„Stačí zrušit zálohy na F-35 a peníze budou.“ Nový náměstek Zůny chce stavět kasárna

I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.

Dlouhodobě byl hlavním expertem hnutí SPD Tomia Okamury na obranu a bezpečnost, coby člen sněmovního branného výboru často kritizoval minulé vedení resortu v čele s Janou Černochovou (ODS). Teď ovšem Radovan Vích dostal šanci ministerstvo směrovat.

Od 12. ledna je politickým náměstkem ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a na starosti by měl mít zahraniční otázky, přepracování krizové legislativy a vztah ke sněmovně a Senátu.

„Velké strategické projekty jsou dělané stylem vláda-vláda, není to klasické výběrové řízení. Oni v podstatě obcházeli zákon o zadávání veřejných zakázek. Je to drahé a netransparentní. Když proběhne transparentní výběrové řízení, je i tlak na cenu,“ zlobí se Vích na Černochovou v rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz.

Stejně jako současný ministr obrany máte za sebou službu v Československé lidové armádě. Tam jste se potkali poprvé?

Ne, až později, míjeli jsme se. Zatímco pan současný ministr byl v zahraničí, tak já jsem byl v Česku, a obráceně. Pracovně se známe až od roku 1999 či 2000. Spolupracovali jsme spolu odborně, plánovali jsme spolu Balkán – mise KFOR a podobně. Jednu dobu jsem tu taky dělal asistenta ministra.

Kterého?

Jaroslava Tvrdíka (ministr obrany za ČSSD v letech 2001 až 2003 – pozn. red.).

Takže jste byl i u nákupu gripenů?

Ne, on si mě vytáhl zespoda, protože česká armáda tehdy v roce 2004 měla nasazenou chemickou jednotku v Iráku. Všechno to asi bylo díky tomu, že jsem uměl jazyk a měl prověrku.

Nikdy před rokem 1989 jsem nebyl v KSČ, nikdy (jak však ukazují sbírky Národního archivu, není to pravda – pozn. red.) a měl jsem s tím problémy i v průběhu služební kariéry, protože mi říkali: „Ty bys mohl jít na vysokou školu, ale bylo by dobrý, abys byl ve straně…“ Až v roce 90 jsem nastoupil na vojenskou akademii v Brně, tu jsem skončil s vyznamenáním a akademickou pochvalou.

Jak jste v roce 2022 vnímal, když se Jaromír Zůna, nominant prezidenta Miloše Zemana, nestal náčelníkem generálního štábu?

S velkými rozpaky. Během debat sněmovního výboru pro obranu jsem říkal, že kdybychom zvážili všechna kritéria, pan Zůna by byl dobrý kandidát a že taková jména jsou v armádě dvě nebo tři. Z nich by se měl generovat náčelník generálního štábu.

Paní ministryně Černochová se tehdy rozhodla jinak a tím pohřbila dvě generace generálů. A pan ministr Zůna teď dělá všechno pro to, aby to napravil. Nemělo by se stát, že náčelníkem generálního štábu se stane brigádní generál…

Když jste uvnitř SPD řešili, jestli na pozici ministra obrany nominovat Jaromíra Zůnu nebo Jiřího Hynka, mimo jiné i bývalého ředitele vojenských opraven ve Šternberku a šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR – proč zvítězil Zůna?

Takto ta debata nebyla. My jsme po volbách řešili, jakým způsobem přistoupíme k obsazování resortů. A už dopředu jsme se bavili o tom, že bychom chtěli na ministerstva lidi mimo sněmovnu – a aby to byli odborníci.

Proč? Děláte to jako jediná z koaličních stran…

Ten důvod je poměrně jasný: dlouhodobě tvrdíme, že prosazujeme vládu odborníků.

Vy nejste odborník?

Dobře, ale od začátku bylo rozhodnutí, že chceme odborníky z venku. Pro nás bylo lepší počkat, jak dopadnou výsledky koaličních jednání, a na základě toho jsme pak generovali lidi.

„Stačí zrušit dvě zálohové platby na F-35“

A v čem byl tedy Zůna lepší než Hynek ?

Já jsem nikdy jméno Hynek neslyšel. Já jsem slyšel jméno Zůna asi půl roku dozadu.

Mezi kým jste se tedy v SPD rozhodovali?

O žádném jiném jménu než Jaromíra Zůny nevím. Já jsem pana Hynka viděl dvakrát v životě, ani ho nemám v telefonu. Když se oznámilo, že bychom mohli mít obranu, řekl jsem, že si pamatuju, jak ministryně Černochová odstranila Jaromíra Zůnu tím, že jej poslala na plukovnické místo přidělence do Pekingu – místo toho, aby po větvi dorostl na místo náčelníka generálního.

To je prostě pod úroveň, tam se posílají plukovníci, ona ho svým způsobem zabila. Tím to pro mě skončilo.

O Jiřím Hynkovi jste tedy ani neuvažovali?

Ne, to si někdo vymyslel, asi novináři.

Že jste to nikdy nevyvrátili…

My jsme chtěli, ať média spekulují. Hynek, nevím, no. Myslím si, že ministrem by měl být člověk zevnitř, který té armádě rozumí. Že to není jen o akvizicích, armáda řeší úplně jiné problémy.

Jaké?

Jak dostat lidi do armády, což není jen o platech. Devět z deseti lidí takzvaně umře při výběru. Pak máte 2200 nováčků, 1600 jich odchází, ale čistý přírůstek potřebujete mít 1200 ročně. Ten problém je, že když se podíváte na mapu, tak v polovině republiky nejsou vojáci vůbec. To je potřeba řešit a vytvořit kapacity.

Radovan Vích (1964)

Rodák z Liberce odešel po základní škole na Slovensko, kde si udělal maturitu na vojenské střední odborné škole v Nitře.
V Československé lidové armádě pak začal v roce 1984 ve spojovacím vojsku v Písku, od roku 1986 pokračovala jeho vojenská kariéra u chemické jednotky v Liberci.
Dle archivu Ústředního výboru KSČ se v říjnu roku 1987 stal kandidátem na člena strany, 31. října 1989 pak plnohodnotným straníkem.
Z armády odešel v roce 2010, prošel několika zahraničními pracovišti (Sarajevo, Ramstein, Brusel), kromě liberecké posádky pracoval několik roků i v Praze.
Mezi lety 2017 až 2024 byl poslancem za SPD. Ve volbách roku 2025 mandát neobhájil a od začátku roku 2026 je náměstkem ministra obrany.

Chcete stavět nové posádky na Moravě?

Dneska se přihlásí třeba muž z Plzně: po osmi měsících, kdy projde sítem, kde už nevadí ani platfus, ani brýle, ani chybějící článek prstu a já nevím co všechno, jde na čtyři měsíce na výcvik do Vyškova.

Přijde z Vyškova domů a hrozně rád by sloužil v Plzni, ale tam není nic. On nastoupí třeba do Havlíčkova Brodu, kde je útvar naplněný na 50 procent, nepojízdný pandur, vybydlená ubytovna, do zahraničí se nejezdí. Musí si koupit vojenské boty, nemá pořádnou výstroj.

A manželka mu po roce řekne: „Já bych tě chtěla mít doma, můžeš pracovat v Lidlu a o víkendech dělat s Jardou střechy.“ Potřebujeme mít 40 takových „Vyškovů“ po republice a posádky mít rozmístěné rovnoměrně po celém území republiky.

To asi neuděláte za dvě procenta HDP…

Ale ano. Ovšem nebude to jednoduché, chybí kapacity. V šesti krajích nemá armáda kromě krajských vojenských velitelství nic. Musíme ty kapacity začít stavět a budovat výcviková střediska v jednotlivých krajích.

Stačí zrušit dvě zálohové platby na F-35 – a ty peníze v rozpočtu budou. Ono to nejde skokově, ale postupně se to musí začít stavět.

Jak chcete rušit zálohové platby k F-35?

Já se nechci vyjadřovat k F-35.

Vy jste s tím začal.

O dalším postupu s F-35 si rozhodne vláda a premiér. Podle mě je to tak daleko, že už je asi rozhodnuto. Ale na druhou stranu – není potřeba plnit dvě procenta HDP tím, že dávám předčasné nebo zálohové platby.

Takhle si však s plněním rozpočtu pomáhali i minulí ministři Andreje Babiše – Lubomír Metnar či Martin Stropnický. Nejen Jana Černochová.

Deficit ve financování armády je dnes okolo 600 miliard a je to problém dlouhodobý. Tam se mělo průběžně modernizovat v dobách ekonomické konjunktury. Armáda není jen o rozpočtu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Základní věcí jsou dlouhodobě připravené a transparentně vysoutěžené strategické projekty s maximální účastí domácího zbrojního průmyslu, pokud je to možné.

„Chtěl jsem si po volbách odpočinout“

Hnutí SPD v Libereckém kraji v loňských sněmovních volbách získalo o 4,5 tisíce méně hlasů než v roce 2021, vy jste jako lídr poslanecký mandát neobhájil. Co říkáte na výtku, že jste pozici náměstka na obraně dostal jako trafiku?

To musím jednoznačně odmítnout. Tím, že se přijal volební zákon, kterým se přerozdělilo 12 mandátů, musí dojít k jeho změně. I kvůli tomu soudy řeší několik stížností. Ta váha hlasů mezi kraji musí být stejná a mandáty musí být přidělovány podle velikosti krajů. Spolu mělo v Libereckém kraji 18 procent a získalo jeden mandát, pod nimi STAN s 16 procenty dva. To přece není možné. Už pracujeme na změně volebního zákona…

A ta vaše pozice?

To, že půjdu dělat náměstka, mi bylo nabídnuto někdy před Vánoci, a to ještě moje reakce byla taková, že nad tím budu přemýšlet.

Co jiného byste dělal?

Mám pozastavený živnostenský list, dělal jsem hostinskou činnost, byl jsem dlouhodobě v zahraničí, byl jsem poslanec. Takže myslím, že v rámci podnikatelské sféry bych se neztratil. Chtěl jsem si taky po volbách odpočinout, nejsem na tom zdravotně úplně nejlépe, i když to na první pohled nevypadá.

Liberec je pro mě srdcovka, pejskaříme, chodíme do Jizerek. Pro mě už dneska dojíždění do Prahy, kde jsem strávil 12 let na generálním štábu a ministerstvu obrany a osm let ve sněmovně, taky moc není.

Po tom povolebním odpočinku jste ale točil dost videí. Třeba o tom, že Jana Černochová nakupovala předražené věci…

Mně jde o to, že velké strategické projekty jsou dělané stylem vláda-vláda, není to klasické výběrové řízení. Oni v podstatě obcházeli zákon o zadávání veřejných zakázek. Je to drahé a netransparentní. Když proběhne transparentní výběrové řízení, je i tlak na cenu.

Vadí mi to, že caesary se nakoupí z Francie (zakázku podepsal resort pod vedením Lubomíra Metnara z ANO v září 2021 – pozn. red.), F-35 ze Spojených států a tanky z Německa. Ale vždyť my přece potřebujeme maximální podíl domácího zbrojního průmyslu. A když se třeba zeptáte starých Plzeňáků, kde je stará „dělovka“, oni vám ji i teď ukážou.

Jak to tedy budete dělat vy? Máme tady třeba miliardovou zakázku na nákup nových vozidel místo pandurů.

Jako náměstek nemám tuto oblast na starosti, to jde za kolegou Reném Schreierem (náměstek ministra obrany za ANO – pozn. red.) a řeší si to samozřejmě pan ministr po své linii.

Pro mě je klíčové programové prohlášení vlády — stabilní financování, moderní strategické řízení, rychlejší modernizační procesy, oblast protivzdušné obrany a dronů, modernizace infrastruktury, posílení logistiky, revize krizové legislativy.

„K výcviku ukrajinských vojáků se nevyjadřuji“

To vše je ve vaší náměstkovské gesci?

Dostal jsem od ministra za úkol vztah k zahraničí, vládě, sněmovně a Senátu, krizovou legislativu. Čekáme ještě na třetího náměstka, nevíme, kdo to bude.

Bude tedy i pod novým vedením ministerstva pokračovat výcvik ukrajinských vojáků v Česku?

K tomu se nechci vyjadřovat.

A kdo se k tomu má vyjadřovat?

Já se chci specializovat na všechny věci, které souvisí s našimi vojáky a krizovou legislativou, a zastupovat ministra v případě zahraničních témat. Ale o tom, jestli bude pokračovat výcvik a vůbec postoji k Ukrajině, musí rozhodnout ministerstvo zahraničních věcí.

Na jedné straně říkáte, že podporujete mírové úsilí Donalda Trumpa směřující k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Zároveň ale odmítáte jeho požadavek na obranné výdaje ve výši pěti procent HDP. Jak z toho chcete vybruslit?

Já se do 26. ledna k rozpočtu vůbec nechci vyjadřovat (rozhovor probíhal ve čtvrtek 22. ledna – pozn. red.). Ale je evidentní, že k úsporám bude muset dojít.

A k těm pěti procentům – vždyť to je deklaratorní. Třeba španělský premiér Sánchez řekl, že horko těžko budou plnit dvě procenta. Dávejme si reálné cíle. Jsem přesvědčený o tom, že závazek na dvě procenta HDP ministerstvo splní. Jak chcete v tomhle okamžiku plnit nějakých 3,5 nebo pět procent?

V situaci, kdy máme v Evropě obrovský válečný konflikt, není čas na výraznější investice do obrany?

Musíme si uvědomit svoje místo v tvaru. Jsme středozemní stát, který nemá námořnictvo. Polsko nebo Německo, to je něco jiného, mají Balt, je tam asi i jiná politická vůle a jsou na tom jinak s rozpočtem.

My jsme v deficitu 300 miliard a bude se hledat, jak z toho ven. Pro mě je klíčové, že ministr bude hledat cílené škrty, ne plošné.