyjádřila. Šéf organizace Jiří Kejval ale před časem uvedl, že by si akci ve své vlasti přál. „Úlohou každého předsedy národního olympijského výboru není jen získat co nejvíc zlatých medailí, ale jednoho dne hostit i sportovce z celého světa ve své zemi. Já nemohu říct nic jiného, než že bychom si to přáli,“ řekl.
Současně ale podotkl, že po nevalných zkušenostech s „pořádáním“ olympiády v Praze je třeba počkat na to, jestli má stejnou touhu i celý národ. „Musí se shodnout, že to dává smysl, že máme nějaký vyšší cíl, který přesahuje to, že budeme mít jenom plné talíře. Je jedno, jestli je to olympiáda, nebo cesta na Mars,“ uvedl pro Sport.cz.
Pokud se to ale stane, tak Český olympijský výbor bude podle něj první, kdo bude takovou snahu podporovat. „Máme skvělé organizátory, máme skvělé fanoušky a jsem přesvědčený, že bychom byli schopni takové velké věci,“ uzavřel s tím, že první volný termín zimní olympiády by byl až v roce 2042.
Ministr pro sport Boris Šťastný zmínil svou vizi uspořádat zimní olympiádu pro Aktuálně.cz už koncem února – během sledování největšího sportovního svátku v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo.
Načrtnul ji jako projekt, na kterém by se mohlo podílet více zemí střední Evropy. Stavět by se přitom podle něj nic nového nemuselo, Česko by mohlo využít stávajících areálů – například O2 arény nebo arén v Brně a Českých Budějovicích. „Osobně nejsem přívržencem megalomanských projektů. Dokonce si myslím, že by se měl svět v případě olympiády vrátit k nízkonákladovému pojetí obecně,“ vysvětlil.
Prezident Petr Pavel se sice k pořádání zimních olympijských her postavil skepticky a řekl, že na to Česko nemá peníze, podle Šťastného o tom ale hlava státu nerozhoduje. „Podle mě bychom měli být sebevědomí a pokusit se o to. To je můj vlastenecký postoj,“ řekl.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.



Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.



Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.



Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna veškerý vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností. Ruská vláda podle agentury Reuters oznámila, že Novak instruoval ministerstvo energetiky, aby nařízení zakazující od 1. dubna vývoz benzinu připravilo.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.